Summit NATO odstartoval: Kolem Trumpa se chodí opatrně, Polsko se o článku 5 vůbec bavit nehodlá

V nizozemském Haagu se dnes scházejí hlavy států a vlád všech 32 členských zemí NATO, aby společně demonstrovaly jednotu aliance tváří v tvář rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny. Přestože cílem summitu je jasný vzkaz o odhodlání a síle, atmosféru narušují známé stíny nejistoty – především kolem postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Na papíře zní záměry summitu ambiciózně: stvrdit nový cíl obranných výdajů ve výši 5 % HDP a ukázat, že evropští spojenci berou obranu vážněji než kdy dřív. Na místě však panuje obava, že slibovaná jednota bude narušena, mimo jiné Trumpovým nejasným postojem k základnímu pilíři aliance – článku 5, který zajišťuje kolektivní obranu.

Během neformálního rozhovoru s novináři na palubě letounu Air Force One se Trump vyhnul přímému potvrzení závazku k článku 5, čímž vyvolal mezi spojenci napětí. Summit měl být pečlivě připravenou ukázkou jednoty, ale Trumpovo vyjádření do něj vneslo nejistotu – ať už šlo o strategický tah k vyvolání tlaku, nebo známku hlubší změny v americké zahraniční politice.

Zda se jedná pouze o další epizodu Trumpova stylu diplomacie, nebo o náznak oslabování amerického závazku vůči Evropě, může naznačit samotný průběh jednání, která právě začínají. Prezident Trump by se měl k celé věci sám vyjádřit během dnešního dopoledne.

Norský premiér: Jedná se o historický summit

Norský premiér Jonas Gahr Støre po svém příjezdu do Haagu prohlásil, že délka summitu neodráží jeho význam. Podle něj jde o „historické“ setkání, které má propojit klíčové oblasti obrany a zajistit dostatečné zdroje pro posílení schopností aliance.

„Stanovit procento výdajů nestačí – důležité je, aby tyto prostředky vedly ke konkrétním výsledkům. Musíme investovat do správného vybavení, které funguje dohromady,“ uvedl Støre.

Zároveň zdůraznil, že Norsko chce, aby NATO věnovalo větší pozornost Arktidě a oblastem severně od polárního kruhu. „Jsme očima a ušima NATO u hranic s Ruskem,“ řekl premiér a dodal, že aliance se musí nadále soustředit i na společnou podporu Ukrajině.

Na otázku, jak by měl Západ reagovat na Trumpovo nejednoznačné chování, odpověděl diplomaticky: „Je důležité si uvědomit, že jsme spojenci.“

Na závěr norský premiér vyjádřil víru v americký závazek vůči alianci: „Myslím si, že Spojené státy jsou ze sta procent oddané svým závazkům v rámci NATO i článku 5.“

Summit v Haagu tak odstartoval za poměrně napjaté atmosféry, ale přítomní lídři doufají, že se jim i přes rozdílné postoje podaří zachovat soudržnost Severoatlantické aliance. 

Premiéři Belgie a Polska: Evropa musí nést odpovědnost za svou bezpečnost, není prostor pro výjimky

Do debaty o obranném financování se dnes ostře zapojili předseda belgické vlády Bart De Wever a polský prezident Andrzej Duda. Oba politici zdůraznili, že Evropa musí čelit současným hrozbám s novou rozhodností, a odmítli jakékoli pokusy zpochybňovat základní principy aliance.

Bart De Wever nepřímo zpochybnil tvrzení Španělska, že by mohlo dosáhnout obranných schopností požadovaných NATO, aniž by splnilo nový cíl – 5 % HDP na obranu. Podle belgického premiéra aliance nepřipouští žádné výjimky:

„Rád bych zdůraznil, že žádné výjimky neexistují. Všichni přijali stejný závazek. Je to otázka interpretace. Cílem je dosáhnout pěti procent a zároveň budovat schopnosti.“

Španělsko tvrdí, že schopností dosáhne i s menšími výdaji než 3,5 % HDP, ale De Wever naznačil pochybnosti: „To se teprve ukáže.“

Dodal, že obecně považuje cíl navýšit základní výdaje na obranu na 3,5 % HDP během následujících deseti let za realistický.

Na otázku týkající se Donalda Trumpa reagoval vyhýbavě, ale upozornil na širší kontext „Nemyslím, že by bylo moudré to komentovat. Ale je to realita, které čelíme. Evropa si musí uvědomit, že její dlouhé přestávky od historie skončily. Teď musíme nést odpovědnost za bezpečnost vlastního kontinentu v době, která je velmi náročná.“

Duda: Článek 5 není předmětem diskuse, hrozba z Ruska trvá

Polský prezident Andrzej Duda ve svém projevu zdůraznil jednotu spojenců v otázce navyšování obranných rozpočtů, především kvůli pokračující hrozbě ze strany Ruska. Vyzdvihl význam posilování východního křídla NATO a vybudování strategických infrastruktur napříč Evropou. Také připomněl potřebu trvalé podpory Ukrajiny.

„Všechno nasvědčuje tomu, že panuje jednota mezi členskými státy NATO – zejména pokud jde o nejzásadnější bod: zvyšování výdajů na obranu,“ prohlásil Duda.

Jednoznačně odmítl jakékoli pochybnosti o základním pilíři NATO: „Existují dva klíčové prvky: jednota aliance a článek 5. A o tom není naprosto žádná diskuse.“

Na adresu prezidenta Trumpa Duda uvedl, že jeho pozice je „v rámci aliance nejsilnější“ a ocenil jeho vedení. Současně varoval, že ačkoliv Rusko nyní není schopno zahájit novou ofenzivu mimo Ukrajinu, do budoucna představuje reálné riziko:

„Rusko je vyčerpáno, ale v budoucnu představuje skutečné nebezpečí. Proto je naprosto nezbytné zvyšovat obranné výdaje.“ 

Související

NATO

Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led

Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.

Více souvisejících

NATO Summit NATO

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět

Světoví lídři a mezinárodní organizace začínají reagovat na zprávy o úderech Spojených států a Izraele proti Íránu i na následnou odvetu Teheránu na Blízkém východě. Záběry ověřené stanicí CNN zachycují útok na komplex íránského ministerstva rozvědky v severní části Teheránu. Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas označila současný vývoj za nebezpečný.

před 1 hodinou

F-16 Israel Defense Forces

Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety

Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.

před 1 hodinou

Pákistánská armáda

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump

Izraelské vojenské síly se připravují na rozsáhlou operaci, která by mohla trvat několik dní. Podle informací z izraelských zdrojů jsou údery naplánovány tak, aby v případě potřeby pokračovaly i v delším časovém horizontu. Podobnou připravenost potvrzuje i americká armáda, přičemž prezident Donald Trump označil probíhající útoky za masivní.

před 3 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu ráno údery proti Íránu. Tuto informaci potvrdil izraelský ministr obrany Israel Katz a dva američtí představitelé. Nad íránským hlavním městem Teheránem byl po explozích spatřen stoupající sloup kouře.

před 5 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní

Začíná víkend, kdy skončí meteorologická zima a zároveň únor a odstartuje meteorologické jaro a březen. Počasí má být podobné jako v posledních dnech, denní maxima budou stoupat nad 10 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa

V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty. 

včera

Jaro, ilustrační fotografie

Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů

Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat

Američtí a íránští zástupci dosáhli značného pokroku během rozhovorů o íránském jaderném programu. Podle BBC však není jasné, zda bude dosaženo dohody, která by odvrátila konflikt mezi oběma zeměmi. Jednání mají po konzultacích obou delegací v hlavních městech pokračovat příští týden ve Vídni. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy