Summit NATO odstartoval: Kolem Trumpa se chodí opatrně, Polsko se o článku 5 vůbec bavit nehodlá

V nizozemském Haagu se dnes scházejí hlavy států a vlád všech 32 členských zemí NATO, aby společně demonstrovaly jednotu aliance tváří v tvář rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny. Přestože cílem summitu je jasný vzkaz o odhodlání a síle, atmosféru narušují známé stíny nejistoty – především kolem postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Na papíře zní záměry summitu ambiciózně: stvrdit nový cíl obranných výdajů ve výši 5 % HDP a ukázat, že evropští spojenci berou obranu vážněji než kdy dřív. Na místě však panuje obava, že slibovaná jednota bude narušena, mimo jiné Trumpovým nejasným postojem k základnímu pilíři aliance – článku 5, který zajišťuje kolektivní obranu.

Během neformálního rozhovoru s novináři na palubě letounu Air Force One se Trump vyhnul přímému potvrzení závazku k článku 5, čímž vyvolal mezi spojenci napětí. Summit měl být pečlivě připravenou ukázkou jednoty, ale Trumpovo vyjádření do něj vneslo nejistotu – ať už šlo o strategický tah k vyvolání tlaku, nebo známku hlubší změny v americké zahraniční politice.

Zda se jedná pouze o další epizodu Trumpova stylu diplomacie, nebo o náznak oslabování amerického závazku vůči Evropě, může naznačit samotný průběh jednání, která právě začínají. Prezident Trump by se měl k celé věci sám vyjádřit během dnešního dopoledne.

Norský premiér: Jedná se o historický summit

Norský premiér Jonas Gahr Støre po svém příjezdu do Haagu prohlásil, že délka summitu neodráží jeho význam. Podle něj jde o „historické“ setkání, které má propojit klíčové oblasti obrany a zajistit dostatečné zdroje pro posílení schopností aliance.

„Stanovit procento výdajů nestačí – důležité je, aby tyto prostředky vedly ke konkrétním výsledkům. Musíme investovat do správného vybavení, které funguje dohromady,“ uvedl Støre.

Zároveň zdůraznil, že Norsko chce, aby NATO věnovalo větší pozornost Arktidě a oblastem severně od polárního kruhu. „Jsme očima a ušima NATO u hranic s Ruskem,“ řekl premiér a dodal, že aliance se musí nadále soustředit i na společnou podporu Ukrajině.

Na otázku, jak by měl Západ reagovat na Trumpovo nejednoznačné chování, odpověděl diplomaticky: „Je důležité si uvědomit, že jsme spojenci.“

Na závěr norský premiér vyjádřil víru v americký závazek vůči alianci: „Myslím si, že Spojené státy jsou ze sta procent oddané svým závazkům v rámci NATO i článku 5.“

Summit v Haagu tak odstartoval za poměrně napjaté atmosféry, ale přítomní lídři doufají, že se jim i přes rozdílné postoje podaří zachovat soudržnost Severoatlantické aliance. 

Premiéři Belgie a Polska: Evropa musí nést odpovědnost za svou bezpečnost, není prostor pro výjimky

Do debaty o obranném financování se dnes ostře zapojili předseda belgické vlády Bart De Wever a polský prezident Andrzej Duda. Oba politici zdůraznili, že Evropa musí čelit současným hrozbám s novou rozhodností, a odmítli jakékoli pokusy zpochybňovat základní principy aliance.

Bart De Wever nepřímo zpochybnil tvrzení Španělska, že by mohlo dosáhnout obranných schopností požadovaných NATO, aniž by splnilo nový cíl – 5 % HDP na obranu. Podle belgického premiéra aliance nepřipouští žádné výjimky:

„Rád bych zdůraznil, že žádné výjimky neexistují. Všichni přijali stejný závazek. Je to otázka interpretace. Cílem je dosáhnout pěti procent a zároveň budovat schopnosti.“

Španělsko tvrdí, že schopností dosáhne i s menšími výdaji než 3,5 % HDP, ale De Wever naznačil pochybnosti: „To se teprve ukáže.“

Dodal, že obecně považuje cíl navýšit základní výdaje na obranu na 3,5 % HDP během následujících deseti let za realistický.

Na otázku týkající se Donalda Trumpa reagoval vyhýbavě, ale upozornil na širší kontext „Nemyslím, že by bylo moudré to komentovat. Ale je to realita, které čelíme. Evropa si musí uvědomit, že její dlouhé přestávky od historie skončily. Teď musíme nést odpovědnost za bezpečnost vlastního kontinentu v době, která je velmi náročná.“

Duda: Článek 5 není předmětem diskuse, hrozba z Ruska trvá

Polský prezident Andrzej Duda ve svém projevu zdůraznil jednotu spojenců v otázce navyšování obranných rozpočtů, především kvůli pokračující hrozbě ze strany Ruska. Vyzdvihl význam posilování východního křídla NATO a vybudování strategických infrastruktur napříč Evropou. Také připomněl potřebu trvalé podpory Ukrajiny.

„Všechno nasvědčuje tomu, že panuje jednota mezi členskými státy NATO – zejména pokud jde o nejzásadnější bod: zvyšování výdajů na obranu,“ prohlásil Duda.

Jednoznačně odmítl jakékoli pochybnosti o základním pilíři NATO: „Existují dva klíčové prvky: jednota aliance a článek 5. A o tom není naprosto žádná diskuse.“

Na adresu prezidenta Trumpa Duda uvedl, že jeho pozice je „v rámci aliance nejsilnější“ a ocenil jeho vedení. Současně varoval, že ačkoliv Rusko nyní není schopno zahájit novou ofenzivu mimo Ukrajinu, do budoucna představuje reálné riziko:

„Rusko je vyčerpáno, ale v budoucnu představuje skutečné nebezpečí. Proto je naprosto nezbytné zvyšovat obranné výdaje.“ 

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 
Bundeswehr, ilustrační fotografie. Analýza

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

Více souvisejících

NATO Summit NATO

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

včera

25. prosince 2025 21:05

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

25. prosince 2025 19:48

Donald Trump

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

25. prosince 2025 18:35

Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu

Ukrajinská armáda během čtvrtka podnikla masivní úder na energetickou infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí. Podle oficiálních informací ukrajinského generálního štábu zasáhly britské střely Storm Shadow ropnou rafinerii v Novošahtinsku v Rostovské oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy