Summit NATO odstartoval: Kolem Trumpa se chodí opatrně, Polsko se o článku 5 vůbec bavit nehodlá

V nizozemském Haagu se dnes scházejí hlavy států a vlád všech 32 členských zemí NATO, aby společně demonstrovaly jednotu aliance tváří v tvář rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny. Přestože cílem summitu je jasný vzkaz o odhodlání a síle, atmosféru narušují známé stíny nejistoty – především kolem postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Na papíře zní záměry summitu ambiciózně: stvrdit nový cíl obranných výdajů ve výši 5 % HDP a ukázat, že evropští spojenci berou obranu vážněji než kdy dřív. Na místě však panuje obava, že slibovaná jednota bude narušena, mimo jiné Trumpovým nejasným postojem k základnímu pilíři aliance – článku 5, který zajišťuje kolektivní obranu.

Během neformálního rozhovoru s novináři na palubě letounu Air Force One se Trump vyhnul přímému potvrzení závazku k článku 5, čímž vyvolal mezi spojenci napětí. Summit měl být pečlivě připravenou ukázkou jednoty, ale Trumpovo vyjádření do něj vneslo nejistotu – ať už šlo o strategický tah k vyvolání tlaku, nebo známku hlubší změny v americké zahraniční politice.

Zda se jedná pouze o další epizodu Trumpova stylu diplomacie, nebo o náznak oslabování amerického závazku vůči Evropě, může naznačit samotný průběh jednání, která právě začínají. Prezident Trump by se měl k celé věci sám vyjádřit během dnešního dopoledne.

Norský premiér: Jedná se o historický summit

Norský premiér Jonas Gahr Støre po svém příjezdu do Haagu prohlásil, že délka summitu neodráží jeho význam. Podle něj jde o „historické“ setkání, které má propojit klíčové oblasti obrany a zajistit dostatečné zdroje pro posílení schopností aliance.

„Stanovit procento výdajů nestačí – důležité je, aby tyto prostředky vedly ke konkrétním výsledkům. Musíme investovat do správného vybavení, které funguje dohromady,“ uvedl Støre.

Zároveň zdůraznil, že Norsko chce, aby NATO věnovalo větší pozornost Arktidě a oblastem severně od polárního kruhu. „Jsme očima a ušima NATO u hranic s Ruskem,“ řekl premiér a dodal, že aliance se musí nadále soustředit i na společnou podporu Ukrajině.

Na otázku, jak by měl Západ reagovat na Trumpovo nejednoznačné chování, odpověděl diplomaticky: „Je důležité si uvědomit, že jsme spojenci.“

Na závěr norský premiér vyjádřil víru v americký závazek vůči alianci: „Myslím si, že Spojené státy jsou ze sta procent oddané svým závazkům v rámci NATO i článku 5.“

Summit v Haagu tak odstartoval za poměrně napjaté atmosféry, ale přítomní lídři doufají, že se jim i přes rozdílné postoje podaří zachovat soudržnost Severoatlantické aliance. 

Premiéři Belgie a Polska: Evropa musí nést odpovědnost za svou bezpečnost, není prostor pro výjimky

Do debaty o obranném financování se dnes ostře zapojili předseda belgické vlády Bart De Wever a polský prezident Andrzej Duda. Oba politici zdůraznili, že Evropa musí čelit současným hrozbám s novou rozhodností, a odmítli jakékoli pokusy zpochybňovat základní principy aliance.

Bart De Wever nepřímo zpochybnil tvrzení Španělska, že by mohlo dosáhnout obranných schopností požadovaných NATO, aniž by splnilo nový cíl – 5 % HDP na obranu. Podle belgického premiéra aliance nepřipouští žádné výjimky:

„Rád bych zdůraznil, že žádné výjimky neexistují. Všichni přijali stejný závazek. Je to otázka interpretace. Cílem je dosáhnout pěti procent a zároveň budovat schopnosti.“

Španělsko tvrdí, že schopností dosáhne i s menšími výdaji než 3,5 % HDP, ale De Wever naznačil pochybnosti: „To se teprve ukáže.“

Dodal, že obecně považuje cíl navýšit základní výdaje na obranu na 3,5 % HDP během následujících deseti let za realistický.

Na otázku týkající se Donalda Trumpa reagoval vyhýbavě, ale upozornil na širší kontext „Nemyslím, že by bylo moudré to komentovat. Ale je to realita, které čelíme. Evropa si musí uvědomit, že její dlouhé přestávky od historie skončily. Teď musíme nést odpovědnost za bezpečnost vlastního kontinentu v době, která je velmi náročná.“

Duda: Článek 5 není předmětem diskuse, hrozba z Ruska trvá

Polský prezident Andrzej Duda ve svém projevu zdůraznil jednotu spojenců v otázce navyšování obranných rozpočtů, především kvůli pokračující hrozbě ze strany Ruska. Vyzdvihl význam posilování východního křídla NATO a vybudování strategických infrastruktur napříč Evropou. Také připomněl potřebu trvalé podpory Ukrajiny.

„Všechno nasvědčuje tomu, že panuje jednota mezi členskými státy NATO – zejména pokud jde o nejzásadnější bod: zvyšování výdajů na obranu,“ prohlásil Duda.

Jednoznačně odmítl jakékoli pochybnosti o základním pilíři NATO: „Existují dva klíčové prvky: jednota aliance a článek 5. A o tom není naprosto žádná diskuse.“

Na adresu prezidenta Trumpa Duda uvedl, že jeho pozice je „v rámci aliance nejsilnější“ a ocenil jeho vedení. Současně varoval, že ačkoliv Rusko nyní není schopno zahájit novou ofenzivu mimo Ukrajinu, do budoucna představuje reálné riziko:

„Rusko je vyčerpáno, ale v budoucnu představuje skutečné nebezpečí. Proto je naprosto nezbytné zvyšovat obranné výdaje.“ 

Související

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Politico: Válka v Íránu odhalila zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO

Probíhající konflikt v Íránu odhalil podle vojenských expertů a diplomatů zásadní trhliny v obranyschopnosti NATO. Ačkoliv se aliance do americko-izraelské války přímo nezapojila, střet v Perském zálivu ukázal nedostatky, které by mohly být kritické v případě případného útoku Ruska na členský stát. Evropští představitelé varují, že Moskva by mohla být připravena k agresi již kolem roku 2029, což zvyšuje tlak na urychlenou modernizaci armád.

Více souvisejících

NATO Summit NATO

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 1 hodinou

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 2 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 4 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Juraj Cintula

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

včera

Donald Trump sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou

Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže

Donald Trump vydal další varování směrem k Íránu, tentokrát doprovázené vizuálně úderným příspěvkem na platformě Truth Social. Prezident sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou v ruce na pozadí výbuchů devastujících kopcovitou krajinu. Tento příspěvek, opatřený nápisem „No more Mr Nice Guy!“ (Konec hodného pána), představuje dosud nejostřejší tón v jeho komunikaci vůči Teheránu.

včera

Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy