V nizozemském Haagu se dnes scházejí hlavy států a vlád všech 32 členských zemí NATO, aby společně demonstrovaly jednotu aliance tváří v tvář rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny. Přestože cílem summitu je jasný vzkaz o odhodlání a síle, atmosféru narušují známé stíny nejistoty – především kolem postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Na papíře zní záměry summitu ambiciózně: stvrdit nový cíl obranných výdajů ve výši 5 % HDP a ukázat, že evropští spojenci berou obranu vážněji než kdy dřív. Na místě však panuje obava, že slibovaná jednota bude narušena, mimo jiné Trumpovým nejasným postojem k základnímu pilíři aliance – článku 5, který zajišťuje kolektivní obranu.
Během neformálního rozhovoru s novináři na palubě letounu Air Force One se Trump vyhnul přímému potvrzení závazku k článku 5, čímž vyvolal mezi spojenci napětí. Summit měl být pečlivě připravenou ukázkou jednoty, ale Trumpovo vyjádření do něj vneslo nejistotu – ať už šlo o strategický tah k vyvolání tlaku, nebo známku hlubší změny v americké zahraniční politice.
Zda se jedná pouze o další epizodu Trumpova stylu diplomacie, nebo o náznak oslabování amerického závazku vůči Evropě, může naznačit samotný průběh jednání, která právě začínají. Prezident Trump by se měl k celé věci sám vyjádřit během dnešního dopoledne.
Norský premiér: Jedná se o historický summit
Norský premiér Jonas Gahr Støre po svém příjezdu do Haagu prohlásil, že délka summitu neodráží jeho význam. Podle něj jde o „historické“ setkání, které má propojit klíčové oblasti obrany a zajistit dostatečné zdroje pro posílení schopností aliance.
„Stanovit procento výdajů nestačí – důležité je, aby tyto prostředky vedly ke konkrétním výsledkům. Musíme investovat do správného vybavení, které funguje dohromady,“ uvedl Støre.
Zároveň zdůraznil, že Norsko chce, aby NATO věnovalo větší pozornost Arktidě a oblastem severně od polárního kruhu. „Jsme očima a ušima NATO u hranic s Ruskem,“ řekl premiér a dodal, že aliance se musí nadále soustředit i na společnou podporu Ukrajině.
Na otázku, jak by měl Západ reagovat na Trumpovo nejednoznačné chování, odpověděl diplomaticky: „Je důležité si uvědomit, že jsme spojenci.“
Na závěr norský premiér vyjádřil víru v americký závazek vůči alianci: „Myslím si, že Spojené státy jsou ze sta procent oddané svým závazkům v rámci NATO i článku 5.“
Summit v Haagu tak odstartoval za poměrně napjaté atmosféry, ale přítomní lídři doufají, že se jim i přes rozdílné postoje podaří zachovat soudržnost Severoatlantické aliance.
Premiéři Belgie a Polska: Evropa musí nést odpovědnost za svou bezpečnost, není prostor pro výjimky
Do debaty o obranném financování se dnes ostře zapojili předseda belgické vlády Bart De Wever a polský prezident Andrzej Duda. Oba politici zdůraznili, že Evropa musí čelit současným hrozbám s novou rozhodností, a odmítli jakékoli pokusy zpochybňovat základní principy aliance.
Bart De Wever nepřímo zpochybnil tvrzení Španělska, že by mohlo dosáhnout obranných schopností požadovaných NATO, aniž by splnilo nový cíl – 5 % HDP na obranu. Podle belgického premiéra aliance nepřipouští žádné výjimky:
„Rád bych zdůraznil, že žádné výjimky neexistují. Všichni přijali stejný závazek. Je to otázka interpretace. Cílem je dosáhnout pěti procent a zároveň budovat schopnosti.“
Španělsko tvrdí, že schopností dosáhne i s menšími výdaji než 3,5 % HDP, ale De Wever naznačil pochybnosti: „To se teprve ukáže.“
Dodal, že obecně považuje cíl navýšit základní výdaje na obranu na 3,5 % HDP během následujících deseti let za realistický.
Na otázku týkající se Donalda Trumpa reagoval vyhýbavě, ale upozornil na širší kontext „Nemyslím, že by bylo moudré to komentovat. Ale je to realita, které čelíme. Evropa si musí uvědomit, že její dlouhé přestávky od historie skončily. Teď musíme nést odpovědnost za bezpečnost vlastního kontinentu v době, která je velmi náročná.“
Duda: Článek 5 není předmětem diskuse, hrozba z Ruska trvá
Polský prezident Andrzej Duda ve svém projevu zdůraznil jednotu spojenců v otázce navyšování obranných rozpočtů, především kvůli pokračující hrozbě ze strany Ruska. Vyzdvihl význam posilování východního křídla NATO a vybudování strategických infrastruktur napříč Evropou. Také připomněl potřebu trvalé podpory Ukrajiny.
„Všechno nasvědčuje tomu, že panuje jednota mezi členskými státy NATO – zejména pokud jde o nejzásadnější bod: zvyšování výdajů na obranu,“ prohlásil Duda.
Jednoznačně odmítl jakékoli pochybnosti o základním pilíři NATO: „Existují dva klíčové prvky: jednota aliance a článek 5. A o tom není naprosto žádná diskuse.“
Na adresu prezidenta Trumpa Duda uvedl, že jeho pozice je „v rámci aliance nejsilnější“ a ocenil jeho vedení. Současně varoval, že ačkoliv Rusko nyní není schopno zahájit novou ofenzivu mimo Ukrajinu, do budoucna představuje reálné riziko:
„Rusko je vyčerpáno, ale v budoucnu představuje skutečné nebezpečí. Proto je naprosto nezbytné zvyšovat obranné výdaje.“
Aktualizováno před 1 hodinou
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Související
Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO
Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
Ve Španělsku se srazily rychlovlaky převážející stovky lidí. Nejméně 21 mrtvých a sto zraněných
Aktualizováno včera
Jan Darmovzal je zpět v Česku. Na letišti s ním přistál vládní speciál
včera
Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU
včera
Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer
včera
Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty
včera
Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu
včera
Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace
včera
Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček
včera
Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku
včera
Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil
včera
Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček
včera
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
včera
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
včera
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
včera
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
17. ledna 2026 21:59
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
17. ledna 2026 21:14
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
17. ledna 2026 19:58
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
17. ledna 2026 18:41
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.
Zdroj: Libor Novák