Summit NATO odstartoval: Kolem Trumpa se chodí opatrně, Polsko se o článku 5 vůbec bavit nehodlá

V nizozemském Haagu se dnes scházejí hlavy států a vlád všech 32 členských zemí NATO, aby společně demonstrovaly jednotu aliance tváří v tvář rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany Ruska a Číny. Přestože cílem summitu je jasný vzkaz o odhodlání a síle, atmosféru narušují známé stíny nejistoty – především kolem postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Na papíře zní záměry summitu ambiciózně: stvrdit nový cíl obranných výdajů ve výši 5 % HDP a ukázat, že evropští spojenci berou obranu vážněji než kdy dřív. Na místě však panuje obava, že slibovaná jednota bude narušena, mimo jiné Trumpovým nejasným postojem k základnímu pilíři aliance – článku 5, který zajišťuje kolektivní obranu.

Během neformálního rozhovoru s novináři na palubě letounu Air Force One se Trump vyhnul přímému potvrzení závazku k článku 5, čímž vyvolal mezi spojenci napětí. Summit měl být pečlivě připravenou ukázkou jednoty, ale Trumpovo vyjádření do něj vneslo nejistotu – ať už šlo o strategický tah k vyvolání tlaku, nebo známku hlubší změny v americké zahraniční politice.

Zda se jedná pouze o další epizodu Trumpova stylu diplomacie, nebo o náznak oslabování amerického závazku vůči Evropě, může naznačit samotný průběh jednání, která právě začínají. Prezident Trump by se měl k celé věci sám vyjádřit během dnešního dopoledne.

Norský premiér: Jedná se o historický summit

Norský premiér Jonas Gahr Støre po svém příjezdu do Haagu prohlásil, že délka summitu neodráží jeho význam. Podle něj jde o „historické“ setkání, které má propojit klíčové oblasti obrany a zajistit dostatečné zdroje pro posílení schopností aliance.

„Stanovit procento výdajů nestačí – důležité je, aby tyto prostředky vedly ke konkrétním výsledkům. Musíme investovat do správného vybavení, které funguje dohromady,“ uvedl Støre.

Zároveň zdůraznil, že Norsko chce, aby NATO věnovalo větší pozornost Arktidě a oblastem severně od polárního kruhu. „Jsme očima a ušima NATO u hranic s Ruskem,“ řekl premiér a dodal, že aliance se musí nadále soustředit i na společnou podporu Ukrajině.

Na otázku, jak by měl Západ reagovat na Trumpovo nejednoznačné chování, odpověděl diplomaticky: „Je důležité si uvědomit, že jsme spojenci.“

Na závěr norský premiér vyjádřil víru v americký závazek vůči alianci: „Myslím si, že Spojené státy jsou ze sta procent oddané svým závazkům v rámci NATO i článku 5.“

Summit v Haagu tak odstartoval za poměrně napjaté atmosféry, ale přítomní lídři doufají, že se jim i přes rozdílné postoje podaří zachovat soudržnost Severoatlantické aliance. 

Premiéři Belgie a Polska: Evropa musí nést odpovědnost za svou bezpečnost, není prostor pro výjimky

Do debaty o obranném financování se dnes ostře zapojili předseda belgické vlády Bart De Wever a polský prezident Andrzej Duda. Oba politici zdůraznili, že Evropa musí čelit současným hrozbám s novou rozhodností, a odmítli jakékoli pokusy zpochybňovat základní principy aliance.

Bart De Wever nepřímo zpochybnil tvrzení Španělska, že by mohlo dosáhnout obranných schopností požadovaných NATO, aniž by splnilo nový cíl – 5 % HDP na obranu. Podle belgického premiéra aliance nepřipouští žádné výjimky:

„Rád bych zdůraznil, že žádné výjimky neexistují. Všichni přijali stejný závazek. Je to otázka interpretace. Cílem je dosáhnout pěti procent a zároveň budovat schopnosti.“

Španělsko tvrdí, že schopností dosáhne i s menšími výdaji než 3,5 % HDP, ale De Wever naznačil pochybnosti: „To se teprve ukáže.“

Dodal, že obecně považuje cíl navýšit základní výdaje na obranu na 3,5 % HDP během následujících deseti let za realistický.

Na otázku týkající se Donalda Trumpa reagoval vyhýbavě, ale upozornil na širší kontext „Nemyslím, že by bylo moudré to komentovat. Ale je to realita, které čelíme. Evropa si musí uvědomit, že její dlouhé přestávky od historie skončily. Teď musíme nést odpovědnost za bezpečnost vlastního kontinentu v době, která je velmi náročná.“

Duda: Článek 5 není předmětem diskuse, hrozba z Ruska trvá

Polský prezident Andrzej Duda ve svém projevu zdůraznil jednotu spojenců v otázce navyšování obranných rozpočtů, především kvůli pokračující hrozbě ze strany Ruska. Vyzdvihl význam posilování východního křídla NATO a vybudování strategických infrastruktur napříč Evropou. Také připomněl potřebu trvalé podpory Ukrajiny.

„Všechno nasvědčuje tomu, že panuje jednota mezi členskými státy NATO – zejména pokud jde o nejzásadnější bod: zvyšování výdajů na obranu,“ prohlásil Duda.

Jednoznačně odmítl jakékoli pochybnosti o základním pilíři NATO: „Existují dva klíčové prvky: jednota aliance a článek 5. A o tom není naprosto žádná diskuse.“

Na adresu prezidenta Trumpa Duda uvedl, že jeho pozice je „v rámci aliance nejsilnější“ a ocenil jeho vedení. Současně varoval, že ačkoliv Rusko nyní není schopno zahájit novou ofenzivu mimo Ukrajinu, do budoucna představuje reálné riziko:

„Rusko je vyčerpáno, ale v budoucnu představuje skutečné nebezpečí. Proto je naprosto nezbytné zvyšovat obranné výdaje.“ 

Související

Clémence Guetté

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.
Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

Více souvisejících

NATO Summit NATO

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy