Švédsko plánuje zpřísnění protiteroristických zákonů

Nedostatečný boj proti teroristickým organizacím Stockholmu vyčítá Turecko, které brání Švédsku ve vstupu do Severoatlantické aliance. O členství v NATO požádalo Švédsko společně s Finskem loni v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, souhlas se vstupem těchto severských zemí do aliance ovšem ještě nepodepsalo Turecko a Maďarsko. Za teroristickou organizaci Ankara považuje Stranu kurdských pracujících, milice YPG a jejich sympatizanty či příznivce duchovního Fethullaha Gülena.

"Dosud bylo složité stíhat lidi, pokud jejich činy nemohly být spojeny s konkrétním teroristickým činem," uvedl dnes švédský ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer. "Nový zákon pokryje všechny formy zapojení," dodal.

Podle Strömmera potřebu přísnějších zákonů ukázal útok v centru Stockholmu v roce 2017, při němž vjel řidič do chodců a zabil pět lidí.

Úroveň hrozby se dále zvýšila po lednovém incidentu, při němž dánsko-švédský ultrapravicový aktivista Rasmus Paludan spálil ve Stockholmu korán. Někteří muslimští radikálové pak Švédsko označili za legitimní cíl.

Po protestech ve Stockholmu, včetně toho Paludanova, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Turečtí představitelé v poslední době dávají najevo, že by Ankara mohla finskou žádost schválit dříve, nezávisle na té švédské.

Strömmer uvedl, že nový zákon neovlivní právo lidí demonstrovat. Švédský premiér Ulf Kristersson již dříve označil spálení koránu za hluboce neuctivý čin, zdůraznil ale, že svoboda projevu je ve Švédsku chráněná ústavou a je zásadní součástí demokracie.