Švédsko věří, že mu Turecko po volbách schválí vstup do NATO

Švédsko respektuje turecký proces schvalování své žádosti o členství v Severoatlantické alianci, zároveň ale věří, že po tamních volbách Ankara rychle ratifikuje rozšíření aliance o Švédsko. Dnes to v Berlíně na tiskové konferenci po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson. 

Scholz řekl, že Berlín plně podporuje Finsko se Švédskem na jejich cestě do NATO, neboť je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy. Kvůli výhradám Turecka vůči Švédsku má ale ke členství zatím blíže Finsko.

Švédsko s Finskem společně požádaly o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Potřebný souhlas ze 30 členských zemí aliance dosud nevyslovily Turecko s Maďarskem. Turecko chce podle médií ještě před květnovými volbami schválit finskou žádost, v případě Švédska je situace složitější. Ankara kritizuje Švédsko za to, že podle ní poskytuje útočiště kurdským radikálům a odpůrcům islámu nebrání ve veřejných protimuslimských projevech.

Kristersson již v úterý řekl, že je nyní větší šance, že Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance dřív než Švédsko. Dnes po jednání se Scholzem prohlásil, že Švédsko je na takovou situaci připraveno. "Respektujeme ratifikační procesy ve třetích zemích, které o postupu samy rozhodují," řekl švédský premiér. Uvedl ale, že po parlamentních a prezidentských volbách v Turecku, které se budou konat 14. května, bude schvalovací proces rychle postupovat. "Po volbách očekáváme rychlou ratifikaci," dodal.

Scholz řekl, že finské a švédské členství v NATO bude mít bezpečnostní přínos pro celou Evropu. "Za německou vládu mohu říci, že pracujeme na tom, aby se tak stalo rychle a hladce," řekl kancléř. Kristersson mu za podporu poděkoval a řekl, že začlenění celého regionu kolem Baltského moře do NATO bude znamenat posílení bezpečnosti nejen severských zemí, ale celého obranného bloku.

Související

Více souvisejících

Švédsko Ulf Kristersson NATO Turecko

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 24 minutami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy