Svět nikdy nebyl blíž svému zničení. Vědci posunuli hodiny Posledního soudu

Hodiny Posledního soudu, symbolický ukazatel blízkosti lidstva k sebezničení, byly letos nastaveny na 89 sekund do půlnoci, což je nejkritičtější hodnota od jejich vzniku v roce 1947. Toto rozhodnutí oznámil v úterý Bulletin of the Atomic Scientists, který hodiny spravuje a aktualizuje na základě globálních hrozeb. Půlnoc na těchto hodinách představuje moment, kdy by lidstvo učinilo Zemi neobyvatelnou.

V předchozích dvou letech byly ručičky nastaveny na 90 sekund do půlnoci, především kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajinu, riziku jaderného závodu ve zbrojení, konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v Gaze a klimatické krizi. Letos odborníci nepozorovali dostatečný pokrok v řešení těchto hrozeb, a proto hodiny posunuli ještě blíže k symbolické půlnoci.

Podle Daniela Holze, předsedy vědecké a bezpečnostní rady Bulletinu a profesora fyziky na Chicagské univerzitě, státy vlastnící jaderné zbraně stále rozšiřují své arzenály a investují obrovské částky do nových zbraní, které by mohly zničit civilizaci několikrát po sobě.

„Nevidíme dostatek pozitivního pokroku v řešení globálních výzev, jako jsou jaderná rizika, změna klimatu, biologické hrozby a vývoj technologií, které mohou mít destabilizující účinky,“ uvedl Holz během tiskové konference.

Vědci také varovali, že vývoj technologií, jako je umělá inteligence, biotechnologie a vesmírné programy, výrazně předbíhá regulaci v těchto oblastech. Podle Holze navíc nebezpečí zhoršuje šíření dezinformací a konspiračních teorií, které oslabují důvěru v ověřené informace a rozdělují společnost.

Hodiny Posledního soudu vytvořili v roce 1947 vědci, kteří pracovali na projektu Manhattan, tedy na vývoji první atomové bomby během druhé světové války. Původně měly hodiny odrážet pouze riziko jaderné války, ale od roku 2007 Bulletin zahrnuje do svých výpočtů i klimatické změny a další existenční hrozby.

Každý rok stanovuje čas na hodinách vědecká a bezpečnostní rada Bulletinu ve spolupráci s poradním výborem, který v roce 1948 založil Albert Einstein s prvním předsedou J. Robertem Oppenheimerem. V současnosti v tomto výboru zasedá devět nositelů Nobelovy ceny, zejména z oblasti fyziky, medicíny a přírodních věd.

Nejdále od půlnoci byly hodiny v roce 1991, kdy ukazovaly 17 minut před půlnocí. Důvodem byl podpis dohody START mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem, která vedla k výraznému snížení počtu jaderných hlavic.

Hodiny nejsou určeny k exaktnímu měření hrozeb, ale mají vyvolat debatu o vědeckých a bezpečnostních otázkách, například o změně klimatu nebo nebezpečí jaderného konfliktu.

Podle Bulletinu má veřejná diskuse smysl, protože podpora veřejnosti může politiky motivovat k činům. Například na klimatické konferenci OSN v Glasgow v roce 2021 tehdejší britský premiér Boris Johnson citoval Hodiny Posledního soudu při varování před klimatickou krizí.

Někteří odborníci však upozorňují, že kombinování různých typů rizik do jednoho symbolického ukazatele může být zavádějící. Například klimatolog Michael E. Mann z Pensylvánské univerzity v roce 2022 uvedl, že hodiny jsou „nedokonalou metaforou“, protože různé hrozby mají odlišné časové horizonty. Přesto je podle něj důležité, že hodiny každoročně připomínají křehkost naší existence na této planetě.

Hodiny nikdy nedosáhly půlnoci a prezidentka Bulletinu Rachel Bronsonová doufá, že k tomu nikdy nedojde.

„Kdyby hodiny ukazovaly půlnoc, znamenalo by to nějakou formu jaderného konfliktu nebo katastrofickou změnu klimatu, která by vedla k zániku civilizace,“ vysvětlila Bronsonová.

Přestože přesné měření rizik není možné, pokud hodiny přimějí lidi k diskusi o vědeckých tématech a otázkách bezpečnosti, považuje to Bulletin za úspěch.

I když současná situace vypadá pochmurně, odborníci věří, že lidstvo stále může změnit směr a posunout hodiny dál od půlnoci.

„Protože lidé vytvořili tyto hrozby, mohou je také zmírnit,“ řekla Bronsonová. „Ale to nebude snadné a bude to vyžadovat práci a spolupráci na všech úrovních společnosti.“

Důležitou roli mohou sehrát i jednotlivci. Podle Bronsonové mohou lidé přispět ke zmírnění klimatických změn například úsporou energie, snížením odpadu, omezením spotřeby masa či změnou dopravních návyků.

Hodiny Posledního soudu tak nejsou jen varováním, ale i výzvou k akci. Podle vědců je stále možné budoucnost změnit – pokud bude ochota jednat. 

Související

Hodiny posledního soudu

Jaderná válka i klimatická krize. Svět je v největším nebezpečí za 75 let, ukazují Hodiny posledního soudu

Symbolické Hodiny posledního soudu (Doomsday Clock), které upozorňují na blízkost globální zkázy, byly v úterý znovu nastaveny na 90 vteřin před půlnocí. Organizace Bulletin of the Atomic Scientists ponechala ručičky hodin ve stejné poloze jako loni, což zdůrazňuje hrozbu eskalace války na Ukrajině s možností použití jaderných zbraní a klimatickou krizi.
Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu ukazují 90 vteřin do půlnoci, nejméně od vzniku

Podle správců symbolických hodin posledního soudu (Doomsday Clock) se svět po loňském roce posunul o deset vteřin blíže k absolutní zkáze. Nově ukazují, že do ní zbývá 90 vteřin, nejméně od vzniku hodin v roce 1947. Hlavním důvodem zkrácení výhledu je válka na Ukrajině, uvedla skupina vědců v prohlášení.

Více souvisejících

hodiny posledního soudu

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 44 minutami

Michal Krčmář v závodu s hromadným startem v Novém městě na Moravě

Skvělý úvod biatlonového MS. Česká smíšená štafeta si dojela pro stříbro

Ve středu ve švýcarském Lenzerheide začalo letošní biatlonové mistrovství světa a hned v jeho první závodní den se český biatlon dočkal až nečekaného medailového úspěchu. Nečekaného především proto, že Češi dlouho věděli, že za ně na tomto MS nenastoupí zraněná biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová. Nicméně i bez ní se české smíšené štafetě ve složení Jessica Jislová, Tereza Voborníková, Vítězslav Hornig a Michal Krčmář podařilo doběhnout si pro stříbro a první cenný kov z biatlonového MS od roku 2021.

před 1 hodinou

Policie vyšetřuje tragický incident v rodině na Jihlavsku. (12.2.2025)

Motivem vraždy v Třešti nejspíš byly neshody ohledně majetku

Třeští na Jihlavsku ve středu otřásl případ vraždy, kterou střelec řešil rodinné spory. Muži, který se k činu doznal, hrozí až 20 let za mřížemi. Jako nejpravděpodobnější motiv činu se jeví neshody týkající se majetku, uvedla policie v pátek. 

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

"Proč nemluví o válce a ponižuje Evropu?" Lídři ostře kritizují Vance za jeho výroky o demokracii

Viceprezident Spojených států JD Vance vyvolal na Mnichovské bezpečnostní konferenci vlnu kritiky poté, co přirovnal současné evropské lídry k autokratům z období studené války a zpochybnil stav svobody slova na kontinentu. Jeho slova pobouřila řadu evropských představitelů, kteří mu podle The Guardian vzkázali, že jeho zásah do vnitřních záležitostí evropských států je „nepřijatelný“.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Vance přirovnal evropské lídry k tyranům z dob studené války. Ti konečně zareagovali

Viceprezident Spojených států JD Vance v pátek na Mnichovské bezpečnostní konferenci ostře kritizoval evropské politické elity a přirovnal jejich současné kroky k represivním režimům, které ovládaly část kontinentu během studené války. Podle něj Evropa stále více upouští od základních demokratických principů a uchyluje se k metodám, které kdysi sama odsuzovala.

včera

včera

Papež František a Robert Fico

Papež František se po jednání s Ficem nechal hospitalizovat

V pátek dopoledne přijal papež František na audienci premiéra Slovenské republiky Roberta Fica. Setkání se odehrálo ve Vatikánu a bylo zaměřeno na bilaterální vztahy mezi Svatým stolcem a Slovenskem, přičemž se diskutovalo o otázkách sociální soudržnosti, rodinné politiky a vzdělávání. Následně by papež hospitalizován v nemocnici.

včera

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Německu setkal se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem

Steinmeier vystoupil na konferenci s nezvykle tvrdým projevem. I vy budete potřebovat spojence, vzkázal USA

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier na mnichovské bezpečnostní konferenci pronesl důrazný projev, ve kterém se zaměřil na budoucnost německé politiky, evropskou bezpečnostní architekturu a stav liberální demokracie. Během svého vystoupení se několikrát kriticky vymezil vůči nové administrativě prezidenta Donalda Trumpa a varoval před hrozbami, které by mohly destabilizovat současný světový řád.

včera

včera

včera

včera

Evropská unie, ilustrační foto

EU na prahu finanční revoluce: Čekají nás celoevropské daně?

Evropská unie stojí před zásadní změnou své rozpočtové politiky. Klíčovým cílem je zjednodušení financování prostřednictvím menšího počtu cílených programů a posílení příjmů z vlastních zdrojů. Nejaktivněji se do debaty zapojuje Španělsko, které prosazuje zavedení celoevropských daní a až dvojnásobné navýšení rozpočtu pro léta 2028-2034.

včera

včera

Evropa se nemůže jen dívat, jak USA vyjednávají příměří, prohlásil Lipavský. V očích Trumpa ale svět funguje jinak

Přední evropští představitelé neměli ani tušení, že se Donald Trump chystá oznámit mírový plán pro Ukrajinu. Klíčový telefonát s Kremlem změnil světový řád – a Evropa se o tom dozvěděla až poté, píše Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy