Svět nikdy nebyl blíž svému zničení. Vědci posunuli hodiny Posledního soudu

Hodiny Posledního soudu, symbolický ukazatel blízkosti lidstva k sebezničení, byly letos nastaveny na 89 sekund do půlnoci, což je nejkritičtější hodnota od jejich vzniku v roce 1947. Toto rozhodnutí oznámil v úterý Bulletin of the Atomic Scientists, který hodiny spravuje a aktualizuje na základě globálních hrozeb. Půlnoc na těchto hodinách představuje moment, kdy by lidstvo učinilo Zemi neobyvatelnou.

V předchozích dvou letech byly ručičky nastaveny na 90 sekund do půlnoci, především kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajinu, riziku jaderného závodu ve zbrojení, konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v Gaze a klimatické krizi. Letos odborníci nepozorovali dostatečný pokrok v řešení těchto hrozeb, a proto hodiny posunuli ještě blíže k symbolické půlnoci.

Podle Daniela Holze, předsedy vědecké a bezpečnostní rady Bulletinu a profesora fyziky na Chicagské univerzitě, státy vlastnící jaderné zbraně stále rozšiřují své arzenály a investují obrovské částky do nových zbraní, které by mohly zničit civilizaci několikrát po sobě.

„Nevidíme dostatek pozitivního pokroku v řešení globálních výzev, jako jsou jaderná rizika, změna klimatu, biologické hrozby a vývoj technologií, které mohou mít destabilizující účinky,“ uvedl Holz během tiskové konference.

Vědci také varovali, že vývoj technologií, jako je umělá inteligence, biotechnologie a vesmírné programy, výrazně předbíhá regulaci v těchto oblastech. Podle Holze navíc nebezpečí zhoršuje šíření dezinformací a konspiračních teorií, které oslabují důvěru v ověřené informace a rozdělují společnost.

Hodiny Posledního soudu vytvořili v roce 1947 vědci, kteří pracovali na projektu Manhattan, tedy na vývoji první atomové bomby během druhé světové války. Původně měly hodiny odrážet pouze riziko jaderné války, ale od roku 2007 Bulletin zahrnuje do svých výpočtů i klimatické změny a další existenční hrozby.

Každý rok stanovuje čas na hodinách vědecká a bezpečnostní rada Bulletinu ve spolupráci s poradním výborem, který v roce 1948 založil Albert Einstein s prvním předsedou J. Robertem Oppenheimerem. V současnosti v tomto výboru zasedá devět nositelů Nobelovy ceny, zejména z oblasti fyziky, medicíny a přírodních věd.

Nejdále od půlnoci byly hodiny v roce 1991, kdy ukazovaly 17 minut před půlnocí. Důvodem byl podpis dohody START mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem, která vedla k výraznému snížení počtu jaderných hlavic.

Hodiny nejsou určeny k exaktnímu měření hrozeb, ale mají vyvolat debatu o vědeckých a bezpečnostních otázkách, například o změně klimatu nebo nebezpečí jaderného konfliktu.

Podle Bulletinu má veřejná diskuse smysl, protože podpora veřejnosti může politiky motivovat k činům. Například na klimatické konferenci OSN v Glasgow v roce 2021 tehdejší britský premiér Boris Johnson citoval Hodiny Posledního soudu při varování před klimatickou krizí.

Někteří odborníci však upozorňují, že kombinování různých typů rizik do jednoho symbolického ukazatele může být zavádějící. Například klimatolog Michael E. Mann z Pensylvánské univerzity v roce 2022 uvedl, že hodiny jsou „nedokonalou metaforou“, protože různé hrozby mají odlišné časové horizonty. Přesto je podle něj důležité, že hodiny každoročně připomínají křehkost naší existence na této planetě.

Hodiny nikdy nedosáhly půlnoci a prezidentka Bulletinu Rachel Bronsonová doufá, že k tomu nikdy nedojde.

„Kdyby hodiny ukazovaly půlnoc, znamenalo by to nějakou formu jaderného konfliktu nebo katastrofickou změnu klimatu, která by vedla k zániku civilizace,“ vysvětlila Bronsonová.

Přestože přesné měření rizik není možné, pokud hodiny přimějí lidi k diskusi o vědeckých tématech a otázkách bezpečnosti, považuje to Bulletin za úspěch.

I když současná situace vypadá pochmurně, odborníci věří, že lidstvo stále může změnit směr a posunout hodiny dál od půlnoci.

„Protože lidé vytvořili tyto hrozby, mohou je také zmírnit,“ řekla Bronsonová. „Ale to nebude snadné a bude to vyžadovat práci a spolupráci na všech úrovních společnosti.“

Důležitou roli mohou sehrát i jednotlivci. Podle Bronsonové mohou lidé přispět ke zmírnění klimatických změn například úsporou energie, snížením odpadu, omezením spotřeby masa či změnou dopravních návyků.

Hodiny Posledního soudu tak nejsou jen varováním, ale i výzvou k akci. Podle vědců je stále možné budoucnost změnit – pokud bude ochota jednat. 

Související

Hodiny posledního soudu

Jaderná válka i klimatická krize. Svět je v největším nebezpečí za 75 let, ukazují Hodiny posledního soudu

Symbolické Hodiny posledního soudu (Doomsday Clock), které upozorňují na blízkost globální zkázy, byly v úterý znovu nastaveny na 90 vteřin před půlnocí. Organizace Bulletin of the Atomic Scientists ponechala ručičky hodin ve stejné poloze jako loni, což zdůrazňuje hrozbu eskalace války na Ukrajině s možností použití jaderných zbraní a klimatickou krizi.
Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu ukazují 90 vteřin do půlnoci, nejméně od vzniku

Podle správců symbolických hodin posledního soudu (Doomsday Clock) se svět po loňském roce posunul o deset vteřin blíže k absolutní zkáze. Nově ukazují, že do ní zbývá 90 vteřin, nejméně od vzniku hodin v roce 1947. Hlavním důvodem zkrácení výhledu je válka na Ukrajině, uvedla skupina vědců v prohlášení.

Více souvisejících

hodiny posledního soudu

Aktuálně se děje

včera

Vévodkyně Meghan s princem Harrym

Návrat prince Harryho. Na místě, kde představil Meghan, zaujal s jinou ženou

Princ Harry, vévoda ze Sussexu, opět prokázal svou oddanost a podporu účastníkům Invictus Games, když během finále vozíčkářského ragby v kanadském Vancouveru políbil na tvář britskou sportovkyni Amandu Pye. Tento srdečný moment se odehrál po napínavém zápase mezi týmy Spojeného království a Francie, ve kterém Francie zvítězila 19:14 a získala zlatou medaili, zatímco britský tým si odnesl stříbro. 

včera

Tenis, ilustrační fotografie

Mužská tenisová jednička Sinner si dá pauzu. Stopku za doping si dohodl

Jeho dopingový nález z loňského března v tenisových kruzích rozvířil značné vášně, neboť i po něm nadále objížděl turnaje ATP včetně třeba US Open, které ovládl, stejně jako letošní Australian Open. Ital Jannik Sinner se nakonec trestu za doping dočkal až nyní, poté, co se na něm dohodl se Světovou antidopingovou agenturou WADA. Za užití anabolického steroidu klostebol bude konkrétně tři měsíce bez tenisu a na kurtech se tak zase objeví až 4. května.

včera

včera

včera

včera

Volby v Německu, ilustrační foto

Německo se hlásí o pozornost. Proč sledovat parlamentní volby u sousedů?

Německo je zemí s nesmírně bohatou historií, která sahá daleko za hranice 20. století. Ať už jako součást Svaté říše římské, klíčový aktér Severoněmeckého spolku či mocné Německé císařství, vždy hrálo zásadní roli v evropské politice a bezpečnosti. Navzdory historickým zvratům a ponížení si svůj vliv uchovalo i dnes, kdy zůstává jedním z určujících činitelů nejen v Evropě, ale i na celosvětové scéně.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Po Turnaji čtyř zemí se vrátí Světový pohár. Tentokrát pravděpodobně i s Čechy

Aktuálně v zámoří probíhá hokejový Turnaj čtyř zemí, v němž se utkávají týmy Kanady, USA, Švédska a Finska tvořené výhradně hráči NHL. Pro mnohé se jedná o turnaj nemající příliš smysl a spíš podle některých jde jen o marketingový tah ze strany NHL. V souvislosti s tímto turnajem ale oznámil šéf kanadsko-americké soutěže Gary Bettman, že v roce 2028 hodlá uspořádat klasický Světový pohár s osmi účastníky a pravděpodobně i s Českou republikou.

včera

včera

Vladimir Putin

Rusko v G7 aneb o co Trumpovi jde? Politika stranou. Smysl to nedává ani jinou optikou

Nový šéf Bílého domu Donald Trump vyjádřil přání, aby se Ruská federace znovu stala součástí G7. Jeho návrh však naráží nejen na ekonomické překážky, ale i na politickou realitu – Moskva totiž většinu členských států tohoto uskupení oficiálně označila za nepřátelské. K tomuto přání může prezidenta vést vícero skutečností, nejpravděpodobněji však jde o jeho dlouhodobý a vstřícný postoj k Rusku. 

včera

Keir Starmer (labouristi)

Evropa na vedlejší koleji? Na summit míří i Starmer, cíl je jasný

Evropští lídři se již zítra setkají ve francouzské Paříži na narychlo svolaném summitu k válce na Ukrajině. Podle informací BBC se ho zúčastní i britský premiér Keir Starmer. Evropa hodlá reagovat na obavy z toho, kam směřují mírová jednání o Ukrajině mezi Spojenými státy a Ruskem.

včera

Policie ČR

Policie evakuovala Obecní dům během plesu. Bomba se uvnitř nenašla

Policie v sobotu večer evakuovala budovu Obecního domu v centru Prahy, kde se za účasti tuzemské smetánky konal sedmý ročník Českého plesu. Někdo totiž oznámil uložení bomby. To se naštěstí nepotvrdilo, policisté nyní pátrají po pachateli trestného činu šíření poplašné zprávy.

včera

15. února 2025 21:57

S láskou. Palác ukázal nový snímek prince Williama a jeho ženy Kate

14. únor se jako svátek svatého Valentýna neboli svátek zamilovaných slaví po celém světě. Výjimkou není ani Velká Británie, kterou navenek reprezentuje především královská rodina. Princ William a jeho manželka Kate se tak v pátek pochlubili novou společnou fotografií. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy