Hodiny Posledního soudu, symbolický ukazatel blízkosti lidstva k sebezničení, byly letos nastaveny na 89 sekund do půlnoci, což je nejkritičtější hodnota od jejich vzniku v roce 1947. Toto rozhodnutí oznámil v úterý Bulletin of the Atomic Scientists, který hodiny spravuje a aktualizuje na základě globálních hrozeb. Půlnoc na těchto hodinách představuje moment, kdy by lidstvo učinilo Zemi neobyvatelnou.
V předchozích dvou letech byly ručičky nastaveny na 90 sekund do půlnoci, především kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajinu, riziku jaderného závodu ve zbrojení, konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v Gaze a klimatické krizi. Letos odborníci nepozorovali dostatečný pokrok v řešení těchto hrozeb, a proto hodiny posunuli ještě blíže k symbolické půlnoci.
Podle Daniela Holze, předsedy vědecké a bezpečnostní rady Bulletinu a profesora fyziky na Chicagské univerzitě, státy vlastnící jaderné zbraně stále rozšiřují své arzenály a investují obrovské částky do nových zbraní, které by mohly zničit civilizaci několikrát po sobě.
„Nevidíme dostatek pozitivního pokroku v řešení globálních výzev, jako jsou jaderná rizika, změna klimatu, biologické hrozby a vývoj technologií, které mohou mít destabilizující účinky,“ uvedl Holz během tiskové konference.
Vědci také varovali, že vývoj technologií, jako je umělá inteligence, biotechnologie a vesmírné programy, výrazně předbíhá regulaci v těchto oblastech. Podle Holze navíc nebezpečí zhoršuje šíření dezinformací a konspiračních teorií, které oslabují důvěru v ověřené informace a rozdělují společnost.
Hodiny Posledního soudu vytvořili v roce 1947 vědci, kteří pracovali na projektu Manhattan, tedy na vývoji první atomové bomby během druhé světové války. Původně měly hodiny odrážet pouze riziko jaderné války, ale od roku 2007 Bulletin zahrnuje do svých výpočtů i klimatické změny a další existenční hrozby.
Každý rok stanovuje čas na hodinách vědecká a bezpečnostní rada Bulletinu ve spolupráci s poradním výborem, který v roce 1948 založil Albert Einstein s prvním předsedou J. Robertem Oppenheimerem. V současnosti v tomto výboru zasedá devět nositelů Nobelovy ceny, zejména z oblasti fyziky, medicíny a přírodních věd.
Nejdále od půlnoci byly hodiny v roce 1991, kdy ukazovaly 17 minut před půlnocí. Důvodem byl podpis dohody START mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem, která vedla k výraznému snížení počtu jaderných hlavic.
Hodiny nejsou určeny k exaktnímu měření hrozeb, ale mají vyvolat debatu o vědeckých a bezpečnostních otázkách, například o změně klimatu nebo nebezpečí jaderného konfliktu.
Podle Bulletinu má veřejná diskuse smysl, protože podpora veřejnosti může politiky motivovat k činům. Například na klimatické konferenci OSN v Glasgow v roce 2021 tehdejší britský premiér Boris Johnson citoval Hodiny Posledního soudu při varování před klimatickou krizí.
Někteří odborníci však upozorňují, že kombinování různých typů rizik do jednoho symbolického ukazatele může být zavádějící. Například klimatolog Michael E. Mann z Pensylvánské univerzity v roce 2022 uvedl, že hodiny jsou „nedokonalou metaforou“, protože různé hrozby mají odlišné časové horizonty. Přesto je podle něj důležité, že hodiny každoročně připomínají křehkost naší existence na této planetě.
Hodiny nikdy nedosáhly půlnoci a prezidentka Bulletinu Rachel Bronsonová doufá, že k tomu nikdy nedojde.
„Kdyby hodiny ukazovaly půlnoc, znamenalo by to nějakou formu jaderného konfliktu nebo katastrofickou změnu klimatu, která by vedla k zániku civilizace,“ vysvětlila Bronsonová.
Přestože přesné měření rizik není možné, pokud hodiny přimějí lidi k diskusi o vědeckých tématech a otázkách bezpečnosti, považuje to Bulletin za úspěch.
I když současná situace vypadá pochmurně, odborníci věří, že lidstvo stále může změnit směr a posunout hodiny dál od půlnoci.
„Protože lidé vytvořili tyto hrozby, mohou je také zmírnit,“ řekla Bronsonová. „Ale to nebude snadné a bude to vyžadovat práci a spolupráci na všech úrovních společnosti.“
Důležitou roli mohou sehrát i jednotlivci. Podle Bronsonové mohou lidé přispět ke zmírnění klimatických změn například úsporou energie, snížením odpadu, omezením spotřeby masa či změnou dopravních návyků.
Hodiny Posledního soudu tak nejsou jen varováním, ale i výzvou k akci. Podle vědců je stále možné budoucnost změnit – pokud bude ochota jednat.
Související

Jaderná válka i klimatická krize. Svět je v největším nebezpečí za 75 let, ukazují Hodiny posledního soudu

Hodiny posledního soudu ukazují 90 vteřin do půlnoci, nejméně od vzniku
Aktuálně se děje
před 2 minutami

Scholz nevěděl o Trumpově mírovém plánu. Bílý dům už nespolupracuje ani s Němci
před 44 minutami

Skvělý úvod biatlonového MS. Česká smíšená štafeta si dojela pro stříbro
před 1 hodinou

Motivem vraždy v Třešti nejspíš byly neshody ohledně majetku
před 1 hodinou

Zelenskyj si chce udržet americkou podporu a s ní šanci na přežití Ukrajiny
před 3 hodinami

Počasí příští týden: Do Česka míří kruté mrazy, teploty klesnou až na -15 stupňů
včera

Zelenskyj: Trump mi řekl, že Putin chce ukončit válku. Odpověděl jsem mu, že je lhář
včera

Bude lhát, pak vás zradí. Navalná varovala před vyjednáváním s Putinem
včera

Zelenskyj se setkal s Vancem: Pokud máme jednat o míru, máme zásadní podmínku
včera

"Proč nemluví o válce a ponižuje Evropu?" Lídři ostře kritizují Vance za jeho výroky o demokracii
včera

Vance přirovnal evropské lídry k tyranům z dob studené války. Ti konečně zareagovali
včera

"Scholze vidět nechceme, stejně už nebude kancléř." Vance vlepil Německu diplomatickou facku
včera

Papež František se po jednání s Ficem nechal hospitalizovat
včera

Vance účastníkům konference vyrazil dech: Hlavní hrozba pro Evropu není Rusko ani Čína, ale ona sama
včera

Steinmeier vystoupil na konferenci s nezvykle tvrdým projevem. I vy budete potřebovat spojence, vzkázal USA
včera

USA plán na ukončení války nemají, prohlásil Zelenskyj po schůzce s Trumpem
včera

Zelenskyj: Rusko může na NATO zaútočit už příští rok. Řekl, které země jsou první na ráně
včera

Hegseth nevyloučil nasazení americké armády na Ukrajině. Putinovi nevěříme, chci vojáky v Polsku, prohlásil
včera

EU na prahu finanční revoluce: Čekají nás celoevropské daně?
včera

Muž se zbraní v tramvaji vyděsil Plzeň. Policie ho zpacifikovala
včera
Evropa se nemůže jen dívat, jak USA vyjednávají příměří, prohlásil Lipavský. V očích Trumpa ale svět funguje jinak
Přední evropští představitelé neměli ani tušení, že se Donald Trump chystá oznámit mírový plán pro Ukrajinu. Klíčový telefonát s Kremlem změnil světový řád – a Evropa se o tom dozvěděla až poté, píše Politico.
Zdroj: Libor Novák