Zatímco Izrael a Hamás udržují příměří, světem obchází naděje na trvalý mír. Naopak na okupovaném Západním břehu Jordánu se nadále ozývá násilí ze strany izraelských osadníků. Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgieva ve čtvrtek ve Washingtonu naléhala na všechny strany, aby se nadále snažily o udržitelný a trvalý mír. Podle ní by to přineslo prospěch celému regionu.
Georgieva vyjádřila úlevu nad nedávným příměřím a poznamenala, že snížení napětí by bylo dobrou zprávou pro ekonomiky Egypta a Jordánska, kde MMF realizuje své programy, a také pro Libanon a Sýrii, které globálního věřitele požádaly o pomoc. Ve stejný den mluvčí izraelské vlády Shosh Bedrosian ujistil, že Izrael se drží dohody o příměří a nadále plní své závazky. Zároveň požadoval, aby Hamás vrátil těla devatenácti zemřelých rukojmích, které dosud nepředal.
Palestinská strana ve čtvrtek převzala zpět těla třiceti Palestinců v Gaze, čímž se celkový počet předaných těl zvýšil na 120, uvedlo ministerstvo zdravotnictví spravované Hamásem a nemocnice Nasser v Chán Júnisu.
Nedávná událost, kdy americký prezident Donald Trump vystoupil v Knessetu po boku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, vyvolala kontroverze. Poslanec Ayman Odeh a jeho kolega zvedli transparent s nápisem „Uznat Palestinu“, za což byli brutálně vyvedeni z parlamentu. Tato událost podle jednoho z palestinských poslanců odhaluje křehký stav domnělé „jediné demokracie na Blízkém východě“.
Poslanec kritizuje, jak mohou Trump a Netanjahu hovořit o míru, aniž by uznali lid, který je po desetiletí pod okupací zbaven základních svobod a práv. Toto pokrytectví je nejvíce patrné právě na okupovaném Západním břehu. Zde jsou slova o míru jen slabým a vzdáleným hlasem, zatímco hrůzné zvuky násilí a teroru osadníků stále silně rezonují.
Od oznámení Trumpova dvacetibodového plánu na konci září bylo zaznamenáno více než třicet případů násilí osadníků vůči Palestincům. Mezi tyto incidenty patří fyzické útoky, krádeže zemědělských plodin, zapalování vozidel a ničení majetku.
Nárůst terorismu ze strany osadníků není náhodný. Toto období totiž označuje začátek sklizně oliv. Ta je pro Palestince nejen životně důležitou ekonomickou událostí, ale i významným společenským a národním momentem, který demonstruje jejich vytrvalost pod okupací. Z těchto důvodů si osadníci každoročně vybírají tuto dobu k útokům.
Izraelská lidskoprávní skupina Yesh Din, která dokumentuje porušování lidských práv Palestinců na Západním břehu, zaznamenala během sklizně v roce 2024 celkem 113 incidentů násilí, obtěžování, maření sklizně nebo poškození olivovníků a úrody. Tyto útoky, do nichž byli zapojeni izraelští civilisté a vojáci, se odehrály na pozemcích patřících 51 palestinským vesnicím a komunitám.
Podle zjištění Yesh Din hrály izraelské bezpečnostní složky významnou roli při bránění přístupu Palestinců na své pozemky. Přibližně v sedmdesáti procentech případů byli přítomni vojáci, pohraniční policisté nebo civilní bezpečnostní koordinátoři osad. Buď osobně bránili Palestincům v přístupu a sklizni na vlastní půdě, nebo nezabránili osadníkům v obtěžování a napadání.
To nepřekvapuje, jelikož vůdce politické strany osadníků, Bezalel Smotrich, byl jmenován dalším ministrem na ministerstvu obrany. Zde má na starosti Koordinátora vládních aktivit na územích (COGAT). Například v obci Umm al-Khair zvláštní jednotka COGAT pod záminkou chybějících povolení vytrhala soukromé olivovníky Palestinců, zatímco ignorovala porušování ze strany nedaleké nelegální osadnické základny. Jeruzalémský okresní soud nicméně minulý týden rozhodl o zastavení veškerých stavebních prací v této základně, která byla postavena na půdě zabrané Izraelem a nezákonně převedené na osadníky.
Související
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
před 1 hodinou
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
před 3 hodinami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 4 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 6 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 7 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 7 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 9 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 10 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 11 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 12 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 14 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 15 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 16 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.
Zdroj: Libor Novák