Světoví lídři vyzvali po zprávě panelu OSN o klimatu k rychlé akci

Po znepokojivé zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN o závažných a nezvratných důsledcích globálního oteplování vyzval generální tajemník OSN António Guterres politiky, soukromý sektor a občanskou společnost k odpovědnosti a činnosti. Na rychlou změnu v chování apeloval také britský premiér Boris Johnson nebo zmocněnec Spojených států pro otázky klimatických změn John Kerry.

"Pokud spojíme síly teď, můžeme odvrátit klimatickou katastrofu. Ale jak dnešní zpráva IPCC jasně ukazuje, nemáme času nazbyt a žádný prostor pro výmluvy. Spoléhám na lídry států a všechny zainteresované, že zajistí, aby byla (konference o klimatu) COP26 úspěšná," uvedl António Guterres. Dnešní zpráva je podle něj poslední výstrahou a "musí být umíráčkem pro uhlí a další fosilní paliva, než stihnou zničit náš svět". Konference o klimatu se bude konat na podzim v Glasgow.

Guterres také podtrhl, že globální oteplování se týká celé planety a vyspělé země musí pomáhat "zejména těm nejchudším a nejzranitelnějším státům, na které probíhající změny dopadají nejtíživěji, ačkoli za současnou klimatickou krizi nesou nejmenší odpovědnost".

K ochraně přírody vyzval i britský premiér Boris Johnson. "Dnešní zpráva nás nutí k vážnému zamyšlení a je jasné, že příští desetiletí bude klíčové pro zajištění budoucnosti naší planety. Víme, co je třeba udělat pro omezení globálního oteplování - nechat uhlí minulosti a přejít k čistým zdrojům energie, chránit přírodu a poskytovat finance na boj s klimatem zemím v první linii," uvedl v prohlášení pro tisk Johnson.

"Jak IPCC ukázala, dopady klimatické krize, od extrémních veder přes požáry až po intenzivní srážky a záplavy, se budou nadále zesilovat, pokud nezvolíme pro sebe a další generace jiný směr. Nyní je potřeba opravdu jednat. Všechny hlavní ekonomiky se musí v tomto kritickém desetiletí zavázat k důrazným opatřením v oblasti klimatu," uvedl zvláštní zmocněnec Spojených států pro otázky klimatických změn John Kerry. K rychlému podniknutí ambiciózních kroků pro odvrácení klimatické krize vyzval také americký ministr zahraničí Antony Blinken. Aktuální desetiletí přitom podle agentury AFP v prohlášení označil za klíčové proto, aby se zvýšení globálních teplot podařilo udržet pod hranicí 1,5 stupně Celsia.

Nedůvěru ve sliby světových lídrů vyjádřila v rozhovoru s agenturou Reuters švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová: "Očekávám, že nyní vystoupí s údernými projevy, tiskovými prohlášeními nebo tvrzeními na sociálních sítích, že klimatická krize je velmi důležitá a že děláme vše, co můžeme (...) Zatím se ale nic nemění. Jediná věc, která se mění, je klima." Podle Thunbergové je pro odvrácení klimatické krize zapotřebí značný tlak ze strany veřejnosti a médií. "V situacích, kdy dochází k extrémním projevům počasí, se mnozí ptají, co je zapotřebí, aby lidé u moci začali jednat. Na co ještě čekají? Bude zapotřebí mnoho věcí, ale především obrovský tlak ze strany veřejnosti a médií," sdělila aktivistka. Dodala, že se nakonec vydá na podzim na konferenci do Glasgow, i když původně tuto událost kvůli šíření covidu-19 plánovala vynechat.

Francouzská ministryně pro životní prostředí Barbara Pompiliová se domnívá, že snížit emise plynů způsobujících skleníkový efekt bude velkou výzvou aktuálního desetiletí. "Je to obrovská výzva, protože předpokládá, že během jednoho desetiletí se odchýlíme od civilizace, která se po staletí zakládala na fosilních palivech," uvedla Pompiliová. Podle šéfa francouzské diplomacie Jeana-Yvese Le Driana pak zveřejněná zpráva podtrhuje nutnost provádění pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Le Drian zároveň vyzval všechny vlády, aby učinily ambiciózní klimatické závazky.

"Pokud nesnížíme naše emise výrazně, rychle a trvale, bude udržení růstu teploty pod hranicí 1,5 stupně Celsia mimo naše možnosti," varovala klimatoložka Valérie Massonová-Delmotteová, spolupředsedkyně skupiny I panelu OSN, která připravila dnešní zprávu. "Pokud však budeme jednat ihned, uvidíme výsledky za deset až dvacet let. Pokud je nyní již nemožné zvrátit některé změny klimatu, které se udály, ještě stále můžeme zpomalit stoupání hladiny moří nebo stabilizovat extrémní výkyvy počasí," citoval klimatoložku list Le Monde.

Související

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

Více souvisejících

OSN António Guterres John Kerry Boris Johnson

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy