Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení svého vzdušného prostoru ze strany Číny

Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v uplynulém roce stěžoval na opakované manévry čínského letectva poblíž ostrova. Často se tak dělo v jihozápadní části obranné zóny poblíž Prataských ostrovů, které ovládá Tchaj-wan.

Tchajwanské ministerstvo obrany nejdříve informovalo, že tchajwanské bojové letouny vzlétly proti 18 stíhačkám J-16 a čtyřem Su-30, dvěma bombardérům H-6 a jednomu protiponorkovému letounu. Dnes brzy ráno pak ministerstvo uvedlo, že mise z páteční noci se zúčastnilo dalších 13 čínských strojů - deset J-16, dva H-6 a jeden letoun vybavený systémem včasného varování.

Ministerstvo sdělilo, že Tchaj-wan nasadil svou techniku, aby odradil a monitoroval čínské stroje. První skupina čínských letounů letěla v oblasti poblíž Prataských ostrovů, přičemž nejblíže se k atolu dostaly dva bombardéry. Druhá skupina proletěla nad průlivem, který odděluje Tchaj-wan od Filipín, což je klíčová vodní cesta spojující Pacifik a Jihočínské moře.

Ministerstvo později informovalo o dalším vniknutí čínských strojů do tchajwanského vzdušného prostoru. Tentokrát šlo o 20 letadel, kromě dvou protiponorkových bombardérů byly všechny stíhačky. Stroje rovněž letěly nedaleko Prataských ostrovů.

"Čína se svévolně dopouští vojenské agrese, poškozuje mír v regionu," řekl dnes ráno novinářům tchajwanský premiér Su Čen-čchang. "První říjen nebyl dobrým dnem," napsal pak na twitteru ministr zahraničí Joseph Wu. "Je zvláštní, že se Čína už ani neobtěžuje s vymýšlením výmluv," poznamenal pak k pátečnímu incidentu.

Předchozí největší průnik do tchajwanského vzdušného prostoru se odehrál v červnu, kdy se na něm podílelo 28 čínských letounů.

Čína považuje ostrov Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.