Přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině, které avizoval šéf Bílého domu Donald Trump, představuje zásadní hrozbu pro obranyschopnost země. Nejvíce zasažena budou klíčová ukrajinská města, včetně Kyjeva, jehož bezpečnost nyní spoléhá na systémy protivzdušné obrany Patriot. Pro EuroZprávy.cz to exkluzivně potvrdili experti Matěj Bílý. Jakub Drmola a Tomáš Řepa.
V ohrožení je hlavně protivzdušná obrana
Matěj Bílý, vědecký pracovník z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, „zcela zásadní problém“ vidí v oslabení ukrajinské protivzdušné obrany. „Především americký systém Patriot nemá ve světě konkurenci a Ukrajině poskytuje alespoň částečnou ochranu proti ruským útokům balistickými raketami,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz. „Předpokládá se, že Patriot chrání například Kyjev a další potenciální strategické cíle ruských vzdušných úderů. To nelze nahradit z jiných zdrojů,“ upřesnil.
Nejde ale jen o systémy Patriot. „Pak je zde otázka raket ATACMS a HIMARS, které umožňují ukrajinské armádě útočit na ruské cíle za frontovou linií. Tyto údery by částečně ale mohly nahradit útoky střelami s plochou dráhou letu, které může dodávat i Evropa – třebaže nejde o analogické bojové prostředky,“ poznamenal Bílý.
Ukončení vojenské podpory ze strany USA ale může mít vícero podob. „A je samozřejmě otázkou, co vše se pod ukončení vojenské podpory schová. Je to i konec sdílení zpravodajských informací a dat z výstražných systémů? Pokud ano, bude to další citelná rána,“ dodal výzkumník.
Ukrajina může pokračovat, ale v horší pozici
To potvrdil také bezpečnostní expert Drmola z brněnské Masarykovy univerzity. „Konkrétní dopady se těžko odhadují, protože z dostupných vyjádření není jasné, čeho všeho se to ‚přerušení‘ týká. Zda jde třeba jen o munici, či i o zpravodajskou nebo logistickou podporu,“ nastínil pro EuroZprávy.cz.
„Další klíčová proměnná je, jak rychle či zda vůbec bude podpora nějak obnovena. A vliv bude mít i případná změna podpory ze strany evropských států,“ pokračoval Drmola.
Dopady přijdou v rámci měsíců. „Každopádně můžeme přinejmenším v horizontu několika měsíců očekávat ztíženou situaci ukrajinské armády, například ohledně dostupnosti munice na frontě tak i co do interceptorů protivzdušné obrany chránící města,“ vysvětlil bezpečnostní expert.
Drmola připustil, že Ukrajiny může v obraně pokračovat i bez podpory Spojených států, „nicméně ve znatelně horší pozici“.
Ústup ke guerillovému boji?
Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Masarykovy univerzity rovněž promluvil o tom, že Ukrajina má několik měsíců. Ukončení americké vojenské pomoci podle něj „udělá to, že ještě dále ztíží pozici obránců, což může být zatím snesitelné, ale s odstupem pár měsíců už nikoliv“.
S nedostatkem zbraní nebude nikdo schopen ruské útoky zastavit a vyčerpat. „Situace se stane více pohyblivou v ukrajinský neprospěch. V krajním případě by museli Ukrajinci ustoupit a zkonsolidovat se na snáze ubránitelných liniích nebo dokonce přejít na guerillu a přepadávat ruské vojáky s taktikou udeř a zmiz,“ vysvětlil Řepa.
Podle něj je v sázce hodně. „Evropa nedokáže bez drastických a direktivních opatření sama o sobě produkci dorovnat ještě dlouho adekvátním způsobem,“ uzavřel expert.
Dopad bude ochromující
Už v úterý ráno komentovala tento vývoj celá řada zahraničních expertů. „Řekl bych, že (dopad) bude ochromující,“ varoval Mark Cancian bezpečnostní analytik Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia, pro americkou stanici CNN.
Podle něj Ukrajina pocítí dopady v rozsahu dvou až čtyř měsíců. „Proto nespadnou z útesu, ale když se vám zásoby sníží na polovinu, nakonec se to projeví na frontové linii. Jejich frontové linie by se nadále prohýbaly, a nakonec by se zlomily a Ukrajina by musela přijmout nepříznivé – dokonce katastrofální – mírové řešení,“ vysvětlil Cancian.
Ukrajina může vydržet „několik měsíců“ také podle analytika Michaela Kofmana z Carnegie Endowment for International Peace. „Skutečnost je taková, že Ukrajina je na Spojených státech v každodenních bojových potřebách mnohem méně závislá než před rokem,“ přiblížil pro americký list New York Times.
Podle Kofmana může značnou část americké pomoci nahradit Evropa. „V kombinaci s municí, kterou USA dodaly již na začátku letošního roku, může Evropa uspokojit značnou část ukrajinské potřeby dělostřelecké munice. Problémy budou viditelnější, jakmile se přiblíží léto,“ podotkl podle Wall Street Journal.
Pozastavení pomoci, které bylo schváleno po sérii jednání Trumpa s předními bezpečnostními poradci, by mohlo mít vážné dopady na schopnost Ukrajiny pokračovat v boji proti ruským silám. Podle jednoho z představitelů zůstane tento krok v platnosti, dokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně nepřislíbí ochotu jednat o mírových rozhovorech.
Tento krok tak prakticky nutí Ukrajinu k jednacímu stolu pod hrozbou dalších ztrát na bojišti. „Prezident dal jasně najevo, že jeho cílem je mír. Potřebujeme, aby naši partneři sdíleli tento závazek. Pomoc pozastavujeme a přehodnocujeme, abychom se ujistili, že přispívá k nalezení řešení,“ uvedl představitel Bílého domu.
Napětí mezi Spojenými státy a Ukrajinou v posledních týdnech narůstalo. Trump několikrát zopakoval ruské narativy, když nepravdivě tvrdil, že válku začala Ukrajina, a označil Zelenského za diktátora. Jeho rozhodnutí zastavit vojenskou pomoc má však dalekosáhlé důsledky, které by mohly změnit dynamiku konfliktu a posílit pozici ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle amerických úředníků se pozastavení pomoci vztahuje na veškeré vojenské vybavení, které dosud nebylo přepraveno na Ukrajinu. Tento krok je přímou reakcí na Trumpovo rozhořčení z chování Zelenského při jejich posledním setkání.
Související
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
válka na Ukrajině , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
před 2 hodinami
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
před 3 hodinami
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
před 4 hodinami
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
před 5 hodinami
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
před 7 hodinami
Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer
před 9 hodinami
Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA
před 10 hodinami
"Spojenectví jsme upevnili prolitou krví." Kim Čong-un zaslal Putinovi novoroční blahopřání
před 11 hodinami
Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří
před 12 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
před 14 hodinami
Počasí na Silvestra a Nový rok. Na hory může dorazit sněhová nadílka
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
Slovenské úřady se poprvé vyjádřily k poškození lodi plující pod slovenskou vlajkou, kterou zasáhli Rusové při útoku na přístav v ukrajinské Oděse. Žádný diplomatický protest zatím do Moskvy nemíří. Bratislava pouze potvrdila, že se na plavidle nikomu nic nestalo.
Zdroj: Lucie Podzimková