PŮVODNÍ ZPRÁVA | Těžko odhadovat konkrétní dopady, projeví se v řádu měsíců. Experti o ukončení americké vojenské pomoci Ukrajině

Přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině, které avizoval šéf Bílého domu Donald Trump, představuje zásadní hrozbu pro obranyschopnost země. Nejvíce zasažena budou klíčová ukrajinská města, včetně Kyjeva, jehož bezpečnost nyní spoléhá na systémy protivzdušné obrany Patriot. Pro EuroZprávy.cz to exkluzivně potvrdili experti Matěj Bílý. Jakub Drmola a Tomáš Řepa.

V ohrožení je hlavně protivzdušná obrana

Matěj Bílý, vědecký pracovník z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, „zcela zásadní problém“ vidí v oslabení ukrajinské protivzdušné obrany. „Především americký systém Patriot nemá ve světě konkurenci a Ukrajině poskytuje alespoň částečnou ochranu proti ruským útokům balistickými raketami,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz. „Předpokládá se, že Patriot chrání například Kyjev a další potenciální strategické cíle ruských vzdušných úderů. To nelze nahradit z jiných zdrojů,“ upřesnil.

Nejde ale jen o systémy Patriot. „Pak je zde otázka raket ATACMS a HIMARS, které umožňují ukrajinské armádě útočit na ruské cíle za frontovou linií. Tyto údery by částečně ale mohly nahradit útoky střelami s plochou dráhou letu, které může dodávat i Evropa – třebaže nejde o analogické bojové prostředky,“ poznamenal Bílý.

Ukončení vojenské podpory ze strany USA ale může mít vícero podob. „A je samozřejmě otázkou, co vše se pod ukončení vojenské podpory schová. Je to i konec sdílení zpravodajských informací a dat z výstražných systémů? Pokud ano, bude to další citelná rána,“ dodal výzkumník.

Ukrajina může pokračovat, ale v horší pozici

To potvrdil také bezpečnostní expert Drmola z brněnské Masarykovy univerzity. „Konkrétní dopady se těžko odhadují, protože z dostupných vyjádření není jasné, čeho všeho se to ‚přerušení‘ týká. Zda jde třeba jen o munici, či i o zpravodajskou nebo logistickou podporu,“ nastínil pro EuroZprávy.cz.

„Další klíčová proměnná je, jak rychle či zda vůbec bude podpora nějak obnovena. A vliv bude mít i případná změna podpory ze strany evropských států,“ pokračoval Drmola.

Dopady přijdou v rámci měsíců. „Každopádně můžeme přinejmenším v horizontu několika měsíců očekávat ztíženou situaci ukrajinské armády, například ohledně dostupnosti munice na frontě tak i co do interceptorů protivzdušné obrany chránící města,“ vysvětlil bezpečnostní expert.

Drmola připustil, že Ukrajiny může v obraně pokračovat i bez podpory Spojených států, „nicméně ve znatelně horší pozici“.

Ústup ke guerillovému boji?

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Masarykovy univerzity rovněž promluvil o tom, že Ukrajina má několik měsíců. Ukončení americké vojenské pomoci podle něj „udělá to, že ještě dále ztíží pozici obránců, což může být zatím snesitelné, ale s odstupem pár měsíců už nikoliv“.

S nedostatkem zbraní nebude nikdo schopen ruské útoky zastavit a vyčerpat. „Situace se stane více pohyblivou v ukrajinský neprospěch. V krajním případě by museli Ukrajinci ustoupit a zkonsolidovat se na snáze ubránitelných liniích nebo dokonce přejít na guerillu a přepadávat ruské vojáky s taktikou udeř a zmiz,“ vysvětlil Řepa.

Podle něj je v sázce hodně. „Evropa nedokáže bez drastických a direktivních opatření sama o sobě produkci dorovnat ještě dlouho adekvátním způsobem,“ uzavřel expert.

Dopad bude ochromující

Už v úterý ráno komentovala tento vývoj celá řada zahraničních expertů. „Řekl bych, že (dopad) bude ochromující,“ varoval Mark Cancian bezpečnostní analytik Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia, pro americkou stanici CNN.

Podle něj Ukrajina pocítí dopady v rozsahu dvou až čtyř měsíců. „Proto nespadnou z útesu, ale když se vám zásoby sníží na polovinu, nakonec se to projeví na frontové linii. Jejich frontové linie by se nadále prohýbaly, a nakonec by se zlomily a Ukrajina by musela přijmout nepříznivé – dokonce katastrofální – mírové řešení,“ vysvětlil Cancian.

Ukrajina může vydržet „několik měsíců“ také podle analytika Michaela Kofmana z Carnegie Endowment for International Peace. „Skutečnost je taková, že Ukrajina je na Spojených státech v každodenních bojových potřebách mnohem méně závislá než před rokem,“ přiblížil pro americký list New York Times.

Podle Kofmana může značnou část americké pomoci nahradit Evropa. „V kombinaci s municí, kterou USA dodaly již na začátku letošního roku, může Evropa uspokojit značnou část ukrajinské potřeby dělostřelecké munice. Problémy budou viditelnější, jakmile se přiblíží léto,“ podotkl podle Wall Street Journal.

Pozastavení pomoci, které bylo schváleno po sérii jednání Trumpa s předními bezpečnostními poradci, by mohlo mít vážné dopady na schopnost Ukrajiny pokračovat v boji proti ruským silám. Podle jednoho z představitelů zůstane tento krok v platnosti, dokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně nepřislíbí ochotu jednat o mírových rozhovorech.

Tento krok tak prakticky nutí Ukrajinu k jednacímu stolu pod hrozbou dalších ztrát na bojišti. „Prezident dal jasně najevo, že jeho cílem je mír. Potřebujeme, aby naši partneři sdíleli tento závazek. Pomoc pozastavujeme a přehodnocujeme, abychom se ujistili, že přispívá k nalezení řešení,“ uvedl představitel Bílého domu.

Napětí mezi Spojenými státy a Ukrajinou v posledních týdnech narůstalo. Trump několikrát zopakoval ruské narativy, když nepravdivě tvrdil, že válku začala Ukrajina, a označil Zelenského za diktátora. Jeho rozhodnutí zastavit vojenskou pomoc má však dalekosáhlé důsledky, které by mohly změnit dynamiku konfliktu a posílit pozici ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle amerických úředníků se pozastavení pomoci vztahuje na veškeré vojenské vybavení, které dosud nebylo přepraveno na Ukrajinu. Tento krok je přímou reakcí na Trumpovo rozhořčení z chování Zelenského při jejich posledním setkání.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

včera

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

včera

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

včera

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy