PŮVODNÍ ZPRÁVA | Těžko odhadovat konkrétní dopady, projeví se v řádu měsíců. Experti o ukončení americké vojenské pomoci Ukrajině

Přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině, které avizoval šéf Bílého domu Donald Trump, představuje zásadní hrozbu pro obranyschopnost země. Nejvíce zasažena budou klíčová ukrajinská města, včetně Kyjeva, jehož bezpečnost nyní spoléhá na systémy protivzdušné obrany Patriot. Pro EuroZprávy.cz to exkluzivně potvrdili experti Matěj Bílý. Jakub Drmola a Tomáš Řepa.

V ohrožení je hlavně protivzdušná obrana

Matěj Bílý, vědecký pracovník z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, „zcela zásadní problém“ vidí v oslabení ukrajinské protivzdušné obrany. „Především americký systém Patriot nemá ve světě konkurenci a Ukrajině poskytuje alespoň částečnou ochranu proti ruským útokům balistickými raketami,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz. „Předpokládá se, že Patriot chrání například Kyjev a další potenciální strategické cíle ruských vzdušných úderů. To nelze nahradit z jiných zdrojů,“ upřesnil.

Nejde ale jen o systémy Patriot. „Pak je zde otázka raket ATACMS a HIMARS, které umožňují ukrajinské armádě útočit na ruské cíle za frontovou linií. Tyto údery by částečně ale mohly nahradit útoky střelami s plochou dráhou letu, které může dodávat i Evropa – třebaže nejde o analogické bojové prostředky,“ poznamenal Bílý.

Ukončení vojenské podpory ze strany USA ale může mít vícero podob. „A je samozřejmě otázkou, co vše se pod ukončení vojenské podpory schová. Je to i konec sdílení zpravodajských informací a dat z výstražných systémů? Pokud ano, bude to další citelná rána,“ dodal výzkumník.

Ukrajina může pokračovat, ale v horší pozici

To potvrdil také bezpečnostní expert Drmola z brněnské Masarykovy univerzity. „Konkrétní dopady se těžko odhadují, protože z dostupných vyjádření není jasné, čeho všeho se to ‚přerušení‘ týká. Zda jde třeba jen o munici, či i o zpravodajskou nebo logistickou podporu,“ nastínil pro EuroZprávy.cz.

„Další klíčová proměnná je, jak rychle či zda vůbec bude podpora nějak obnovena. A vliv bude mít i případná změna podpory ze strany evropských států,“ pokračoval Drmola.

Dopady přijdou v rámci měsíců. „Každopádně můžeme přinejmenším v horizontu několika měsíců očekávat ztíženou situaci ukrajinské armády, například ohledně dostupnosti munice na frontě tak i co do interceptorů protivzdušné obrany chránící města,“ vysvětlil bezpečnostní expert.

Drmola připustil, že Ukrajiny může v obraně pokračovat i bez podpory Spojených států, „nicméně ve znatelně horší pozici“.

Ústup ke guerillovému boji?

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Masarykovy univerzity rovněž promluvil o tom, že Ukrajina má několik měsíců. Ukončení americké vojenské pomoci podle něj „udělá to, že ještě dále ztíží pozici obránců, což může být zatím snesitelné, ale s odstupem pár měsíců už nikoliv“.

S nedostatkem zbraní nebude nikdo schopen ruské útoky zastavit a vyčerpat. „Situace se stane více pohyblivou v ukrajinský neprospěch. V krajním případě by museli Ukrajinci ustoupit a zkonsolidovat se na snáze ubránitelných liniích nebo dokonce přejít na guerillu a přepadávat ruské vojáky s taktikou udeř a zmiz,“ vysvětlil Řepa.

Podle něj je v sázce hodně. „Evropa nedokáže bez drastických a direktivních opatření sama o sobě produkci dorovnat ještě dlouho adekvátním způsobem,“ uzavřel expert.

Dopad bude ochromující

Už v úterý ráno komentovala tento vývoj celá řada zahraničních expertů. „Řekl bych, že (dopad) bude ochromující,“ varoval Mark Cancian bezpečnostní analytik Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia, pro americkou stanici CNN.

Podle něj Ukrajina pocítí dopady v rozsahu dvou až čtyř měsíců. „Proto nespadnou z útesu, ale když se vám zásoby sníží na polovinu, nakonec se to projeví na frontové linii. Jejich frontové linie by se nadále prohýbaly, a nakonec by se zlomily a Ukrajina by musela přijmout nepříznivé – dokonce katastrofální – mírové řešení,“ vysvětlil Cancian.

Ukrajina může vydržet „několik měsíců“ také podle analytika Michaela Kofmana z Carnegie Endowment for International Peace. „Skutečnost je taková, že Ukrajina je na Spojených státech v každodenních bojových potřebách mnohem méně závislá než před rokem,“ přiblížil pro americký list New York Times.

Podle Kofmana může značnou část americké pomoci nahradit Evropa. „V kombinaci s municí, kterou USA dodaly již na začátku letošního roku, může Evropa uspokojit značnou část ukrajinské potřeby dělostřelecké munice. Problémy budou viditelnější, jakmile se přiblíží léto,“ podotkl podle Wall Street Journal.

Pozastavení pomoci, které bylo schváleno po sérii jednání Trumpa s předními bezpečnostními poradci, by mohlo mít vážné dopady na schopnost Ukrajiny pokračovat v boji proti ruským silám. Podle jednoho z představitelů zůstane tento krok v platnosti, dokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně nepřislíbí ochotu jednat o mírových rozhovorech.

Tento krok tak prakticky nutí Ukrajinu k jednacímu stolu pod hrozbou dalších ztrát na bojišti. „Prezident dal jasně najevo, že jeho cílem je mír. Potřebujeme, aby naši partneři sdíleli tento závazek. Pomoc pozastavujeme a přehodnocujeme, abychom se ujistili, že přispívá k nalezení řešení,“ uvedl představitel Bílého domu.

Napětí mezi Spojenými státy a Ukrajinou v posledních týdnech narůstalo. Trump několikrát zopakoval ruské narativy, když nepravdivě tvrdil, že válku začala Ukrajina, a označil Zelenského za diktátora. Jeho rozhodnutí zastavit vojenskou pomoc má však dalekosáhlé důsledky, které by mohly změnit dynamiku konfliktu a posílit pozici ruského prezidenta Vladimira Putina.

Podle amerických úředníků se pozastavení pomoci vztahuje na veškeré vojenské vybavení, které dosud nebylo přepraveno na Ukrajinu. Tento krok je přímou reakcí na Trumpovo rozhořčení z chování Zelenského při jejich posledním setkání.

Související

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

včera

včera

včera

včera

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

včera

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

23. ledna 2026 21:50

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy