Přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině, které avizoval šéf Bílého domu Donald Trump, představuje zásadní hrozbu pro obranyschopnost země. Nejvíce zasažena budou klíčová ukrajinská města, včetně Kyjeva, jehož bezpečnost nyní spoléhá na systémy protivzdušné obrany Patriot. Pro EuroZprávy.cz to exkluzivně potvrdili experti Matěj Bílý. Jakub Drmola a Tomáš Řepa.
V ohrožení je hlavně protivzdušná obrana
Matěj Bílý, vědecký pracovník z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, „zcela zásadní problém“ vidí v oslabení ukrajinské protivzdušné obrany. „Především americký systém Patriot nemá ve světě konkurenci a Ukrajině poskytuje alespoň částečnou ochranu proti ruským útokům balistickými raketami,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz. „Předpokládá se, že Patriot chrání například Kyjev a další potenciální strategické cíle ruských vzdušných úderů. To nelze nahradit z jiných zdrojů,“ upřesnil.
Nejde ale jen o systémy Patriot. „Pak je zde otázka raket ATACMS a HIMARS, které umožňují ukrajinské armádě útočit na ruské cíle za frontovou linií. Tyto údery by částečně ale mohly nahradit útoky střelami s plochou dráhou letu, které může dodávat i Evropa – třebaže nejde o analogické bojové prostředky,“ poznamenal Bílý.
Ukončení vojenské podpory ze strany USA ale může mít vícero podob. „A je samozřejmě otázkou, co vše se pod ukončení vojenské podpory schová. Je to i konec sdílení zpravodajských informací a dat z výstražných systémů? Pokud ano, bude to další citelná rána,“ dodal výzkumník.
Ukrajina může pokračovat, ale v horší pozici
To potvrdil také bezpečnostní expert Drmola z brněnské Masarykovy univerzity. „Konkrétní dopady se těžko odhadují, protože z dostupných vyjádření není jasné, čeho všeho se to ‚přerušení‘ týká. Zda jde třeba jen o munici, či i o zpravodajskou nebo logistickou podporu,“ nastínil pro EuroZprávy.cz.
„Další klíčová proměnná je, jak rychle či zda vůbec bude podpora nějak obnovena. A vliv bude mít i případná změna podpory ze strany evropských států,“ pokračoval Drmola.
Dopady přijdou v rámci měsíců. „Každopádně můžeme přinejmenším v horizontu několika měsíců očekávat ztíženou situaci ukrajinské armády, například ohledně dostupnosti munice na frontě tak i co do interceptorů protivzdušné obrany chránící města,“ vysvětlil bezpečnostní expert.
Drmola připustil, že Ukrajiny může v obraně pokračovat i bez podpory Spojených států, „nicméně ve znatelně horší pozici“.
Ústup ke guerillovému boji?
Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Masarykovy univerzity rovněž promluvil o tom, že Ukrajina má několik měsíců. Ukončení americké vojenské pomoci podle něj „udělá to, že ještě dále ztíží pozici obránců, což může být zatím snesitelné, ale s odstupem pár měsíců už nikoliv“.
S nedostatkem zbraní nebude nikdo schopen ruské útoky zastavit a vyčerpat. „Situace se stane více pohyblivou v ukrajinský neprospěch. V krajním případě by museli Ukrajinci ustoupit a zkonsolidovat se na snáze ubránitelných liniích nebo dokonce přejít na guerillu a přepadávat ruské vojáky s taktikou udeř a zmiz,“ vysvětlil Řepa.
Podle něj je v sázce hodně. „Evropa nedokáže bez drastických a direktivních opatření sama o sobě produkci dorovnat ještě dlouho adekvátním způsobem,“ uzavřel expert.
Dopad bude ochromující
Už v úterý ráno komentovala tento vývoj celá řada zahraničních expertů. „Řekl bych, že (dopad) bude ochromující,“ varoval Mark Cancian bezpečnostní analytik Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia, pro americkou stanici CNN.
Podle něj Ukrajina pocítí dopady v rozsahu dvou až čtyř měsíců. „Proto nespadnou z útesu, ale když se vám zásoby sníží na polovinu, nakonec se to projeví na frontové linii. Jejich frontové linie by se nadále prohýbaly, a nakonec by se zlomily a Ukrajina by musela přijmout nepříznivé – dokonce katastrofální – mírové řešení,“ vysvětlil Cancian.
Ukrajina může vydržet „několik měsíců“ také podle analytika Michaela Kofmana z Carnegie Endowment for International Peace. „Skutečnost je taková, že Ukrajina je na Spojených státech v každodenních bojových potřebách mnohem méně závislá než před rokem,“ přiblížil pro americký list New York Times.
Podle Kofmana může značnou část americké pomoci nahradit Evropa. „V kombinaci s municí, kterou USA dodaly již na začátku letošního roku, může Evropa uspokojit značnou část ukrajinské potřeby dělostřelecké munice. Problémy budou viditelnější, jakmile se přiblíží léto,“ podotkl podle Wall Street Journal.
Pozastavení pomoci, které bylo schváleno po sérii jednání Trumpa s předními bezpečnostními poradci, by mohlo mít vážné dopady na schopnost Ukrajiny pokračovat v boji proti ruským silám. Podle jednoho z představitelů zůstane tento krok v platnosti, dokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj veřejně nepřislíbí ochotu jednat o mírových rozhovorech.
Tento krok tak prakticky nutí Ukrajinu k jednacímu stolu pod hrozbou dalších ztrát na bojišti. „Prezident dal jasně najevo, že jeho cílem je mír. Potřebujeme, aby naši partneři sdíleli tento závazek. Pomoc pozastavujeme a přehodnocujeme, abychom se ujistili, že přispívá k nalezení řešení,“ uvedl představitel Bílého domu.
Napětí mezi Spojenými státy a Ukrajinou v posledních týdnech narůstalo. Trump několikrát zopakoval ruské narativy, když nepravdivě tvrdil, že válku začala Ukrajina, a označil Zelenského za diktátora. Jeho rozhodnutí zastavit vojenskou pomoc má však dalekosáhlé důsledky, které by mohly změnit dynamiku konfliktu a posílit pozici ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle amerických úředníků se pozastavení pomoci vztahuje na veškeré vojenské vybavení, které dosud nebylo přepraveno na Ukrajinu. Tento krok je přímou reakcí na Trumpovo rozhořčení z chování Zelenského při jejich posledním setkání.
Související
Ruský útok na ukrajinský Charkov má 10 obětí. Zemřelo i dítě
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
válka na Ukrajině , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
včera
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
včera
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
včera
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
včera
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
včera
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
včera
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
včera
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
včera
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
včera
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
včera
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
včera
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
Zdroj: Libor Novák