Transplantace jako cesta k nesmrtelnosti: Je sen Ťin-pchinga a Putina reálný?

Během rozhovoru zaznělo, že je možné, že se v tomto století lidé dožijí až 150 let. Celý dialog se odehrál ve velmi uvolněné atmosféře plné úsměvů a smíchu. Ukazuje to, že se mohlo jednat spíše o žert než o seriózní debatu.

Transplantace orgánů podle odborníků zachraňují životy a jejich životnost se stále prodlužuje. Dnes je průměrná životnost transplantované ledviny od žijícího dárce 20 až 25 let, a od zemřelého 15 až 20 let. Játra mohou vydržet asi 20 let, srdce 15 let a plíce skoro 10 let.

Pokud by Putin a Si Ťin-pching chtěli dosáhnout nesmrtelnosti, museli by podstoupit opakované transplantace více orgánů. Podle lékařů se ale jedná o riskantní podnik, a každý chirurgický zákrok je spojen s velkými riziky.

Pacienti po transplantaci navíc musí brát po zbytek života silné léky, tzv. imunosupresiva, které potlačují imunitní systém, aby tělo orgán neodmítlo. Tyto léky ale mají mnoho vedlejších účinků, jako je vysoký krevní tlak, a zvyšují riziko infekcí. 

Vědci pracují na geneticky upravených orgánech zvířat, například prasat. Pomocí speciální genové úpravy crispr odstraňují prasečí geny a přidávají lidské geny, aby se orgán stal kompatibilním.

Jelikož jsou prasečí orgány svou velikostí pro lidi ideální, stali se z prasat dárci. Tato věda je stále v experimentální fázi, ale už došlo k několika úspěšným transplantacím srdce a ledvin. 

Další oblastí, kterou vědci zkoumají, je pěstování zcela nových orgánů z lidských buněk. Využívají k tomu kmenové buňky, které mají schopnost proměnit se v jakýkoliv druh buňky nebo tkáně v těle.

Ačkoli se zatím nepodařilo vypěstovat plně funkční lidské orgány, vědci jsou stále blíž a blíž. Podle nich ale tyto pokroky budou sloužit k léčbě nemocí, ne k tomu, aby lidé žili 150 let.