Trestat třetí země za pomoc Rusku s obcházením sankcí může mít pro EU vysokou cenu

Blok zakázal obchod s celou řadou zboží, zatímco země jako Kazachstán nebo Arménie zřejmě Moskvě pomáhají s jeho dodávkami přes jejich území. „Vzhledem k tomu, že sankciované zboží není do Ruska posíláno přímo ze země EU, je mnohem obtížnější tyto obchodní pohyby sledovat,“ píše Politico.

EU nyní může potrestat třetí zemi ve chvíli, kdy nedodrží západní sankce nebo nedokáže vysvětlit náhlý nárůst obchodu se zakázaným zbožím do Ruska. Ne všichni s tím ale souhlasí. „Nechceme riskovat, že skočíme rovnou do trestních opatření, což má obrovské potenciální riziko, že tyto společnosti, zejména ve Střední Asii, budou zatlačeny do náruče Putina. A to je přesně opak toho, co jsme chtěli,“ přiblížil jeden z unijních diplomatů, kterému vzhledem k citlivosti hovoru byla poskytnuta anonymita.

Například Němci trvají na využití diplomatických prostředků. Panují totiž obavy, že by uplatňování těchto sankcí mohlo ještě více zhoršit vztahy nejen s Ruskem, ale také poškodit ty s Čínou. „Je důležité, abychom v budoucnu mohli účinněji zabránit obcházení předpisů prostřednictvím třetích zemí. Jedenáctý balíček se proto správně zaměřuje na diplomatické působení a užší spolupráci se třetími zeměmi. Pokud je možné zabránit obcházení sankcí prostřednictvím užší spolupráce, je to vždy preferovaný prostředek,“ zdůraznilo německé ministerstvo hospodářství ve svém prohlášení.

Diplomatická orientace může z tohoto balíčku udělat neúčinný nástroj, myslí si vedoucí výzkumná pracovnice pro sankce z Mezinárodního institutu pro strategická studia Maria Shaginová. „Už tím, že to začíná, se snižuje potenciál tohoto nástroje,“ řekla.

„Zůstávám poněkud skeptická k tomu, že se dočkáme širšího využití tohoto nástroje jednoduše proto, že je to velmi podobné přístupu, s jakým EU přišla s nástrojem proti nátlaku. A oba tyto nástroje jdou v komunikaci ještě dál: Tohle se bude používat pouze v případě, že všechno ostatní selže,“ nastínila Shaginová.

Jenže trestání těchto zemí by mohlo poškodit vzájemné diplomatické vztahy se členskými státy EU i s blokem samotným. „S těmito zeměmi je třeba stále mluvit,“ zdůraznila.

Za nepravděpodobnou možnost, že by EU tyto pravomoci využila, pokládá i partner pro mezinárodní obchod ve společnosti Pillsbury Steven Farmer. „Je nepravděpodobné, že by EU ve velké míře využívala pravomoci, ať už jde o země, na které se zaměřuje, nebo o rozsah výrobků – zejména v krátkodobém horizontu. Je to proto, že opatření, pokud budou v souladu s očekáváním, budou vyžadovat, aby EU nejprve vyčerpala ostatní možnosti zmírnění obcházení,“ vysvětlil.

Farmer zmínil chybějící definici toho, na které výrobky se případné sankce vůči třetím zemím budou vztahovat. „Mohlo by jít o výrobky, které pomáhají ruské armádě, jako jsou integrované obvody a elektronika související s bezdrátovou komunikací nebo další elektronické komponenty,“ doplnil.

Koho tedy na sankční seznam dát?

Politicky citlivá diskuze bude podle serveru Politico vůbec to, jaké země na sankční seznam přidat. EuroZprávy.cz už dříve jmenovaly země, které dle dostupných statistik pomáhají Moskvě sankce obcházet.

Za poslední měsíce totiž došlo k nárůstu dovozu zboží z Evropské unie do těchto zemí až o 300 procent. Napříč zbožím vyváženým z EU bylo nalezeno až 770 položek potřebných pro ruské vojenské vybavení a zbraně.

Rusové si našli své prostředníky pro obcházení sankcí v Číně, Arménii, Turecku, Uzbekistánu a Spojených arabských emirátech. Podezření panují u Gruzie, Srbska a dalších středoasijských zemí v čele s Kyrgyzstánem.

Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se podle bývalého vysokého úředníka amerického ministerstva financí pro sankce osvědčila už řada zemí. „Historicky existuje několik jurisdikcí, které se osvědčily v předních liniích. Turecko a Spojené arabské emiráty jsou v tomto ohledu klíčové,“ popsal úředník podle serveru Politico.

Ankara využívá svého privilegovaného přístupu na trh Evropské unie prostřednictvím celní unie. Dále se Rusko rádo chopí příležitosti u sousedních zemí, varují zpravodajské služby. „Do Kyrgyzstánu přišlo velké množství Rusů pracujících pro IT sektor. Ale po vysedávání v barech v Biškeku jsem zjistil, že ne všichni jsou tu z politických důvodů. Někteří ‚utekli‘ s požehnáním svého zaměstnavatele, aby obešli sankce,“ řekl Kevin Limonier z Francouzského institutu pro geopolitiku.