Trestní soud v Haagu vydal zatykač na Putina kvůli únosům ukrajinských dětí

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu dnes vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Důvodem jsou únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Západní státy včetně Česka i Ukrajina krok ICC označily za historický a přivítaly ho. Rusko jurisdikci ICC neuznává; Kreml uvedl, že zatykač nemá právní základ. Únosy dětí z Ukrajiny do Ruska označuje Lvovová-Bělovová za humanitární činnost. Stíhání bude mít podle odborníků pro Putina v dohledné době jen omezené důsledky.

"Zločiny byly údajně na ukrajinském okupovaném území páchány nejpozději od 24. února 2022. Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za ně osobně nese odpovědnost," stojí v prohlášení soudu, který týmiž slovy okomentoval i zatykač vydaný na Lvovovou-Bělovovou. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan řekl, že z ukrajinského území byly do ruských sirotčinců a dětských domovů odvezeny stovky dětí. "Domníváme se, že mnoho z nich bylo poté předáno k adopci v Rusku," dodal Khan.

Stíhaná osmatřicetiletá vysoká úřednice Kremlu vinu odmítá; podle agentury RIA se pozastavila nad tím, jak mezinárodní společenství "ocenilo" její snahu pomoci dětem odváženým z Ukrajiny z oblasti bojů, a zdůraznila, že v této své práci hodlá pokračovat. Lvovová-Bělovová v únoru oznámila, že "adoptovala" dítě z ukrajinského Mariupolu, který ruské jednotky ovládly po tvrdých bojích loni v květnu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov stíhání prezidenta Putina označil za "nehorázné a nepřijatelné". Jelikož ale Rusko jurisdikci ICC neuznává, nemá takové rozhodnutí podle něj "pro Rusko z pohledu práva žádný základ".

Ukrajinští představitelé vydání zatykače označili za historický krok a uvedli, že je to pouhý začátek pohnání vedení Ruské federace k odpovědnosti za zločiny, kterých se dopouští na Ukrajině. "Bez rozkazu nejvyššího vůdce teroristického státu by takovou zločinnou operaci nebylo možné provést," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Oddělování dětí od rodin, odebírání jakékoli možnosti kontaktovat své příbuzné, ukrývání dětí na ruském území - to vše je evidentně ruská státní politika, státní rozhodnutí, státní zlo," napsal na svém telegramu prezident.

Krok ICC ocenil český premiér Petr Fiala, prezident Petr Pavel i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Čeští ústavní činitelé se shodli, že Rusko na Ukrajině jedná v rozporu s mezinárodním řádem a Putin je za toto jednání zodpovědný.

Krok přivítali například i šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová, litevská premiérka Ingrida Šimonytéová, šéf slovinské vlády Robert Golob či mluvčí polské vlády Piotr Müller. Francouzské ministerstvo zahraničí na twitteru uvedlo, že "spravedlnosti by neměl uniknout nikdo".

Média i odborníci se shodují v tom, že je vysoce nepravděpodobné, že by se sám ruský prezident dostavil k soudu do Haagu. "Soud aktuálně může dál sbírat důkazy a pokračovat v přípravných pracích, samotné řízení ale v nepřítomnosti Putina vést nemůže," řekla ČTK vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková.

Jurisdikci ICC uznává přes 120 světových zemí, které ratifikovaly takzvaný Římský statut, na jehož základě mezinárodní soud vznikl. To kromě Ruska neudělaly například ani Spojené státy. "Rusku z toho tedy nevyplývají žádné povinnosti, nicméně pokud by Putin vycestoval do nějaké země, která je stranou Římského statutu, tak by ten stát byl povinen ho zatknout bez ohledu na personální imunity. Čili omezuje se mu počet zemí, kam se může vypravit," doplnila Bílková.

Pavel, Fiala a Lipavský oceňují mezinárodní zatykač na Putina

Prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu vydat zatykač na hlavu ruského státu Vladimira Putina za správné. Postup soudu uvítalo ministerstvo zahraničí, které ocenilo, že tak učinil v krátké době. Putin je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko na Ukrajině postupuje, uvedl na twitteru premiér Petr Fiala (ODS).

ICC vydal zatykač také na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Stíhání zahájil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

"Jestli chceme mít respekt k mezinárodnímu právu a pokud ho někdo porušuje, a v tomto případě šlo o závažné porušení mezinárodního práva a únosy děti by rozhodně neměly být tolerovány, a pokud byly provedeny na rozkaz nejvyššího vedení země, v tomto případě Vladimira Putina, tak je správné, že na něho zatykač byl vydán," řekl novinářům Pavel v polském Rzeszówě.

Putin je podle Lipavského "bezpochyby odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese a má stát před soudem". Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době," sdělil ČTK Lipavský.

Vydání zatykače podle Fialy ukazuje, že Rusko postupuje v rozporu s mezinárodním řádem. "V tuto chvíli je důležité, aby mezinárodní společenství pokračovalo v silné podpoře ukrajinských obránců, kteří bojují nejen za svoji vlast, ale za bezpečnost celé Evropy," doplnil předseda vlády.

Podle ruského ministerstva zahraničí nemá rozhodnutí ICC žádný význam. Poukazuje na to, že Rusko nepřijalo Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.

"Nechat unášet bezbranné děti mu problém nedělá. Čelit tváří v tvář důsledkům - k tomu mu odvaha chybí," napsala na twitteru předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. "Za zvěrstva, která Rusko na Ukrajině páchá, je diktátor Putin osobně zodpovědný. Je jedině správně, že tribunál v Haagu zatykač na válečného zločince vydal," doplnila.

"Nebudeme si nic nalhávat. Zatykač je nevymahatelný. Putina nejspíš zlikviduje jeho nástupce. Závažné zločiny je ale třeba dále vyšetřovat, sbírat důkazy a svědectví. Lidé, kteří jsou v klíčových funkcích Ruské federace, budou také voláni k odpovědnosti za tuto zbytečnou válku," uvedl stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).

Související

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Putina, navzdory vydanému zatykači

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás. Jak dodal, neexistuje k tomu právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl.

Více souvisejících

ICC (Mezinárodní trestní soud) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Jan Lipavský

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. Po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to novinářům v Bruselu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podotkl také, že kromě války na Ukrajině má na evropskou bezpečnost vliv aktivita Číny v indopacifické oblasti a její potenciální podpora Moskvy, od níž Západ Peking zrazuje.

před 21 minutami

Leopard 2A4

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa

Na Ukrajinu z Německa dorazilo 18 tanků Leopard 2, které Berlín přislíbil Kyjevu zhruba před dvěma měsíci. Informoval o tom dnes německý časopis Der Spiegel, podle kterého už tanky překročily ukrajinskou hranici.

před 23 minutami

Senát ČR

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek

Senát loni obdržel jen čtyři petice, což je poloviční počet v porovnání s předchozím rokem. Na rozdíl od roku 2021 také žádnou z nich neprojednal formou veřejného slyšení, neboť po započítání relevantních podpisů pod žádnou z loňských petic nefigurovalo 10.000 signatářů. Vyplývá to ze zprávy o loňských peticích, kterou má horní parlamentní komora podle doporučení petičního výboru tento čtvrtek vzít na vědomí.

Aktualizováno před 45 minutami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu zřejmě zastaví kontroverzní reformu, projev ale odložil

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se podle několika izraelských médií dnes chystal oznámit, že zastavuje prosazování kontroverzní soudní reformy, napsal web The Times of Israel (TOI). Kdy promluví k veřejnosti, ovšem v tuto chvíli není jasné. Podle izraelského 12. televizního kanálu projev plánovaný na 10:30 místního času (09:30 SELČ) odložil poté, co jej koaliční spojenec přesvědčoval, aby od reformy neustupoval. 

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny

Více než půl milionu víz dočasné ochrany udělilo Česko lidem z Ukrajiny prchajícím před válkou. V poslední době se vydávalo týdně přes 2100 víz, v únoru a na začátku března to bylo více než 2400 víz týdně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo na twitteru ministerstvo vnitra. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce

Při bourání zchátralých objektů po sovětské armádě v Milovicích na Nymbursku byly stovky tun materiálu s azbestem nadrceny a rozvezeny po celém areálu. Území bývalého vojenského prostoru tak bylo kontaminováno. Kriminalisté případ prověřují pro podezření ze spáchání trestných činů neoprávněného nakládání s odpady a podvodu. 

před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády

Z pokusu vraždy a z ublížení na zdraví obvinila plzeňská policejní komisařka devětatřicetiletého muže. Je podezřelý, že v pátek večer na náměstí jedné obce na Plzeňsku bodl jednoho svého kamaráda do zad a druhého do hrudníku. Z místa pak utekl a policie ho po intenzivním pátrání zadržela v sobotu ráno, řekla dnes ČTK policejní mluvčí Michaela Raindlová. Muže poslal soud do vazby.

Aktualizováno před 1 hodinou

Hasiči zasahují u nehody nákladního vozu, který sjel do slapské přehrady. (27.3.2023)

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel

Řidič nákladního auta sjel dnes po nárazu do svodidel na mostě u obce Svatý Jan na Příbramsku do Slapské přehrady. Na místě zemřel, nikdo jiný podle policie v autě nebyl. Z vody by havarované vozidlo mělo vyprostit auto soukromé odtahové firmy. Na místě je připraven i vyprošťovací tank hasičského záchranného sboru, řekl ČTK mluvčí hasičů Jan Sýkora. Havárie se stala dnes kolem 9:15. Řidič uvízl v kabině potopeného auta a zahynul.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Zelenskyj u Záporoží navštívil frontové pozice

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že navštívil frontové pozice v Záporožské oblasti. Podle agentury AP se na jihu země rovněž setkal se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, s nímž hovořil o situaci v Záporožské jaderné elektrárně okupované Rusy.

před 2 hodinami

Vladimír Balaš

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol (VŠ) na odměňování pedagogů jednat v úterý s premiérem Petrem Fialou (ODS). Ve středu by pak na výjezdním zasedání v Jeseníku měla záležitost projednat vláda. Balaš to řekl novinářům po dnešním jednání se zástupci univerzit. Financování VŠ označil za dlouhodobě zanedbané, na řešení se podle něj musí vedle státu podílet i samotné školy.

před 2 hodinami

Alena Vitásková

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním v kauze licencí pro solární elektrárny. Od státu žádala 48,6 milionu korun, získala jen 600.000 korun. Nejvyšší soud loni odmítl její dovolání. Podání ústavní stížnosti je patrné z justiční databáze. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU

Velvyslanci zemí Evropské unie dnes podpořili normu zavádějící od roku 2035 bezemisní požadavky pro spalovací motory. Informovalo o tom švédské předsednictví bloku, podle něhož dostanou pravidla ke konečnému schválení v úterý na stůl unijní ministři pro energetiku. Německo, které spolu s dalšími zeměmi přijetí textu blokovalo, se v sobotu s Evropskou komisí dohodlo na kompromisním znění výjimky pro syntetická paliva.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?

Současné problémy některých bank představují první krizi bankovního sektoru v éře twitteru, jsou ale jiné, než byly za globální finanční krize v roce 2008. V době, kdy sociální sítě umožňují bleskově šířit informace včetně spekulací a polopravd, je pro banky o to důležitější dbát na svou pověst a budovat si u klientů důvěru. Vyplývá to z názorů analytiků na serveru finanční televize CNBC.

Aktualizováno před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Pražský hrad

Pražský hrad je po Zemanovi konečně v pořádku. Dnes se na něj stěhuje Pavel

Prezident Petr Pavel se dnes přestěhoval z Hrzánského paláce na Pražský hrad. ČTK to potvrdila Mária Pfeiferová z tiskového týmu prezidenta. Podle prezidentovy mluvčí Markéty Řehákové by již dnes odpoledne měl mít Pavel na Hradě první schůzky. Prostory určené pro prezidenta, jeho manželku a kancléřku již byly podle mluvčí zkontrolovány a jsou nyní bezpečnostně v pořádku. Výslednou zprávu o kontrole hradní tým teprve dostane.

před 3 hodinami

Energetika, ilustrační fotografie.

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Aktualizováno před 3 hodinami

Pavel nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát politici

Prezident Petr Pavel v principu nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát i lidé z prostředí politiky. Domnívá se, že to Ústavnímu soudu může spíše prospět než uškodit. Řekl to dnes serveru Deník.cz.

Zdroj: ČTK

Další zprávy