Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu předali hnutí Hamás ultimátum, v němž jej vyzvali k přijetí jejich dvacetibodového mírového plánu pro Pásmo Gazy. Učinili tak v pondělí po společném setkání v Bílém domě. Oba státníci, kteří uspořádali společnou tiskovou konferenci, návrh označili za historický průlom a novou kapitolu pro celý Blízký východ.
Nebylo však jasné, že by s Hamásem o podmínkách plánu někdo jednal, a jeho postoj zůstával nejistý. Funkcionář Hamásu, Mahmúd Mardáví, prohlásil, že skupina plán v době oznámení ani neobdržela. Agentura Reuters později informovala, že katarskí a egyptští prostředníci s Hamásem jednali a návrh mu předali v pondělí večer.
Trump i Netanjahu dali Hamásu najevo, že nemá na výběr. Pokud by hnutí dohodu odmítlo, Trump novinářům sdělil, že by Izrael měl jeho plnou podporu k "dokončení práce na zničení hrozby Hamásu". Doufá ovšem, že k mírové dohodě dojde.
Izraelský premiér prohlásil s hrozivým podtextem, že pokud Hamás plán odmítne, nebo jej sice přijme, ale bude se snažit ho sabotovat, "Izrael dokončí práci sám". Netanjahu dodal, že se tak může stát buď "snadnou cestou", nebo "těžkou cestou", ale dokončeno to být musí.
Premiér zdůraznil, že Izrael nevedl tuto "strašnou válku" a neobětoval "to nejlepší ze své mládeže", jen aby Hamás zůstal v Gaze a opakovaně a neustále ohrožoval Izrael "děsivými masakry". Žádné dotazy novinářů po brífinku nezazněly.
Bílý dům předtím zveřejnil dvacetibodový plán, jehož cílem je ukončit válku, která v palestinském území vypukla po smrtícím útoku ze 7. října 2023. Plán požaduje příměří, výměnu rukojmích držených Hamásem za palestinské vězně držené Izraelem, etapovité stažení Izraele z Pásma Gazy, odzbrojení Hamásu a prozatímní vládu řízenou mezinárodním orgánem.
Trump uvedl, že v případě přijetí plánu by mělo dojít k okamžitému propuštění všech zbývajících rukojmích, v žádném případě ne později než do 72 hodin. Plán rovněž požaduje, aby Hamás složil zbraně a vzdal se vlády v Pásmu Gazy. Členům Hamásu, kteří se zavážou k mírovému soužití, by měla být udělena amnestie, aby mohli zůstat v Gaze, nebo by jim byl zaručen bezpečný odchod do přijímajících zemí.
Trumpův plán počítá i se zřízením dočasné správní rady, kterou by měl vést sám Donald Trump. Zahraničním dohledovým orgánem, takzvanou Radou míru, by měl být vedoucím sám prezident Spojených států. Členem této rady by měl být i bývalý britský premiér Tony Blair.
Dříve uniklý, jednadvacetistránkový návrh dokumentu ukázal, že poválečná správa Gazy by odstavila klíčové palestinské politické osobnosti a předsedovi svěřila významné pravomoci ve většině zásadních otázek. Trump již dříve vyvolal pobouření, když hovořil o přeměně Gazy na "Riviéru Blízkého východu" s masivními finančními investicemi a etnickými čistkami Palestinců.
Dvacetibodový plán sice počítá s vytvořením "Trumpova plánu hospodářského rozvoje pro obnovu a oživení Gazy" za pomoci expertů, kteří pomohli zrodit prosperující moderní města na Blízkém východě. Nicméně v textu se také uvádí: "Nikdo nebude nucen opustit Gazu, a ti, kdo budou chtít odejít, budou mít možnost tak učinit a svobodně se vrátit."
Na společné tiskové konferenci v jídelně Bílého domu, za zády vlajek USA a Izraele, Trump uvedl, že k vytvoření mírové dohody mají "více než velmi blízko" a vyjádřil naději, že Hamás plán přijme. Uvedl také, že Izrael má jeho plné požehnání, aby "dokončil svou práci" v případě, že Hamás dohodu odmítne.
Netanjahu, který navštívil Bílý dům počtvrté od Trumpova návratu do úřadu v lednu, se snažil upevnit vztahy své země s nejdůležitějším spojencem. Cílem návštěvy bylo získat Trumpův souhlas s plánem navzdory izraelským výhradám k některým jeho částem. Trump, který ostře kritizoval formální uznání palestinské státnosti některými západními vůdci jako odměnu pro Hamás, se snažil překlenout zbývající rozpory s Netanjahuem, což se mu zřejmě podařilo.
Izraelský premiér, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač ICC kvůli údajným zločinům, včetně používání hladovění jako válečné metody, chválil Trumpa a vyjmenoval své požadavky. Uvedl, že plán podporuje, protože naplňuje válečné cíle Izraele. Zajišťuje návrat všech rukojmích, demontáž vojenských schopností Hamásu a ukončení jeho politické vlády. Dále má Pásmo Gazy přestat představovat hrozbu pro Izrael.
Netanjahu dodal, že Hamás bude odzbrojen a Gaza demilitarizována, přičemž Izrael si v dohledné budoucnosti ponechá bezpečnostní odpovědnost, včetně bezpečnostního perimetru. Gaza má mít mírumilovnou civilní správu, kterou nepovede ani Hamás, ani Palestinská samospráva.
Reakce Hamásu na plán, s nímž nebyl zřejmě konzultován, vzbuzuje pochybnosti o vyhlídkách iniciativy. Bývalý britský premiér Blair označil plán za "odvážný a inteligentní" a za "nejlepší šanci na ukončení dvou let války, bídy a utrpení".
Krátce před schůzkou v Bílém domě se Netanjahu omluvil svému katarskému protějšku za nedávný raketový útok Izraele na představitele Hamásu v emirátu, který rozhněval arabské lídry a vyvolal vzácnou kritiku ze strany USA. Bílý dům popsal telefonát mezi Netanjahuem a katarským premiérem jako "rozhovor od srdce k srdci".
Netanjahu vyjádřil "hlubokou lítost" nad neúmyslným zabitím katarského vojáka a potvrdil, že Izrael porušil katarskou suverenitu. Slíbil, že k takovému útoku již nedojde. Ministři zahraničí Saúdské Arábie, Jordánska, Spojených arabských emirátů, Kataru a Egypta Trumpovo oznámení uvítali. Návrh podpořila i Palestinská samospráva.
Naproti tomu skupina Palestinský islámský džihád, spojenec Hamásu podporovaný Íránem, označila plán za "recept na rozdmýchání konfliktu v regionu". Předchozí snahy o příměří selhaly kvůli neschopnosti překlenout propast mezi Izraelem a Hamásem. Netanjahu opakovaně slíbil, že boje budou pokračovat, dokud Hamás nebude zcela zničen. Izraelská ofenzíva v Gaze si od 7. října 2023 vyžádala přes 65 000 obětí, většinou civilistů, a přes 160 000 zraněných. Izraelské tanky v pondělí pokračovaly v postupu hlouběji do Gazy.
Související
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
Donald Trump , Benjamin Netanjahu , Hamás
Aktuálně se děje
včera
Bývalý princ Andrew je opět na svobodě. Vyšetřování ale pokračuje
včera
Muž mohl mít na svědomí tři životy. Napadl taxikářku, pak se srazil s autem
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Policie je po letech obvinila
včera
Curleři se dočkali první výhry pod pěti kruhy. V akci byli sdruženáři, bronz v Big Airu získal pražský rodák
včera
Policie obvinila dva lidi z týrání zvířat v Litoměřicích
včera
Zemřel Jim Čert, hudebník s komplikovanou minulostí
včera
Všichni jsou si rovni před zákonem, řekl Starmer ke kauze bývalého prince Andrewa
včera
ZOH: Slalom rozhodl nedokončenou jízdou McGrath, týmový závod skokanů chumelenice
včera
Zimní počasí potrápí jih republiky. Hrozí komplikace v dopravě
včera
Pavel jmenuje Červeného ministrem v pondělí, potvrdil budoucí šéf resortu po schůzce na Hradě
včera
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
včera
Policie prohledává Andrewovo sídlo. Král Karel, princ William a vévodkyně Kate jsou hluboce znepokojeni
včera
Za zatčením Andrewa zřejmě stojí britská skupina Republic. Přiznejte, proč jste ho chránil, tlačí na krále
včera
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
včera
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
včera
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
včera
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
včera
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
včera
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
včera
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.
Zdroj: Libor Novák