Trump a Netanjahu dali v Bílém domě Hamásu najevo, že nemá na výběr

Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu předali hnutí Hamás ultimátum, v němž jej vyzvali k přijetí jejich dvacetibodového mírového plánu pro Pásmo Gazy. Učinili tak v pondělí po společném setkání v Bílém domě. Oba státníci, kteří uspořádali společnou tiskovou konferenci, návrh označili za historický průlom a novou kapitolu pro celý Blízký východ.

Nebylo však jasné, že by s Hamásem o podmínkách plánu někdo jednal, a jeho postoj zůstával nejistý. Funkcionář Hamásu, Mahmúd Mardáví, prohlásil, že skupina plán v době oznámení ani neobdržela. Agentura Reuters později informovala, že katarskí a egyptští prostředníci s Hamásem jednali a návrh mu předali v pondělí večer.

Trump i Netanjahu dali Hamásu najevo, že nemá na výběr. Pokud by hnutí dohodu odmítlo, Trump novinářům sdělil, že by Izrael měl jeho plnou podporu k "dokončení práce na zničení hrozby Hamásu". Doufá ovšem, že k mírové dohodě dojde.

Izraelský premiér prohlásil s hrozivým podtextem, že pokud Hamás plán odmítne, nebo jej sice přijme, ale bude se snažit ho sabotovat, "Izrael dokončí práci sám". Netanjahu dodal, že se tak může stát buď "snadnou cestou", nebo "těžkou cestou", ale dokončeno to být musí.

Premiér zdůraznil, že Izrael nevedl tuto "strašnou válku" a neobětoval "to nejlepší ze své mládeže", jen aby Hamás zůstal v Gaze a opakovaně a neustále ohrožoval Izrael "děsivými masakry". Žádné dotazy novinářů po brífinku nezazněly.

Bílý dům předtím zveřejnil dvacetibodový plán, jehož cílem je ukončit válku, která v palestinském území vypukla po smrtícím útoku ze 7. října 2023. Plán požaduje příměří, výměnu rukojmích držených Hamásem za palestinské vězně držené Izraelem, etapovité stažení Izraele z Pásma Gazy, odzbrojení Hamásu a prozatímní vládu řízenou mezinárodním orgánem.

Trump uvedl, že v případě přijetí plánu by mělo dojít k okamžitému propuštění všech zbývajících rukojmích, v žádném případě ne později než do 72 hodin. Plán rovněž požaduje, aby Hamás složil zbraně a vzdal se vlády v Pásmu Gazy. Členům Hamásu, kteří se zavážou k mírovému soužití, by měla být udělena amnestie, aby mohli zůstat v Gaze, nebo by jim byl zaručen bezpečný odchod do přijímajících zemí.

Trumpův plán počítá i se zřízením dočasné správní rady, kterou by měl vést sám Donald Trump. Zahraničním dohledovým orgánem, takzvanou Radou míru, by měl být vedoucím sám prezident Spojených států. Členem této rady by měl být i bývalý britský premiér Tony Blair.

Dříve uniklý, jednadvacetistránkový návrh dokumentu ukázal, že poválečná správa Gazy by odstavila klíčové palestinské politické osobnosti a předsedovi svěřila významné pravomoci ve většině zásadních otázek. Trump již dříve vyvolal pobouření, když hovořil o přeměně Gazy na "Riviéru Blízkého východu" s masivními finančními investicemi a etnickými čistkami Palestinců.

Dvacetibodový plán sice počítá s vytvořením "Trumpova plánu hospodářského rozvoje pro obnovu a oživení Gazy" za pomoci expertů, kteří pomohli zrodit prosperující moderní města na Blízkém východě. Nicméně v textu se také uvádí: "Nikdo nebude nucen opustit Gazu, a ti, kdo budou chtít odejít, budou mít možnost tak učinit a svobodně se vrátit."

Na společné tiskové konferenci v jídelně Bílého domu, za zády vlajek USA a Izraele, Trump uvedl, že k vytvoření mírové dohody mají "více než velmi blízko" a vyjádřil naději, že Hamás plán přijme. Uvedl také, že Izrael má jeho plné požehnání, aby "dokončil svou práci" v případě, že Hamás dohodu odmítne.

Netanjahu, který navštívil Bílý dům počtvrté od Trumpova návratu do úřadu v lednu, se snažil upevnit vztahy své země s nejdůležitějším spojencem. Cílem návštěvy bylo získat Trumpův souhlas s plánem navzdory izraelským výhradám k některým jeho částem. Trump, který ostře kritizoval formální uznání palestinské státnosti některými západními vůdci jako odměnu pro Hamás, se snažil překlenout zbývající rozpory s Netanjahuem, což se mu zřejmě podařilo.

Izraelský premiér, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač ICC kvůli údajným zločinům, včetně používání hladovění jako válečné metody, chválil Trumpa a vyjmenoval své požadavky. Uvedl, že plán podporuje, protože naplňuje válečné cíle Izraele. Zajišťuje návrat všech rukojmích, demontáž vojenských schopností Hamásu a ukončení jeho politické vlády. Dále má Pásmo Gazy přestat představovat hrozbu pro Izrael.

Netanjahu dodal, že Hamás bude odzbrojen a Gaza demilitarizována, přičemž Izrael si v dohledné budoucnosti ponechá bezpečnostní odpovědnost, včetně bezpečnostního perimetru. Gaza má mít mírumilovnou civilní správu, kterou nepovede ani Hamás, ani Palestinská samospráva.

Reakce Hamásu na plán, s nímž nebyl zřejmě konzultován, vzbuzuje pochybnosti o vyhlídkách iniciativy. Bývalý britský premiér Blair označil plán za "odvážný a inteligentní" a za "nejlepší šanci na ukončení dvou let války, bídy a utrpení".

Krátce před schůzkou v Bílém domě se Netanjahu omluvil svému katarskému protějšku za nedávný raketový útok Izraele na představitele Hamásu v emirátu, který rozhněval arabské lídry a vyvolal vzácnou kritiku ze strany USA. Bílý dům popsal telefonát mezi Netanjahuem a katarským premiérem jako "rozhovor od srdce k srdci".

Netanjahu vyjádřil "hlubokou lítost" nad neúmyslným zabitím katarského vojáka a potvrdil, že Izrael porušil katarskou suverenitu. Slíbil, že k takovému útoku již nedojde. Ministři zahraničí Saúdské Arábie, Jordánska, Spojených arabských emirátů, Kataru a Egypta Trumpovo oznámení uvítali. Návrh podpořila i Palestinská samospráva.

Naproti tomu skupina Palestinský islámský džihád, spojenec Hamásu podporovaný Íránem, označila plán za "recept na rozdmýchání konfliktu v regionu". Předchozí snahy o příměří selhaly kvůli neschopnosti překlenout propast mezi Izraelem a Hamásem. Netanjahu opakovaně slíbil, že boje budou pokračovat, dokud Hamás nebude zcela zničen. Izraelská ofenzíva v Gaze si od 7. října 2023 vyžádala přes 65 000 obětí, většinou civilistů, a přes 160 000 zraněných. Izraelské tanky v pondělí pokračovaly v postupu hlouběji do Gazy. 

Související

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

Více souvisejících

Donald Trump Benjamin Netanjahu Hamás

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

včera

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

včera

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

včera

včera

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

včera

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

včera

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

13. března 2026 21:22

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

13. března 2026 21:16

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

13. března 2026 19:51

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

13. března 2026 18:33

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

13. března 2026 17:13

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

13. března 2026 15:58

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy