Americký prezident Donald Trump by se mohl brzy setkat s Vladimirem Putinem. K summitu by podle Bílého domu mohlo dojít již příští týden, a to za účelem projednání války na Ukrajině.
Poradci ovšem upozorňují, že na cestě k příměří stále existují vážné překážky. Plán na setkání s ruským vůdcem se objevil poté, co speciální vyslanec Steve Witkoff dosáhl „velkého pokroku“ během své návštěvy Moskvy.
Představitelé Bílého domu o tom informovali média po jednání amerického zvláštního vyslance s ruským lídrem. Trump následně tvrdil, že během rozhovorů o ukončení konfliktu na Ukrajině došlo k výraznému posunu. Na dotaz, kdy se setká s představiteli Ukrajiny a Ruska, odpověděl, že taková schůzka je velmi pravděpodobná a stane se brzy. Podle jeho slov sice nedošlo k žádnému zásadnímu průlomu, ale američtí úředníci na uspořádání setkání pracovali už dlouho.
Podle deníku The New York Times a stanice CNN, které citovaly zdroje obeznámené s plánem, by se Trump měl nejprve sejít s Putinem a následně by chtěl uspořádat třístrannou schůzku, na které by byl přítomen i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Místo konání setkání zatím není známo. Jednalo by se o první summit lídrů USA a Ruska od setkání Joea Bidena s jeho protějškem v Ženevě v červnu 2021.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzývá k opatrnosti. Přestože doufá, že dojde k dalšímu pokroku a příležitosti k setkání se oběma prezidentům naskytnou, upozornil, že k dosažení dohody je ještě třeba splnit mnoho podmínek. Rubio řekl, že míru brání především územní nároky Ruska, a že prozatím neexistuje žádný konkrétní návrh na příměří. Podle něj mají Spojené státy lepší představu o tom, za jakých podmínek by Rusko bylo ochotné válku ukončit, a teď to musí porovnat s tím, co jsou ochotni přijmout Ukrajinci.
Jednání Witkoffa trvalo tři hodiny a konalo se dva dny před uplynutím termínu, který prezident stanovil Rusku k dosažení mírové dohody. V opačném případě hrozil novými sankcemi. Trump následně na sociálních sítích uvedl, že se svým speciálním vyslancem Witkoffem, který se právě vrátil z Moskvy, oslovil některé evropské spojence. Všichni se prý shodli, že je třeba válku ukončit, a že na tom budou v nadcházejících dnech a týdnech pracovat.
Někteří analytici jsou však zdrženliví, protože podobná prohlášení v minulosti nevedla k výraznému pokroku. Putin totiž doposud neprojevil ochotu k ústupkům nebo změně svých hlavních válečných cílů. Witkoffova schůzka s Putinem byla pátou cestou do Moskvy. Předchozí Trumpův postoj byl ale mnohem tvrdší. Kvůli útokům, které zabily civilisty v Kyjevě, zkrátil termín pro Putina a odsoudil jeho chování.
Po Witkoffově návštěvě Moskvy Trump zavolal Zelenskému, který se vracel do Kyjeva z frontové linie. Zelenskyj následně na sociálních sítích napsal, že válka musí skončit spravedlivým způsobem, a že se na tom shodli i evropští lídři. Dále zdůraznil, že Ukrajina musí bránit svou nezávislost a potřebuje dlouhotrvající a spolehlivý mír. Také vyzval Rusko, aby ukončilo válku, kterou samo začalo.
Trump dříve slíbil, že zavede cla na země, které dovážejí ruskou ropu, pokud do pátku nedojde k posunu v mírových jednáních. Vydal prezidentský dekret, kterým zavedl 25% clo na indické zboží, což zdůvodnil pokračujícím dovozem ruské ropy do Indie. Indické ministerstvo zahraničí označilo tento krok za nešťastný, protože i mnohé jiné země jednají ve vlastním zájmu podobně. Podle vysoce postaveného úředníka administrativa stále počítá s implementací dalších sankcí v pátek.
Související
Írán může čelit stovkám amerických náletů denně. Na jadernou dohodu dostal 10 dní
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Opevňuje jaderná pracoviště, schovává podzemní komplexy. Írán se horlivě připravuje na válku s USA
před 1 hodinou
Trumpova administrativa hrozí Evropě odvetou, pokud bude upřednostňovat domácí výrobce zbraní
před 2 hodinami
Írán může čelit stovkám amerických náletů denně. Na jadernou dohodu dostal 10 dní
před 2 hodinami
Británií hýbe největší skandál od smrti Diany. Král se od svého bratra distancoval
před 4 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Srážky změní skupenství
včera
Bývalý princ Andrew je opět na svobodě. Vyšetřování ale pokračuje
včera
Muž mohl mít na svědomí tři životy. Napadl taxikářku, pak se srazil s autem
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Policie je po letech obvinila
včera
Curleři se dočkali první výhry pod pěti kruhy. V akci byli sdruženáři, bronz v Big Airu získal pražský rodák
včera
Policie obvinila dva lidi z týrání zvířat v Litoměřicích
včera
Zemřel Jim Čert, hudebník s komplikovanou minulostí
včera
Všichni jsou si rovni před zákonem, řekl Starmer ke kauze bývalého prince Andrewa
včera
ZOH: Slalom rozhodl nedokončenou jízdou McGrath, týmový závod skokanů chumelenice
včera
Zimní počasí potrápí jih republiky. Hrozí komplikace v dopravě
včera
Pavel jmenuje Červeného ministrem v pondělí, potvrdil budoucí šéf resortu po schůzce na Hradě
včera
Raději pavouky než Trumpa. Průzkum zjistil, který hmyz je populárnější než prezident USA
včera
Policie prohledává Andrewovo sídlo. Král Karel, princ William a vévodkyně Kate jsou hluboce znepokojeni
včera
Za zatčením Andrewa zřejmě stojí britská skupina Republic. Přiznejte, proč jste ho chránil, tlačí na krále
včera
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
včera
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
Počet obětí v Pásmu Gazy byl v první fázi války výrazně vyšší, než uváděly tehdejší oficiální statistiky. Podle nové studie zveřejněné v prestižním lékařském časopise The Lancet zahynulo během prvních 16 měsíců konfliktu více než 75 000 lidí. To je o plných 25 000 více, než kolik v dané době oznamovaly místní úřady.
Zdroj: Libor Novák