PŮVODNÍ ZPRÁVA | Trump uvalí cla na Evropu. Odbornice pro EZ odhalují dopady na obě strany

Zatím není zcela jasné, jak přesně budou nová cla nastavena a na které produkty se zaměří. „Zatím se nejedná o definitivní rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa, neznáme rozsah opatření – zda se budou týkat opravdu všech evropských výrobků, nebo jen vybraných oblastí. V tuto chvíli jsme ve fázi oznámení záměru. Jak jsme viděli v případě Kolumbie, oznámená cla mohou být pouze prostředkem, jak vyjednávat s partnery ze strany USA, a nakonec jejich plnému zavedení nemusí dojít,“ uvedla pro EuroZprávy.cz výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup.

Největší ztráty v případě zavedení cel očekávají evropské automobilky. „Pokud by skutečně došlo k zavedení 25% cel na všechny evropské výrobky, nejvíce postižené budou velké vývozní konglomeráty typu automobilek a na ně navázané subdodavatelské sítě. Ze zemí EU by byly nejvíce postižené Německo, Slovensko, Česká republika či Maďarsko,“ pokračovala Shoup.

Dopady takového opatření zdůrazňuje i ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. „Tento krok by měl zásadní dopad na přední evropské automobilky, jako jsou Volkswagen, BMW, Mercedes-Benz, Audi, Stellantis (Peugeot, Citroën, Opel) a Renault. Tyto společnosti exportují do USA tisíce vozidel ročně a vyšší cla by mohla jejich konkurenceschopnost výrazně oslabit,“ vysvětlila pro EuroZprávy.cz.

Podle Nálepové by zavedení cel znamenalo zdražení evropských aut pro americké spotřebitele a zároveň výhodu pro domácí výrobce. „Zvýšení cel by znamenalo nárůst cen pro americké spotřebitele, což by mohlo vést k poklesu prodeje evropských automobilů. Zároveň by tento krok poskytl americkým výrobcům konkurenční výhodu, což by mohlo narušit rovnováhu na trhu. Navíc automobilový sektor čelí nejen těmto obchodním bariérám, ale také výzvám spojeným s přechodem na elektromobilitu a sílící konkurencí z Číny, která agresivně expanduje na globální trhy,“ shrnula.

Zkušenosti z minulosti ukazují, že cla mohou mít dlouhodobý dopad na evropský průmysl. Nálepová připomíná, že podobná cla zavedená Trumpovou administrativou v roce 2018 na ocel a hliník způsobila pokles evropského exportu těchto surovin do USA o zhruba 15 %. S odvoláním na ACEA (European Automobile Manufacturers Association) rovněž zdůrazňuje, že tato cla vedla k nárůstu výrobních nákladů evropských automobilek o 5–10 %.

Zasaženy budou nejen automobilky

Plánované zvýšení obchodních cel mezi Spojenými státy a Evropskou unií by mohlo zásadně zasáhnout nejen automobilový průmysl, ale i další klíčové sektory evropské ekonomiky. Nejvíce ohrožené jsou strojírenství, letectví a farmaceutika, tedy odvětví, která se silně spoléhají na americký trh. „Dále půjde o spotřební zboží s přidanou hodnotou, zejména pak dražší alkohol jako víno nebo koňaky, oblečení a designové výrobky. To dopadne hlavně na Itálii, Francii či Španělsko,“ vysvětlila Shoup.

„Společnosti jako Siemens či Airbus dlouhodobě spoléhají na americký trh. Jakékoliv zvýšení nákladů by mohlo oslabit jejich konkurenceschopnost vůči americkým protějškům,“ upozornila Nálepová. 

Podle ní by cla mohla ohrozit i evropské farmaceutické giganty, jako jsou Bayer, Sanofi či Novartis. „Vyšší cla by nevyhnutelně vedla ke zdražení léků v USA, což by nakonec dopadlo na tamní spotřebitele,“ dodala.

Nálepová zároveň upozornila na to, že se problém netýká jen exportérů. „Obchodní cla nejsou nástrojem, který by zasáhl pouze výrobce. Ve skutečnosti se konečné náklady těchto opatření často přenášejí na spotřebitele ve formě vyšších cen zboží,“ vysvětlila.

Další obavy vzbuzuje možnost odvetných opatření ze strany Evropské unie. „Odpovědí EU by mohlo být zavedení cel na americké produkty, podobně jako v roce 2018, kdy se cla dotkla například motocyklů Harley-Davidson, bourbonu nebo džínů Levi’s. Cílem by bylo nejen ekonomicky vyvážit ztráty evropských firem, ale také vytvořit politický tlak na americkou administrativu,“ popsala možný scénář Nálepová.

Další alternativou by mohla být podpora postižených evropských firem prostřednictvím dotací či daňových úlev. „Evropské firmy by mohly dostat kompenzace, aby zvládly pokles odbytu na americkém trhu. Hledání nových trhů není vždy jednoduché, a proto by mohla být role EU klíčová,“ dodala.

Evropská unie nyní pečlivě sleduje vývoj a zvažuje možné kroky. Jisté však je, že nové obchodní bariéry by mohly mít dalekosáhlé ekonomické dopady na obou stranách Atlantiku.

Obchod s USA je klíčový

Obchod mezi Evropskou unií a Spojenými státy představuje jeden z klíčových pilířů světové ekonomiky. V roce 2023 dosáhl celkový objem obchodované hodnoty 851 miliard eur, přičemž EU vyvezla do USA zboží za 503 miliard eur a dovezla za 347 miliard eur. Výsledkem byl obchodní přebytek ve výši 157 miliard eur. Nová cla by však mohla tuto dynamiku zásadně narušit.

„Pokud by byla cla zavedena, bylo by logické očekávat pokles obchodního objemu. Historie však ukazuje, že i přes zavedení bariér není snadné okamžitě najít alternativní trhy,“ vysvětlila Nálepová. 

Podle ní zůstávají USA pro evropské firmy nepostradatelným partnerem, a to nejen kvůli velikosti trhu, ale i stabilnímu regulatornímu prostředí a vysoké kupní síle spotřebitelů.

Trumpova cla však nejsou pouze otázkou obchodní politiky – mohou mít širší ekonomické dopady. „Kromě přímého vlivu na exportéry se jejich efekt přenáší na spotřebitele, kteří čelí vyšším cenám. Hledání nových trhů může být řešením, ale neexistuje jednoduchá náhrada za americký trh,“ upozornila Nálepová. 

Zdůraznila, že evropské firmy stojí před zásadní výzvou: nejen reagovat na aktuální situaci, ale také hledat dlouhodobé strategie, které by snížily jejich zranitelnost vůči geopolitickým a obchodním otřesům.

Jak by mohla Evropská unie na případná cla reagovat? „Dosud její celní politika podporuje otevřený obchod, ale pokud se situace změní, odpověď EU by mohla být klíčovým faktorem určujícím budoucí podobu transatlantických obchodních vztahů,“ míní Nálepová. 

Jednou z možných reakcí by bylo zavedení odvetných cel na americké zemědělské produkty, například na sóju, kukuřici či hovězí maso. Takový krok by mohl zasáhnout Trumpovu voličskou základnu ve státech jako Iowa či Texas, čímž by se obchodní spor přenesl i do politické roviny.

Kde najít náhradní trhy?

Evropská unie čelí omezeným možnostem při hledání nových trhů. „Žádný jiný trh nenabízí stejné podmínky jako USA. Kromě Číny, která představuje geopolitická i obchodní rizika, se EU může orientovat na Kanadu, Mexiko či některé asijské země. Ani tyto trhy však nejsou bez komplikací – obchodní dohody, logistická omezení a kulturní rozdíly mohou expanzi zpomalit,“ upozornila Nálepová. Připomíná, že Unie se aktivně snaží posílit obchodní vztahy se státy jako Vietnam, Indie či země Mercosuru, avšak vyjednávání často naráží na regulační překážky.

Pokud by se obchodní vztahy s USA dále vyostřily, EU by hledat nové partnery musela. „Pokud by EU hledala alternativy k Číně – a je otázka, zda ona hledaná alternativa existuje, hlavně v oblasti kapacity výroby a udržení kvalitativních standardů –, mohla by se zaměřit na posílení obchodních vztahů s dalšími významnými partnery,“ vysvětlila Shoup.

Podle ní mezi potenciální obchodní partnery patří Japonsko, Jižní Korea, Indie, Kanada, Austrálie a státy ASEAN, které by mohly být rovněž ovlivněny americkými cly. Evropská unie by mohla rozšířit spolupráci také s africkými a latinskoamerickými zeměmi, což by otevřelo nové příležitosti pro evropské výrobky.