Trump zastaví pomoc Africe, pokud nepřestane utlačovat bělochy. Záhy přišla reakce

„Jihoafrická republika je ústavní demokracií, která je hluboce zakořeněná v zásadách právního státu, spravedlnosti a rovnosti. Jihoafrická vláda nezabavila žádnou půdu,“ napsal podle CNN Ramaphosa na sociální síti X.

Dále uvedl, že jeho vláda je připravena jednat s Trumpovou administrativou o politice pozemkové reformy a dalších otázkách bilaterálních vztahů. Zároveň zdůraznil, že USA jsou sice strategickým politickým a obchodním partnerem, ale Jihoafrická republika od nich kromě významného programu pomoci v boji proti HIV/AIDS neobdrží žádné rozsáhlé finanční prostředky.

Ramaphosova reakce přišla krátce poté, co Trump na své platformě Truth Social v neděli oznámil, že pozastaví jakoukoli budoucí finanční podporu Jihoafrické republice, dokud nebude plně vyšetřeno, zda vláda „zabavuje půdu a špatně zachází s určitými skupinami obyvatelstva“.

Trumpova obvinění nejsou nová – podobná tvrzení vznesl již v roce 2018 během svého prvního prezidentského období. Problém souvisí s dlouhodobě kontroverzní otázkou pozemkové reformy v Jihoafrické republice.

Během koloniálního období a apartheidu byli černošští obyvatelé systematicky zbavováni přístupu k půdě ve prospěch bělošské menšiny. Po skončení apartheidu a prvních demokratických volbách v roce 1994 byla přijata ústavní opatření k nápravě historických křivd a k redistribuci půdy. Přesto i po třiceti letech od pádu apartheidu zůstává velká část půdy v rukou bílé menšiny, zatímco chudoba a nezaměstnanost mezi černošským obyvatelstvem zůstávají vysoké.

V lednu letošního roku Ramaphosa podepsal nový zákon, který upravuje podmínky vyvlastňování půdy. Tento zákon umožňuje v určitých případech vyvlastnění půdy bez náhrady, což vyvolalo obavy zejména mezi bělošskými farmáři.

Ramaphosa však na sociální síti X ujišťoval, že nový zákon „není nástrojem konfiskace,“ ale právním mechanismem, který má „zajistit spravedlivý a rovný přístup k půdě v souladu s ústavou“.

Ačkoli zákon umožňuje vyvlastnění půdy bez náhrady, stále existují ústavní ochrany, které takový proces komplikují. Právní experti upozorňují, že pokud by se vládnoucí strana pokusila zákon plně uplatnit, čelila by pravděpodobně soudním výzvám.

Pozemková reforma zůstává v Jihoafrické republice jedním z nejcitlivějších politických témat. Zastánci tvrdí, že jde o nezbytný krok k nápravě historických nespravedlností, zatímco kritici varují, že špatně provedená reforma by mohla ohrozit ekonomickou stabilitu země a odradit zahraniční investory.

Trumpova hrozba o zastavení finanční pomoci ukazuje, že otázka pozemkové reformy má širší mezinárodní důsledky a může ovlivnit vztahy mezi Jihoafrickou republikou a Spojenými státy. Vzhledem k tomu, že USA již nyní poskytují JAR jen omezenou ekonomickou pomoc, je otázkou, jaký skutečný dopad by Trumpovo rozhodnutí mohlo mít.

Zůstává také nejisté, zda Trumpovo vyjádření povede k přímým diplomatickým jednáním mezi Washingtonem a Pretorií, nebo zda se jedná spíše o politické gesto určené k oslovení konkrétních voličských skupin v USA.