
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v pondělí reagoval na hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který oznámil, že zastaví finanční pomoc Jihoafrické republice kvůli údajnému špatnému zacházení s bělošskými farmáři a zabavování jejich půdy. Ramaphosa důrazně popřel Trumpovo tvrzení a ujistil, že vláda jeho země jedná v souladu s právem.
„Jihoafrická republika je ústavní demokracií, která je hluboce zakořeněná v zásadách právního státu, spravedlnosti a rovnosti. Jihoafrická vláda nezabavila žádnou půdu,“ napsal podle CNN Ramaphosa na sociální síti X.
Dále uvedl, že jeho vláda je připravena jednat s Trumpovou administrativou o politice pozemkové reformy a dalších otázkách bilaterálních vztahů. Zároveň zdůraznil, že USA jsou sice strategickým politickým a obchodním partnerem, ale Jihoafrická republika od nich kromě významného programu pomoci v boji proti HIV/AIDS neobdrží žádné rozsáhlé finanční prostředky.
Ramaphosova reakce přišla krátce poté, co Trump na své platformě Truth Social v neděli oznámil, že pozastaví jakoukoli budoucí finanční podporu Jihoafrické republice, dokud nebude plně vyšetřeno, zda vláda „zabavuje půdu a špatně zachází s určitými skupinami obyvatelstva“.
Trumpova obvinění nejsou nová – podobná tvrzení vznesl již v roce 2018 během svého prvního prezidentského období. Problém souvisí s dlouhodobě kontroverzní otázkou pozemkové reformy v Jihoafrické republice.
Během koloniálního období a apartheidu byli černošští obyvatelé systematicky zbavováni přístupu k půdě ve prospěch bělošské menšiny. Po skončení apartheidu a prvních demokratických volbách v roce 1994 byla přijata ústavní opatření k nápravě historických křivd a k redistribuci půdy. Přesto i po třiceti letech od pádu apartheidu zůstává velká část půdy v rukou bílé menšiny, zatímco chudoba a nezaměstnanost mezi černošským obyvatelstvem zůstávají vysoké.
V lednu letošního roku Ramaphosa podepsal nový zákon, který upravuje podmínky vyvlastňování půdy. Tento zákon umožňuje v určitých případech vyvlastnění půdy bez náhrady, což vyvolalo obavy zejména mezi bělošskými farmáři.
Ramaphosa však na sociální síti X ujišťoval, že nový zákon „není nástrojem konfiskace,“ ale právním mechanismem, který má „zajistit spravedlivý a rovný přístup k půdě v souladu s ústavou“.
Ačkoli zákon umožňuje vyvlastnění půdy bez náhrady, stále existují ústavní ochrany, které takový proces komplikují. Právní experti upozorňují, že pokud by se vládnoucí strana pokusila zákon plně uplatnit, čelila by pravděpodobně soudním výzvám.
Pozemková reforma zůstává v Jihoafrické republice jedním z nejcitlivějších politických témat. Zastánci tvrdí, že jde o nezbytný krok k nápravě historických nespravedlností, zatímco kritici varují, že špatně provedená reforma by mohla ohrozit ekonomickou stabilitu země a odradit zahraniční investory.
Trumpova hrozba o zastavení finanční pomoci ukazuje, že otázka pozemkové reformy má širší mezinárodní důsledky a může ovlivnit vztahy mezi Jihoafrickou republikou a Spojenými státy. Vzhledem k tomu, že USA již nyní poskytují JAR jen omezenou ekonomickou pomoc, je otázkou, jaký skutečný dopad by Trumpovo rozhodnutí mohlo mít.
Zůstává také nejisté, zda Trumpovo vyjádření povede k přímým diplomatickým jednáním mezi Washingtonem a Pretorií, nebo zda se jedná spíše o politické gesto určené k oslovení konkrétních voličských skupin v USA.
Související

Afrikou se šíří nová záhadná nemoc. Počty mrtvých rostou, lékaři o ní nic netuší

Co se stane, když se změny počasí střetnou s násilím? 17 států čelí zásadnímu problému
Aktuálně se děje
před 16 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 32 minutami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 2 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák