Trumpovi dochází dech. Republikánská strana se začíná smiřovat s budoucností bez něj

Tento dynamický posun vykrystalizoval poté, co voliči masivně podpořili demokratické kandidáty v celostátních volbách v New Jersey, Virginii, Georgii a Pensylvánii. Tyto výsledky rozbily očekávání těsných soubojů a signalizovaly, že ani Trump nemůže věčně vzdorovat politické gravitaci. Trump strávil dny od voleb recyklací starých křivd, nadáváním členům vlastní strany a vybíráním stran v rozvíjející se vnitro-MAGA debatě o antisemitismu a bigotnosti v rámci republikánské koalice. Mluvčí Bílého domu Abigail Jackson v reakci na změnu dynamiky uvedla, že Trump „splnil mnoho ze slibů, kvůli kterým byl zvolen“ – od bezpečnosti hranic po ukončení zdanění spropitného a řešení problémů s dostupností. Dodala, že jako architekt hnutí MAGA bude prezident Trump vždy klást Ameriku na první místo a tvrdě pracuje na plnění svých slibů.

Kromě volebního neúspěchu přinášíme přehled nedávných odmítnutí, zdržení a rozkolů, které ohrozily Trumpovu auru neporazitelnosti.

Před rokem by myšlenka, že Kongres vedený republikány drtivou většinou schválí něco, proti čemu je Trump, byla nepředstavitelná. Poté však přišly spisy Jeffreyho Epsteina. Trumpova koalice dlouho považovala archivy FBI týkající se zesnulého usvědčeného sexuálního delikventa a mezinárodního mocenského makléře za svatý grál. Očekávalo se, že odhalí širší spiknutí obchodování se sexem, do kterého jsou zapleteni světoví lídři a politici. Trump, který byl s Epsteinem dlouholetý spolupracovník, dokud se s ním před více než deseti lety nerozešel, strávil léto tlakem na republikány v Kongresu, aby zastavili hledání záznamů. Trump popřel jakékoli provinění a neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že se podílel na Epsteinově operaci.

To, co následovalo, bylo pravděpodobně nejvíce pálčivé odmítnutí uvnitř strany během Trumpova prezidentství. Trump se pokusil, ale neuspěl, když tlačil na republikánské zákonodárce, aby zrušili hlasování požadující, aby ministerstvo spravedlnosti vydalo kompletní sadu Epsteinových spisů. Intenzivní nátlaková kampaň zejména proti zástupkyni Lauren Boebert (R-Colo.) nikam nevedla. Důsledkem byl i rozpad vztahu mezi Trumpem a zástupkyní Georgie Marjorie Taylor Greene, jejíž odmítnutí ustoupit vedlo Trumpa k tomu, že ji označil za „zrádkyni“ a pokusil se obrátit svou koalici proti ní. Greene reagovala prohlášením, že Trumpovy útoky ohrozily její život. Jen několik hodin před hlasováním, které mělo drtivou většinou podpořit zveřejnění Epsteinových spisů, Trump obrátil a vyzval republikány, aby opatření podpořili. Tím se vyhnul nevyhnutelnému nezdaru. Nyní úředníci Bílého domu tvrdí, že Trump by měl být pochválen za transparentnost a snahu o zveřejnění spisů.

Neschopnost Trumpa přimět Kongres ke svému preferovanému postupu v otázce Epsteinových spisů se objevila téměř ve stejnou dobu, kdy prezident a jeho spojenci nedokázali přimět republikány v Indianě k překreslení jejich kongresových hranic. Trump tak chtěl získat další křeslo pro republikány v doplňovacích volbách v roce 2026. Státní lídři Republikánské strany v Indianě však signalizovali, že jim jednoduše chybí hlasy, aby to zrealizovali. V reakci na to Trump pohrozil, že podpoří primární vyzyvatele některých republikánů. Opatření demokratů ve Virginii a Kalifornii by mohla Trumpovu celostátní snahu zneplatnit.

Trump dlouho prohlašoval, že uvalení tarifů na zahraniční vlády je klíčem k vyjednávání výhodných obchodních dohod. Nezáleží na tom, že obchodní a republikánská ortodoxie dlouho považovala cla za skrytou daň pro Američany. Nicméně Nejvyšší soud se zdál být skeptický k Trumpovu přístupu. Soudci, které sám jmenoval, ostře zpochybňovali, zda může prezident využít nouzové pravomoci k uvalení cel na zahraniční vlády podle libosti. Zjevně se jednalo o porážku pro Trumpovu stranu. Zdá se, že si to prezident uvědomil, když si na soud stěžoval ve dvou příspěvcích na síti Truth Social minulý týden. Je nerozumné předvídat, jak soud rozhodne, ale Trump se zřejmě připravuje na porážku, která by mohla mít ničivé důsledky pro jeho ekonomickou agendu. Jeho administrativa opakovaně zdůrazňovala zásadní význam tarifů pro nedávné obchodní dohody, které uzavřel po celém světě.

Trump nikdy neměl příliš štěstí při udílení pokynů Senátu ohledně jeho fungování. Jeho nedávné zásahy do senátních procedur podtrhly jeho relativní bezmocnost v této aréně. Trump strávil většinu rekordního vládního odstavení tlačením na republikány v Senátu, aby zrušili filibuster. Tato senátní pravidlo vyžadující 60 hlasů pro schválení většiny zákonů trápilo prezidenty po generace. Vedoucí představitelé jej však dlouho bránili jako způsob, jak zabránit národnímu rozkolísání při každé změně složení komory. Vůdce většiny v Senátu John Thune rychle objasnil, že Trump neuspěje.

Trump nedosáhl úspěchu ani při tlaku na předsedu senátního justičního výboru Chucka Grassleyho (R-Iowa), aby zrušil staletou senátní tradici „blue slips“. Ta dává senátorům z domovského státu pravomoc vetovat nominace na soudce a americké prokurátory, které shledají nepřijatelnými. Grassley je sice Trumpovým nejhlasitějším zastáncem tvrzení, že ministerstvo spravedlnosti bylo proti němu zneužito. Trump však stále zlobí Grassleyho odmítnutí ustoupit ohledně „blue slips“, což mu ztěžuje prosazení některých jeho preferovaných nominantů.

Trump minulý týden oznámil rozsáhlou milost pro desítky spojenců, kteří se podíleli na jeho snaze zvrátit výsledky voleb v roce 2020. I když nikdo ze seznamu nečelil federálním trestním obviněním, mnozí byli obviněni na státní úrovni z podvodu voličů nebo korupce volebních výsledků. Prezidenti nemohou udělovat milost za trestné činy na státní úrovni, a Trump dostal po svém rozsáhlém omilostnění rychlou připomínku. V Nevadě státní Nejvyšší soud obnovil trestní řízení proti šesti příjemcům Trumpovy milosti, kteří se falešně prohlašovali za legitimní prezidentské volitele. V Georgii zase dozorující prokurátor obnovil trestní řízení proti samotnému Trumpovi za pokus o zvrácení výsledků voleb ve státě.

Trumpův cit pro jeho základnu MAGA byl po většinu jeho desetiletí v prezidentské politice neomylný. Jejich horlivá podpora udržela prezidenta i v jeho nejtemnějších chvílích, včetně dvou impeachmentů, řady trestních obvinění a odsouzení. Když však jeho klíčoví spojenci dvakrát bijí na poplach, že se mýlil v návrzích hospodářské politiky, stojí to za pozornost.

To byl případ, kdy Trump nedávno navrhl 50letou hypotéku pro majitele domů. Tento nápad byl ostře kritizován širokým spektrem MAGA influencerů a vyvolal tření mezi Bílým domem a Trumpovým housing czarem Billem Pultem. Podobná byla reakce základny, když Trump hájil vydávání víz H1B zahraničním pracovníkům a prohlásil, že americkým občanům chybí „určité talenty“. Rozruch byl okamžitý mezi některými z nejspolehlivějších Trumpových spojenců. Administrace sice tvrdí, že širší ekonomická agenda Trumpa neúměrně prospěla americkým pracovníkům a pracuje na odhalení zneužívání v systému víz H1B. Nicméně nepochopení nálady u klíčových spojenců značí úbytek jeho politické síly.