Trumpův boj proti drogám: U pobřeží Venezuely zasahují americké torpédoborce

Tento postup není překvapivý. Již při své inauguraci označil Trump některé zločinecké skupiny za teroristické organizace. Už tehdy naznačil, že by to mohlo vést k vojenským operacím speciálních sil v Mexiku. O několik týdnů později se na seznam zahraničních teroristických organizací dostalo šest mexických kartelů.

K nim se přidaly i další skupiny. Jmenovitě MS-13, gang z El Salvadoru, na který se zaměřoval už během svého prvního prezidentského období. Dále pak venezuelský gang Tren De Aragua, častý cíl jeho kampaně v roce 2024. V květnu následovaly další dvě haitské skupiny a v červenci se na podobný seznam dostal také venezuelský Kartel sluncí.

Politický konsensus ve Spojených státech nyní považuje fentanyl, syntetický opioid, za primární problém pocházející zvenčí, a tedy za problém hraniční bezpečnosti. V posledních letech je fentanyl spojen s prudkým nárůstem úmrtí na předávkování, a to i navzdory tomu, že americké vlády se snaží s krizí bojovat.

Politika přísné kontroly hranic však podle historických zkušeností nebude fungovat. Přísnější hraniční opatření totiž v minulosti nikdy nevedla k výraznému omezení pašování jiných drog, jako je kokain nebo heroin. Neřeší ani vnitřní problémy USA, kde krizi s opioidy odstartoval do značné míry nekontrolovatelný farmaceutický průmysl.

Zatímco chemické emise z laboratoří na výrobu fentanylu jsou sice lehce odhalitelné drony, sami členové kartelů už tak snadno ne. Kriminalistické organizace v Mexiku fungují jako decentralizované sítě menších frakcí. Nemají pevnou hierarchii jako armáda nebo korporace.

Tato decentralizace jim dává velkou odolnost. Pokud je jedna část řetězce narušena, síť se rychle přizpůsobí a najde nové zdroje materiálu nebo trasy. Strategie zaměřená na likvidaci vůdců, tzv. „kingpinů“, často vede k tomu, že se násilí ještě vystupňuje. Rivalové totiž začnou bojovat o uvolněné území a moc.

Použití armády proti gangům se v Mexiku ukázalo jako velký neúspěch. Bývalý prezident Felipe Calderón vyhlásil kartelům v roce 2006 válku, ale jeho vláda nakonec ztratila důvěryhodnost. Namísto poklesu násilí došlo naopak k jeho dramatickému nárůstu. V důsledku tohoto kroku umírají každý rok desetitisíce lidí, přičemž více než 100 000 osob je od začátku konfliktu pohřešováno.

Zahraniční intervence může mít i další rizika. Dle výzkumů se kartely prezentují jako ochránci místního obyvatelstva. Dokážou se v očích lidí postavit do role, kdy jsou na tom lépe než vzdálená mexická vláda. Případné americké vojenské operace by navíc mohly posílit již existující odpor vůči intervencím ze strany USA.

Vojenská akce namířená proti Kartelu sluncí bude mít na obchod s drogami minimální dopad. Tato skupina totiž prakticky neexistuje jako skutečný kartel, ale spíše jako volná síť soupeřících pašeráckých skupin uvnitř venezuelského státu. Fentanyl se navíc do USA dováží z Mexika nebo Kanady, Venezuela v tomto obchodě nehraje významnou roli.

Mexické kartely sice existují, avšak ne v takové podobě, jak si je představuje americká vláda. Jakákoli vojenská intervence USA navíc nebudí v Mexiku nadšení. Nedávná historie, kdy USA v minulosti napadly a zabraly mexické území, je stále živá.

Současná mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová na druhou stranu už dříve spolupracovala s Trumpovou administrativou v oblasti boje proti drogám. Například vyslala tisíce příslušníků Národní gardy na hranice a do hlavních center pašování. S tím souvisí i nedávná hromadná extradice zločineckých bossů do USA. Nicméně, jak ukazuje historie, občas politické dohody převáží nad bojem proti zločinu. Například když americká vláda vrátila do Salvadoru uvězněného vůdce gangu MS-13, i když byl v USA obviněn z terorismu.