Turecko a Maďarsko zahájí proces ratifikace finské žádosti o vstup do NATO

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po dnešním jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat. Maďarský parlament následně oznámil, že bude také hlasovat o ratifikaci vstupu Finska do NATO.

"Rozhodli jsme se zahájit v našem parlamentu proces schvalování finského vstupu do NATO," oznámil dnes Erdogan. Podle něj Helsinky udělaly konkrétní kroky, aby naplnily turecké požadavky, například v otázce potírání skupin, které Ankara považuje za teroristické.

Finský prezident dnešní turecké oznámení označil za velmi dobrou a významnou zprávu pro svou zemi. Dodal však, že finské členství v NATO nebude úplné, dokud do aliance nevstoupí i Švédsko.

Stockholm si však na zahájení ratifikace své žádosti v tureckém parlamentu bude muset ještě počkat. Erdogan řekl, že se Švédskem bude pokračovat jednání ohledně potírání teroristických skupin. Za ty Ankara považuje například Stranu kurdských pracujících (PKK) či kurdské milice YPG a jejich sympatizanty. Erdogan kritizoval Stockholm za to, že Ankaře nevydal lidi, které turecké úřady považují za teroristy či jejich podporovatele.

V současném tureckém parlamentu mají Erdogan a jeho spojenci většinu. Turecká hlava státu uvedla, že věří, že parlament finskou žádost schválí před prezidentskými a parlamentními volbami, které se v Turecku uskuteční 14. května.

Vstup severských zemí do Severoatlantické aliance musí schválit parlamenty všech členských zemí. Vedle Turecka tak stále neučinilo i Maďarsko, jehož parlament by měl podle dnešních zpráv začít žádost projednávat na konci března.

Maďarsko bude vstup Finů do NATO ratifikovat 27. března, Švédsko si počká

Maďarský parlament bude hlasovat o ratifikaci vstupu Finska do NATO 27. března. Maďarská vládní strana Fidesz potvrdila, že ho jednomyslně podpoří. O přistoupení Švédska, které loni podalo přihlášku do aliance společně s Finskem, rozhodne strana premiéra Viktora Orbána později, informoval dnes na facebooku bez dalších podrobností předseda parlamentní frakce Fidesz Máté Kocsis. Fidesz má v maďarském parlamentu přes dvě třetiny křesel.

Související

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Více souvisejících

Turecko NATO Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy