Tusk: Za sabotážemi na železnici stojí Ukrajinci placení ruskou rozvědkou. Kreml to popírá

K jednomu z incidentů došlo v sobotu večer, kdy výbušnina explodovala pod nákladním vlakem. Vlak utrpěl menší poškození podvozku a poškozeny byly i koleje, což představovalo riziko pro další vlaky na této trase. Tusk v polském parlamentu uvedl, že tyto dva incidenty jsou „bezprecedentní“ a možná „nejvážnější situací z hlediska bezpečnosti polského státu od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu“.

„Jedná se o akt sabotáže, jehož důsledkem mohla být – a tady nám pomohla i chyba pachatelů – vážná katastrofa s oběťmi. Proto říkám, že byla překročena určitá hranice,“ prohlásil premiér. Zdůraznil, že úřady mají jistotu, že pokus o vyhození kolejí do vzduchu a porušení železniční infrastruktury byly záměrné činy, jejichž cílem bylo způsobit železniční katastrofu.

Tusk uvedl, že tyto akce jsou součástí širšího vzorce „sabotážních činů a akcí ruských služeb po celé Evropě, nejen v Polsku, které bohužel nabírají na síle“. Podezřelí, jejichž identita je polským úřadům známa, ale nebyla zveřejněna, údajně přicestovali do Polska z Běloruska krátce před útoky a krátce po nich se tam vrátili. Jeden z mužů byl dříve na Ukrajině odsouzen za sabotáž, druhý pochází z Ruskem okupované Doněcké oblasti na Ukrajině.

Premiér Tusk podotkl, že nábor ukrajinských občanů Ruskem slouží k tomu, aby „roznítil případné radikálně protiukrajinské nálady“. Ty považuje za obzvláště nebezpečné v zemích jako Polsko, kde žije velká komunita ukrajinských migrantů a uprchlíků. Tvrzení, že podezřelí utekli do Běloruska, přišlo jen den poté, co Polsko po letech politického napětí otevřelo dva hraniční přechody s touto zemí z ekonomických důvodů.

Polsko v posledních měsících čelí vlně pokusů o sabotáže a kybernetické útoky, za které úřady obvykle viní Rusko. Tusk uvedl, že v souvislosti s těmito trestnými činy bylo zadrženo 55 osob, přičemž 23 jich bylo zatčeno za sabotážní činy. Soudní spisy, které viděl Guardian, ukázaly, že pachatelé jsou často najímáni na šifrované aplikaci Telegram, kde jim účty, které údajně provozují ruské zpravodajské služby, slibují peníze za provádění žhářství nebo jiných úkolů.

Po vyhoštění stovek ruských špionů působících pod diplomatickým krytím z Evropy po invazi na Ukrajinu v roce 2022 se má za to, že Rusko se stále více obrací k tomuto typu „jednorázových“ operativců. Ruské služby využívají podobnou taktiku i na Ukrajině, kde jsou najímáni teenageři jako nevědomí sebevražední kurýři, placení za přenášení balíčků s výbušninami, které jsou dálkově odpáleny v blízkosti policejních stanic nebo jiných citlivých míst.

Kremlský mluvčí Dmitrij Peskov tato obvinění popřel a označil je za další příklad „rusofobie“ Polska. Navzdory tomu Polsko pracuje na silné diplomatické reakci vůči Bělorusku a Rusku. Ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že bude požadovat, aby obě země spolupracovaly s polskými úřady a podezřelé vydaly.