Ukrajina dokáže zastavit ruský postup, NATO se probouzí do chmurné reality, řekl zahraničních expert pro EZ

Ukrajinci podle norského bezpečnostního experta Hanse Pettera Midttuna nemají jinou možnost než zvrátit ruské tempo postupu: nebojují pouze o přežití, ale čelí existenční hrozbě. „Ruský postup je třeba nejen zastavit, ale také zvrátit,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz.

Podle Midttuna Ukrajina dokáže zastavit ruský postup, jelikož „v žádném případě není sama“ a brání se s podporou více než padesáti demokratických zemí. Pomáhá také zvyšující se produkce západního a ukrajinského obranného průmyslu a Midttun připomněl, že „pěchota vyhrává bitvy, logistika vyhrává války“.

„Za druhé, a ve stejném myšlenkovém směru, Rusku postupně docházejí hlavní bojové tanky, obrněné transportéry a dělostřelectvo. Jeho sklady starých zbraní sovětské provenience se vyčerpávají. Zatímco jeho lidská základna je rozsáhlá, zásoby zbraní a munice nikoli,“ popsal expert. Rusko podle něj čeká přehodnocení současné strategie už v příštím roce.

Upozornil, že „zatímco NATO je stále náměsíčné, probouzí se do chmurné reality“. NATO se podle Midttuna nemůže smířit s ukrajinskou porážkou „kvůli jejím katastrofálním důsledkům pro evropskou bezpečnost“.

NATO v úterý přijalo rezoluci o tom, že bude podporovat Ukrajinu až do vítězství na základě ukrajinského mírového vzorce a plánu vítězství. „Aliance uznala právo Ukrajiny zasáhnout legitimní vojenské objekty na ruském území v souladu se zásadou sebeobrany podle článku 51 Charty OSN,“ informoval expert.

Rusku „fantazie“ o rozdělení Ukrajiny nevyjde

EuroZprávy.cz se Midttuna dotázaly také na ruský plán rozdělení (poražené) Ukrajiny na část kontrolovanou Ruskou federací, oblast kolem Kyjeva s označením „proruský státní útvar“ a západní regiony coby „sporná území“. Tento plán minulý týden zveřejnil server Kyiv Post.

„Ruský ‚plán‘ (nebo fantazie) nemá žádný vztah k realitě. Je to jen jiný způsob, jak vyjádřit svou dlouhodobou snahu o ukrajinskou kapitulaci. Ukrajina by podle tohoto plánu přestala existovat a Západ by čelil plným důsledkům ruského vítězství,“ popsal bezpečnostní expert.

Tyto důsledky zahrnují „dramatické posílení ruských ozbrojených sil, jejich ekonomické a technologické základny, posunutí ruské vojenské moci o 900 km blíže k Berlínu, Paříži a Londýnu a v neposlední řadě uprchlickou krizi, jakou Evropa nikdy nezažila“.

„Po ztrátě veškeré důvěryhodnosti by Aliance v neposlední řadě čelila posílenému Rusku a koalici autokracií. Ukrajina ani její mezinárodní partneři nedovolí Rusku, aby Ukrajinu rozdělilo a porazilo,“ zdůraznil Midttun.

Moskva chce podnítit strach z jaderné války

Následně promluvil také o situaci z minulého úterý, kdy Rusové proti ukrajinskému městu Dnipro vypálili balistickou střelu středního doletu (IRBM). Vysvětlil, že použití této zbraně má na situaci na bojišti velmi omezený dopad. „Na jedné straně je to prostě další zbraň schopná způsobit smrt, utrpení a zkázu,“ podotkl.

Problémem je omezená schopnost Ukrajiny zastavit tyto střely. „Velmi omezená schopnost Ukrajiny zastavit balistické rakety bez ohledu na jejich dolet je již dobře zdokumentována. Chybí jí dostatečný počet systémů protiraketové obrany Patriot, které by řádně ochránily všechna ukrajinská města, vesnice a frontové pozice,“ pokračoval Midttun.

Největší pozornost si využití IRBM vysloužilo zejména kvůli tomu, že je schopna nést jadernou hlavici – nejde však o novou a jedinečnou schopnost. „Rusko používá řadu raketových systémů schopných nést jadernou nálož od samého počátku plnohodnotné války,“ připomněl bezpečnostní expert.

„Všechny mají jedno společné: všechny měly konvenční hlavice, protože Rusko se obává jaderné války stejně jako kdokoli jiný. Scénář, v němž by jaderná válka byla pro Rusko výhodná, neexistuje,“ poznamenal.

Vypuštění rakety mělo jediný účel. „Zdůraznit rétoriku o ruské jaderné hrozbě a podnítit strach Západu z otevřené konfrontace mezi NATO a Ruskem. Přichází po týdnech ruské debaty o stále menším účinku jeho reflexivní kontrolní taktiky a tzv. červených linií a jaderných hrozeb. Západ de facto postupně zvyšuje rozsah a dosah své podpory Ukrajině,“ uzavřel Midttun.

Související

Vladimir Putin

Putin si bude s Trumpem volat i nadále, nastínil Kreml

Moskva v pondělí znovu okomentovala telefonní hovor mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem, kteří si volali minulý týden. Podle prezidentova mluvčího Dmitrije Peskova zůstanou politici ve spojení i nadále. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Hans Petter Midttun NATO

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

Námořníci opět váhají s cestami přes Hormuzský průliv, potvrzují data

Nové napětí na Blízkém východě, které symbolizují vzájemné americké a íránské údery i slova šéfa Bílého domu Donalda Trumpa o konci příměří, se projevuje i na aktuálním lodním provozu v Hormuzském průlivu. Znovu se totiž snížil počet komerčních lodí v oblasti. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy