Ukrajinci podle norského bezpečnostního experta Hanse Pettera Midttuna nemají jinou možnost než zvrátit ruské tempo postupu: nebojují pouze o přežití, ale čelí existenční hrozbě. „Ruský postup je třeba nejen zastavit, ale také zvrátit,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz.
Podle Midttuna Ukrajina dokáže zastavit ruský postup, jelikož „v žádném případě není sama“ a brání se s podporou více než padesáti demokratických zemí. Pomáhá také zvyšující se produkce západního a ukrajinského obranného průmyslu a Midttun připomněl, že „pěchota vyhrává bitvy, logistika vyhrává války“.
„Za druhé, a ve stejném myšlenkovém směru, Rusku postupně docházejí hlavní bojové tanky, obrněné transportéry a dělostřelectvo. Jeho sklady starých zbraní sovětské provenience se vyčerpávají. Zatímco jeho lidská základna je rozsáhlá, zásoby zbraní a munice nikoli,“ popsal expert. Rusko podle něj čeká přehodnocení současné strategie už v příštím roce.
Upozornil, že „zatímco NATO je stále náměsíčné, probouzí se do chmurné reality“. NATO se podle Midttuna nemůže smířit s ukrajinskou porážkou „kvůli jejím katastrofálním důsledkům pro evropskou bezpečnost“.
NATO v úterý přijalo rezoluci o tom, že bude podporovat Ukrajinu až do vítězství na základě ukrajinského mírového vzorce a plánu vítězství. „Aliance uznala právo Ukrajiny zasáhnout legitimní vojenské objekty na ruském území v souladu se zásadou sebeobrany podle článku 51 Charty OSN,“ informoval expert.
Rusku „fantazie“ o rozdělení Ukrajiny nevyjde
EuroZprávy.cz se Midttuna dotázaly také na ruský plán rozdělení (poražené) Ukrajiny na část kontrolovanou Ruskou federací, oblast kolem Kyjeva s označením „proruský státní útvar“ a západní regiony coby „sporná území“. Tento plán minulý týden zveřejnil server Kyiv Post.
„Ruský ‚plán‘ (nebo fantazie) nemá žádný vztah k realitě. Je to jen jiný způsob, jak vyjádřit svou dlouhodobou snahu o ukrajinskou kapitulaci. Ukrajina by podle tohoto plánu přestala existovat a Západ by čelil plným důsledkům ruského vítězství,“ popsal bezpečnostní expert.
Tyto důsledky zahrnují „dramatické posílení ruských ozbrojených sil, jejich ekonomické a technologické základny, posunutí ruské vojenské moci o 900 km blíže k Berlínu, Paříži a Londýnu a v neposlední řadě uprchlickou krizi, jakou Evropa nikdy nezažila“.
„Po ztrátě veškeré důvěryhodnosti by Aliance v neposlední řadě čelila posílenému Rusku a koalici autokracií. Ukrajina ani její mezinárodní partneři nedovolí Rusku, aby Ukrajinu rozdělilo a porazilo,“ zdůraznil Midttun.
Moskva chce podnítit strach z jaderné války
Následně promluvil také o situaci z minulého úterý, kdy Rusové proti ukrajinskému městu Dnipro vypálili balistickou střelu středního doletu (IRBM). Vysvětlil, že použití této zbraně má na situaci na bojišti velmi omezený dopad. „Na jedné straně je to prostě další zbraň schopná způsobit smrt, utrpení a zkázu,“ podotkl.
Problémem je omezená schopnost Ukrajiny zastavit tyto střely. „Velmi omezená schopnost Ukrajiny zastavit balistické rakety bez ohledu na jejich dolet je již dobře zdokumentována. Chybí jí dostatečný počet systémů protiraketové obrany Patriot, které by řádně ochránily všechna ukrajinská města, vesnice a frontové pozice,“ pokračoval Midttun.
Největší pozornost si využití IRBM vysloužilo zejména kvůli tomu, že je schopna nést jadernou hlavici – nejde však o novou a jedinečnou schopnost. „Rusko používá řadu raketových systémů schopných nést jadernou nálož od samého počátku plnohodnotné války,“ připomněl bezpečnostní expert.
„Všechny mají jedno společné: všechny měly konvenční hlavice, protože Rusko se obává jaderné války stejně jako kdokoli jiný. Scénář, v němž by jaderná válka byla pro Rusko výhodná, neexistuje,“ poznamenal.
Vypuštění rakety mělo jediný účel. „Zdůraznit rétoriku o ruské jaderné hrozbě a podnítit strach Západu z otevřené konfrontace mezi NATO a Ruskem. Přichází po týdnech ruské debaty o stále menším účinku jeho reflexivní kontrolní taktiky a tzv. červených linií a jaderných hrozeb. Západ de facto postupně zvyšuje rozsah a dosah své podpory Ukrajině,“ uzavřel Midttun.
Související
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
válka na Ukrajině , Hans Petter Midttun , NATO
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Svatá Barbora a tradice adventního času
před 44 minutami
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení
před 1 hodinou
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
před 2 hodinami
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
před 3 hodinami
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
před 4 hodinami
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
před 4 hodinami
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
před 6 hodinami
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
před 7 hodinami
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
před 7 hodinami
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
před 9 hodinami
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
před 10 hodinami
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
před 11 hodinami
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
před 11 hodinami
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
před 12 hodinami
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
včera
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
včera
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
včera
Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?
včera
EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá
Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.
Zdroj: Libor Novák