Ukrajina dokáže zastavit ruský postup, NATO se probouzí do chmurné reality, řekl zahraničních expert pro EZ

Ukrajinci podle norského bezpečnostního experta Hanse Pettera Midttuna nemají jinou možnost než zvrátit ruské tempo postupu: nebojují pouze o přežití, ale čelí existenční hrozbě. „Ruský postup je třeba nejen zastavit, ale také zvrátit,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz.

Podle Midttuna Ukrajina dokáže zastavit ruský postup, jelikož „v žádném případě není sama“ a brání se s podporou více než padesáti demokratických zemí. Pomáhá také zvyšující se produkce západního a ukrajinského obranného průmyslu a Midttun připomněl, že „pěchota vyhrává bitvy, logistika vyhrává války“.

„Za druhé, a ve stejném myšlenkovém směru, Rusku postupně docházejí hlavní bojové tanky, obrněné transportéry a dělostřelectvo. Jeho sklady starých zbraní sovětské provenience se vyčerpávají. Zatímco jeho lidská základna je rozsáhlá, zásoby zbraní a munice nikoli,“ popsal expert. Rusko podle něj čeká přehodnocení současné strategie už v příštím roce.

Upozornil, že „zatímco NATO je stále náměsíčné, probouzí se do chmurné reality“. NATO se podle Midttuna nemůže smířit s ukrajinskou porážkou „kvůli jejím katastrofálním důsledkům pro evropskou bezpečnost“.

NATO v úterý přijalo rezoluci o tom, že bude podporovat Ukrajinu až do vítězství na základě ukrajinského mírového vzorce a plánu vítězství. „Aliance uznala právo Ukrajiny zasáhnout legitimní vojenské objekty na ruském území v souladu se zásadou sebeobrany podle článku 51 Charty OSN,“ informoval expert.

Rusku „fantazie“ o rozdělení Ukrajiny nevyjde

EuroZprávy.cz se Midttuna dotázaly také na ruský plán rozdělení (poražené) Ukrajiny na část kontrolovanou Ruskou federací, oblast kolem Kyjeva s označením „proruský státní útvar“ a západní regiony coby „sporná území“. Tento plán minulý týden zveřejnil server Kyiv Post.

„Ruský ‚plán‘ (nebo fantazie) nemá žádný vztah k realitě. Je to jen jiný způsob, jak vyjádřit svou dlouhodobou snahu o ukrajinskou kapitulaci. Ukrajina by podle tohoto plánu přestala existovat a Západ by čelil plným důsledkům ruského vítězství,“ popsal bezpečnostní expert.

Tyto důsledky zahrnují „dramatické posílení ruských ozbrojených sil, jejich ekonomické a technologické základny, posunutí ruské vojenské moci o 900 km blíže k Berlínu, Paříži a Londýnu a v neposlední řadě uprchlickou krizi, jakou Evropa nikdy nezažila“.

„Po ztrátě veškeré důvěryhodnosti by Aliance v neposlední řadě čelila posílenému Rusku a koalici autokracií. Ukrajina ani její mezinárodní partneři nedovolí Rusku, aby Ukrajinu rozdělilo a porazilo,“ zdůraznil Midttun.

Moskva chce podnítit strach z jaderné války

Následně promluvil také o situaci z minulého úterý, kdy Rusové proti ukrajinskému městu Dnipro vypálili balistickou střelu středního doletu (IRBM). Vysvětlil, že použití této zbraně má na situaci na bojišti velmi omezený dopad. „Na jedné straně je to prostě další zbraň schopná způsobit smrt, utrpení a zkázu,“ podotkl.

Problémem je omezená schopnost Ukrajiny zastavit tyto střely. „Velmi omezená schopnost Ukrajiny zastavit balistické rakety bez ohledu na jejich dolet je již dobře zdokumentována. Chybí jí dostatečný počet systémů protiraketové obrany Patriot, které by řádně ochránily všechna ukrajinská města, vesnice a frontové pozice,“ pokračoval Midttun.

Největší pozornost si využití IRBM vysloužilo zejména kvůli tomu, že je schopna nést jadernou hlavici – nejde však o novou a jedinečnou schopnost. „Rusko používá řadu raketových systémů schopných nést jadernou nálož od samého počátku plnohodnotné války,“ připomněl bezpečnostní expert.

„Všechny mají jedno společné: všechny měly konvenční hlavice, protože Rusko se obává jaderné války stejně jako kdokoli jiný. Scénář, v němž by jaderná válka byla pro Rusko výhodná, neexistuje,“ poznamenal.

Vypuštění rakety mělo jediný účel. „Zdůraznit rétoriku o ruské jaderné hrozbě a podnítit strach Západu z otevřené konfrontace mezi NATO a Ruskem. Přichází po týdnech ruské debaty o stále menším účinku jeho reflexivní kontrolní taktiky a tzv. červených linií a jaderných hrozeb. Západ de facto postupně zvyšuje rozsah a dosah své podpory Ukrajině,“ uzavřel Midttun.

Související

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Hans Petter Midttun NATO

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Princ Andrew

Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii

Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC. 

včera

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

včera

včera

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

včera

včera

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy