Ukrajinci podle norského bezpečnostního experta Hanse Pettera Midttuna nemají jinou možnost než zvrátit ruské tempo postupu: nebojují pouze o přežití, ale čelí existenční hrozbě. „Ruský postup je třeba nejen zastavit, ale také zvrátit,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz.
Podle Midttuna Ukrajina dokáže zastavit ruský postup, jelikož „v žádném případě není sama“ a brání se s podporou více než padesáti demokratických zemí. Pomáhá také zvyšující se produkce západního a ukrajinského obranného průmyslu a Midttun připomněl, že „pěchota vyhrává bitvy, logistika vyhrává války“.
„Za druhé, a ve stejném myšlenkovém směru, Rusku postupně docházejí hlavní bojové tanky, obrněné transportéry a dělostřelectvo. Jeho sklady starých zbraní sovětské provenience se vyčerpávají. Zatímco jeho lidská základna je rozsáhlá, zásoby zbraní a munice nikoli,“ popsal expert. Rusko podle něj čeká přehodnocení současné strategie už v příštím roce.
Upozornil, že „zatímco NATO je stále náměsíčné, probouzí se do chmurné reality“. NATO se podle Midttuna nemůže smířit s ukrajinskou porážkou „kvůli jejím katastrofálním důsledkům pro evropskou bezpečnost“.
NATO v úterý přijalo rezoluci o tom, že bude podporovat Ukrajinu až do vítězství na základě ukrajinského mírového vzorce a plánu vítězství. „Aliance uznala právo Ukrajiny zasáhnout legitimní vojenské objekty na ruském území v souladu se zásadou sebeobrany podle článku 51 Charty OSN,“ informoval expert.
Rusku „fantazie“ o rozdělení Ukrajiny nevyjde
EuroZprávy.cz se Midttuna dotázaly také na ruský plán rozdělení (poražené) Ukrajiny na část kontrolovanou Ruskou federací, oblast kolem Kyjeva s označením „proruský státní útvar“ a západní regiony coby „sporná území“. Tento plán minulý týden zveřejnil server Kyiv Post.
„Ruský ‚plán‘ (nebo fantazie) nemá žádný vztah k realitě. Je to jen jiný způsob, jak vyjádřit svou dlouhodobou snahu o ukrajinskou kapitulaci. Ukrajina by podle tohoto plánu přestala existovat a Západ by čelil plným důsledkům ruského vítězství,“ popsal bezpečnostní expert.
Tyto důsledky zahrnují „dramatické posílení ruských ozbrojených sil, jejich ekonomické a technologické základny, posunutí ruské vojenské moci o 900 km blíže k Berlínu, Paříži a Londýnu a v neposlední řadě uprchlickou krizi, jakou Evropa nikdy nezažila“.
„Po ztrátě veškeré důvěryhodnosti by Aliance v neposlední řadě čelila posílenému Rusku a koalici autokracií. Ukrajina ani její mezinárodní partneři nedovolí Rusku, aby Ukrajinu rozdělilo a porazilo,“ zdůraznil Midttun.
Moskva chce podnítit strach z jaderné války
Následně promluvil také o situaci z minulého úterý, kdy Rusové proti ukrajinskému městu Dnipro vypálili balistickou střelu středního doletu (IRBM). Vysvětlil, že použití této zbraně má na situaci na bojišti velmi omezený dopad. „Na jedné straně je to prostě další zbraň schopná způsobit smrt, utrpení a zkázu,“ podotkl.
Problémem je omezená schopnost Ukrajiny zastavit tyto střely. „Velmi omezená schopnost Ukrajiny zastavit balistické rakety bez ohledu na jejich dolet je již dobře zdokumentována. Chybí jí dostatečný počet systémů protiraketové obrany Patriot, které by řádně ochránily všechna ukrajinská města, vesnice a frontové pozice,“ pokračoval Midttun.
Největší pozornost si využití IRBM vysloužilo zejména kvůli tomu, že je schopna nést jadernou hlavici – nejde však o novou a jedinečnou schopnost. „Rusko používá řadu raketových systémů schopných nést jadernou nálož od samého počátku plnohodnotné války,“ připomněl bezpečnostní expert.
„Všechny mají jedno společné: všechny měly konvenční hlavice, protože Rusko se obává jaderné války stejně jako kdokoli jiný. Scénář, v němž by jaderná válka byla pro Rusko výhodná, neexistuje,“ poznamenal.
Vypuštění rakety mělo jediný účel. „Zdůraznit rétoriku o ruské jaderné hrozbě a podnítit strach Západu z otevřené konfrontace mezi NATO a Ruskem. Přichází po týdnech ruské debaty o stále menším účinku jeho reflexivní kontrolní taktiky a tzv. červených linií a jaderných hrozeb. Západ de facto postupně zvyšuje rozsah a dosah své podpory Ukrajině,“ uzavřel Midttun.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
válka na Ukrajině , Hans Petter Midttun , NATO
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Tragické napadení mezi sousedy v Havířově. Žena útok nepřežila
před 1 hodinou
Příměstské vlakové linky v Praze čeká zásadní změna. Kvůli rekonstrukci nádraží
před 2 hodinami
Babiš nevyloučil Pavlovu účast na summitu NATO. Vláda rozhodne v červnu
před 3 hodinami
Nedělní bouřky mohou být ještě silnější, upozornili meteorologové
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.
Zdroj: Libor Novák