Ukrajinci podle norského bezpečnostního experta Hanse Pettera Midttuna nemají jinou možnost než zvrátit ruské tempo postupu: nebojují pouze o přežití, ale čelí existenční hrozbě. „Ruský postup je třeba nejen zastavit, ale také zvrátit,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz.
Podle Midttuna Ukrajina dokáže zastavit ruský postup, jelikož „v žádném případě není sama“ a brání se s podporou více než padesáti demokratických zemí. Pomáhá také zvyšující se produkce západního a ukrajinského obranného průmyslu a Midttun připomněl, že „pěchota vyhrává bitvy, logistika vyhrává války“.
„Za druhé, a ve stejném myšlenkovém směru, Rusku postupně docházejí hlavní bojové tanky, obrněné transportéry a dělostřelectvo. Jeho sklady starých zbraní sovětské provenience se vyčerpávají. Zatímco jeho lidská základna je rozsáhlá, zásoby zbraní a munice nikoli,“ popsal expert. Rusko podle něj čeká přehodnocení současné strategie už v příštím roce.
Upozornil, že „zatímco NATO je stále náměsíčné, probouzí se do chmurné reality“. NATO se podle Midttuna nemůže smířit s ukrajinskou porážkou „kvůli jejím katastrofálním důsledkům pro evropskou bezpečnost“.
NATO v úterý přijalo rezoluci o tom, že bude podporovat Ukrajinu až do vítězství na základě ukrajinského mírového vzorce a plánu vítězství. „Aliance uznala právo Ukrajiny zasáhnout legitimní vojenské objekty na ruském území v souladu se zásadou sebeobrany podle článku 51 Charty OSN,“ informoval expert.
Rusku „fantazie“ o rozdělení Ukrajiny nevyjde
EuroZprávy.cz se Midttuna dotázaly také na ruský plán rozdělení (poražené) Ukrajiny na část kontrolovanou Ruskou federací, oblast kolem Kyjeva s označením „proruský státní útvar“ a západní regiony coby „sporná území“. Tento plán minulý týden zveřejnil server Kyiv Post.
„Ruský ‚plán‘ (nebo fantazie) nemá žádný vztah k realitě. Je to jen jiný způsob, jak vyjádřit svou dlouhodobou snahu o ukrajinskou kapitulaci. Ukrajina by podle tohoto plánu přestala existovat a Západ by čelil plným důsledkům ruského vítězství,“ popsal bezpečnostní expert.
Tyto důsledky zahrnují „dramatické posílení ruských ozbrojených sil, jejich ekonomické a technologické základny, posunutí ruské vojenské moci o 900 km blíže k Berlínu, Paříži a Londýnu a v neposlední řadě uprchlickou krizi, jakou Evropa nikdy nezažila“.
„Po ztrátě veškeré důvěryhodnosti by Aliance v neposlední řadě čelila posílenému Rusku a koalici autokracií. Ukrajina ani její mezinárodní partneři nedovolí Rusku, aby Ukrajinu rozdělilo a porazilo,“ zdůraznil Midttun.
Moskva chce podnítit strach z jaderné války
Následně promluvil také o situaci z minulého úterý, kdy Rusové proti ukrajinskému městu Dnipro vypálili balistickou střelu středního doletu (IRBM). Vysvětlil, že použití této zbraně má na situaci na bojišti velmi omezený dopad. „Na jedné straně je to prostě další zbraň schopná způsobit smrt, utrpení a zkázu,“ podotkl.
Problémem je omezená schopnost Ukrajiny zastavit tyto střely. „Velmi omezená schopnost Ukrajiny zastavit balistické rakety bez ohledu na jejich dolet je již dobře zdokumentována. Chybí jí dostatečný počet systémů protiraketové obrany Patriot, které by řádně ochránily všechna ukrajinská města, vesnice a frontové pozice,“ pokračoval Midttun.
Největší pozornost si využití IRBM vysloužilo zejména kvůli tomu, že je schopna nést jadernou hlavici – nejde však o novou a jedinečnou schopnost. „Rusko používá řadu raketových systémů schopných nést jadernou nálož od samého počátku plnohodnotné války,“ připomněl bezpečnostní expert.
„Všechny mají jedno společné: všechny měly konvenční hlavice, protože Rusko se obává jaderné války stejně jako kdokoli jiný. Scénář, v němž by jaderná válka byla pro Rusko výhodná, neexistuje,“ poznamenal.
Vypuštění rakety mělo jediný účel. „Zdůraznit rétoriku o ruské jaderné hrozbě a podnítit strach Západu z otevřené konfrontace mezi NATO a Ruskem. Přichází po týdnech ruské debaty o stále menším účinku jeho reflexivní kontrolní taktiky a tzv. červených linií a jaderných hrozeb. Západ de facto postupně zvyšuje rozsah a dosah své podpory Ukrajině,“ uzavřel Midttun.
Související
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
Trump vyvíjí na Kyjev nepřiměřený tlak, na Rusko ne, prohlásil Zelenskyj
válka na Ukrajině , Hans Petter Midttun , NATO
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie zatkla Andrewa v den jeho narozenin. Teď může prohledat jeho sídlo
před 1 hodinou
Počet obětí válku v Pásmu Gazy byl výrazně vyšší, než se uvádělo, odhalila studie
před 2 hodinami
Trump stojí na prahu životního rozhodnutí. Američanům dodnes nevysvětlil, proč by chtěl zaútočit na Írán
před 3 hodinami
Bratr britského krále, bývalý princ Andrew, byl zatčen policií
před 3 hodinami
Větrné elektrárny jsou pro hlupáky, prohlásil Trump. Shodou v době, kdy polovina Evropy postaví obří centrum
před 4 hodinami
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
před 5 hodinami
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
před 6 hodinami
Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
včera
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.
Zdroj: Libor Novák