Ukrajina dostane další tanky Leopard 2. Země NATO slíbily i dodávku protivzdušných střel a systémů

Spojenecké země pošlou na Ukrajinu dalších 14 bojových tanků Leopard 2. Čtveřice zemí NATO také dodá Kyjevu protivzdušné systémy a stovky střel krátkého a středního doletu.

Spojené státy, Británie, Nizozemsko a Dánsko dnes ve společném prohlášení oznámily, že Ukrajině dodají protivzdušné systémy a stovky střel krátkého a středního doletu. I další státy chtějí pomoci Kyjevu dalšími dodávkami zbraní a munice.

Cílem dodávky stovek střel a systémů má být především ochrana kritické infrastruktury a zajištění úspěchu protiofenzivy, kterou Ukrajina rozpoutala ve snaze znovu získat území ovládané Ruskem. 

Spojenci také pošlou na Ukrajinu dalších 14 bojových tanků Leopard 2, informoval podle serveru SkyNews deník Handelsblatt. Vozidla budou dodána a renovována společností Rheinmetall ana Ukrajinu by měla dorazit do ledna příštího roku. Jejich dodávku bude financovat Dánsko a Nizozemsko.

Jde o další ze série dodávek zbraní, které Ukrajina od členských států NATO v posledních měsících obdržela. Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova tak stát už nyní jedná jako obránce východního křídla NATO.

Reznikov podle Hlasu Ameriky uvedl, že Ukrajina již ve skutečnosti hraje roli východního křídla NATO, chránícího "demokratickou, civilizovanou Evropu před barbarským Ruskem". Ministr také zdůraznil, že pro Ukrajinu není ochrana Evropy "jen abstraktním pojmem".

Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto. 

Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.

Doplnila, že Ukrajina je pro NATO skvělým partnerem. "Je to země, která je partnerem od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Partnerství nabralo na síle, rozrostlo se do hloubky a zahrnuje téměř všechny instituce na Ukrajině," dodala.

Upozornila ale, že ne NATO, nýbrž spojenci poskytují Ukrajině "smrtící pomoc". "To, co nyní v NATO děláme, je zajistit, aby veškeré základní úsilí, které poskytujeme, včetně nevojenské pomoci, vedlo k plné interoperabilitě. To znamená, aby Ukrajina byla kompatibilní se standardy NATO," tvrdí.

Rozhodnutí o budoucím členství Ukrajiny padlo už v roce 2008 v Bukurešti. "Vedoucí představitelé na onom summitu v roce 2008 tedy toto rozhodnutí učinili. Byl to také jasný pocit, že Ukrajina bude potřebovat akční plán členství, aby uskutečnilo to, co ještě není. Co se ještě nestalo," uvedla.

Podstatnou součástí podle ní je, že Ukrajina musí odejít z války vítězně. "To je důvod, proč my všichni, spojenci, zajišťujeme, aby Ukrajina měla to, co k vítězství ve válce potřebuje. Lídři rozhodnou, jaké politické vztahy bude Ukrajina mít. Nejde o to, zda bude Ukrajina členem. Ukrajina bude členem, protože o tom už bylo rozhodnuto. Je to o tom, jak vyhrát válku a posílit vztahy s NATO," uvedla.

Ukrajina si je při tom vědoma, že vstup do NATO zatím není možný. Usiluje ale o to, aby se stala členem NATO jen velmi krátce poté, co vyhraje ve válce proti Rusku. V rozhovoru pro Politico to řekl náměstek ukrajinského ministra obrany Volodymyr Havrylov. 

Havrylov serveru řekl, že NATO by mělo poskytnout Ukrajině seznam kroků, které mají být podniknuty k zajištění jejího členství v alianci, a to "s jasným potvrzením, že Ukrajina je legitimním kandidátem" na členství.

"Rádi bychom slyšeli plán nebo mapu nebo seznam kroků, které mají obě strany, NATO a Ukrajina, udělat, abychom dosáhli členství ve velmi krátkém časovém období," uvedl. Uznal, že země nemůže do aliance vstoupit, dokud je ve válce, zároveň ale chce, aby po vítězství Ukrajiny byl "proces (vstupu) do bloku velmi, velmi krátký."

Havrylov také uvedl, Ukrajina bude během přechodného období před členstvím jednat s NATO o "systému bezpečnostních záruk". Ty by měly zahrnovat závazky zemí NATO pomoci Ukrajině vyhrát válku, podporu ukrajinské ekonomiky a podporu sankcí a dalších forem tlaku na Rusko.

Náměstek tak zopakoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který před nedávnem pro Wall Street Journal uvedl, že chápe, že Ukrajina nemůže vstoupit do NATO vzhledem k tomu, že válka dosud neskončila. Dodal ale, že pokud Ukrajina neobdrží konkrétní informace o tom, kdy bude moci vstoupit do Aliance, nevidí žádný důvod k účasti na summitu NATO ve Vilniusu.

Související

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině NATO tank Leopard 2 A

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy