Ukrajina je po zásahu USA slepá. A EU nemá, jak ji pomoci

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa pozastavila poskytování zpravodajských informací, které Ukrajině dosud pomáhaly při odhalování pohybů ruských jednotek, zaměřování cílů a obraně proti raketovým útokům. Spojené státy dodávaly Kyjevu jak signálové zpravodajství, tak satelitní snímky a analytická data.

Nyní se očekává, že tuto roli budou muset částečně převzít další zpravodajské velmoci v rámci NATO, především Velká Británie, Francie a do určité míry Německo. Evropští spojenci však nejsou schopni plně nahradit rozsáhlou americkou zpravodajskou síť, píše Politico.

„Nejsem si jistý, že evropské země dokážou tuto mezeru skutečně zaplnit,“ uvedl anonymně evropský představitel obeznámený s kapacitami spojenců. Americká zpravodajská komunita zahrnuje 18 agentur a disponuje nejmodernějšími technologiemi, zejména v oblasti satelitního průzkumu a analytické kapacity.

Zastavení sdílení zpravodajských informací přichází v době, kdy se Evropa stále více obává ruské hrozby, zatímco Trumpova administrativa se vůči Moskvě chová stále smířlivěji. Kromě zpravodajských informací Washington rovněž pozastavil dodávky zbraní Ukrajině.

Ukrajinský ministr obrany ve čtvrtek přiznal, že zatím nemá podrobnosti o tom, jak přesně bude omezení fungovat. Nejistota panuje i mezi evropskými spojenci, kteří se snaží zjistit, jak daleko zákaz sahá.

Dopad amerického rozhodnutí už pociťují i ukrajinští vojáci v první linii. Například soukromá americká společnost Maxar, která Ukrajině poskytovala satelitní snímky bojiště, omezila její přístup ke svým službám. Tyto snímky pomáhaly Ukrajincům s plánováním útoků na ruské pozice.

Podle analytika Mykoly Bělieskova z Ukrajinského národního institutu pro strategická studia znamená zastavení amerických informací výrazné omezení schopnosti Kyjeva monitorovat pohyby ruských sil. „Máme některé vlastní zdroje, ale americké zpravodajství bylo velmi cenné,“ uvedl.

Zvláště znepokojivá je nejistota ohledně varování před ruskými raketovými útoky. „Každá sekunda je klíčová pro obranu proti balistickým raketám,“ dodal Bělieskov. „Potřebujeme vojenské satelitní zpravodajství, abychom mohli detekovat odpálení raket v reálném čase.“

Rusko od začátku války denně vypálilo na Ukrajinu v průměru 24 raket, přičemž v některých dnech bylo odpáleno i více než sto střel, které zasáhly kritickou infrastrukturu a obytné čtvrti.

Pozastavení sdílení zpravodajských informací navíc ovlivní i přesnost ukrajinských útoků. Například raketomety HIMARS dodané Spojenými státy budou sice stále použitelné, ale Ukrajina je nyní nucena střílet „napůl naslepo“.

Evropští představitelé si začínají klást otázku, zda se kontinent může i nadále spoléhat na americkou vojenskou a zpravodajskou podporu. Předseda německého parlamentního výboru pro dohled nad zpravodajskými službami Konstantin von Notz proto vyzval k vytvoření společné evropské zpravodajské sítě.

„Potřebujeme evropskou zpravodajskou spolupráci – nazvěme ji třeba ‚Euro Eyes‘ – aby si silné státy mohly rychle a bezpečně vyměňovat informace na jasných právních základech,“ uvedl v rozhovoru pro Politico. „V budoucnu se nevyhneme posílení našich vlastních zpravodajských schopností.“