Ukrajina se stane členem NATO, slíbil Stoltenberg. Nemůže to ale být hned

Ukrajina se stane členem Severoatlantické aliance. Nebude to ale hned, nyní je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku. Před zasedáním kontaktní skupiny pro Ukrajinu to na americké letecké základně Ramstein v Německu prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, uvedla agentura Reuters.

"Všichni členové NATO se shodli, že Ukrajina se stane členem aliance. Teď je ale hlavní její vítězství," řekl Stoltenberg s tím, že jakmile válka skončí, musí být Kyjev vojensky dostatečně silný.

Právě takové vojenské odstrašení je pak podle Stoltenberga cestou, jak může Ukrajina předejít dalšímu případnému útoku ze strany Ruska.

Zelenskyj už během návštěvy Stoltenberga v Kyjevě vyzval Severoatlantickou alianci, aby pozvala Ukrajinu do svých řad. "Jsem vděčný za pozvání na summit, ale je důležité, aby Ukrajina dostala pozvání," řekl na tiskové konferenci.

Podle jeho slov neexistuje žádná překážka bránící rozhodnutí pozvat Ukrajinu do NATO, zejména ve chvíli, kdy většina lidí v členských zemích aliance vstup podporuje. Stoltenberg ale už při návštěvě Ukrajiny upozorňoval, že nejprve je potřeba válku vyhrát.

"Budoucnost Ukrajiny je v euroatlantické rodině a budoucnost Ukrajiny je v NATO. Nyní je ale hlavním cílem aliance zajistit, že Ukrajina vyhraje," uvedl Stoltenberg při neohlášené návštěvě Ukrajiny.

Slíbil ale, že vojenská podpora Ukrajiny bude pokračovat, a podotkl, že spojenci dosud poskytli zemi vojenskou pomoc za zhruba 1,5 bilionu korun. "NATO při vás stojí dnes, zítra, tak dlouho, jak bude třeba," dodal Stoltenberg.

Ukrajina v NATO? Názory se tříští

Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze. Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví.

Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné.

Na to poukazuje i server euronews, který jako jeden z důvodů, proč s přijetím Ukrajiny do NATO počkat, upozorňuje na článek 5 smlouvy o kolektivní obraně NATO. Ten říká, že pokud je napaden jeden členský stát, musí to všechny ostatní země považovat za útok proti sobě a přijít svému spojenci na pomoc. To podle serveru znamená, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ve válce s Ruskem, článek 5 by byl spuštěn automaticky.

"Při přijímání Ukrajiny do NATO existují určitá eskalační rizika," upozornil John Williams, profesor na Durhamské univerzitě, který se specializuje na mezinárodní politiku, válku a suverenitu s tím, že takový krok by mohl rozpoutat nejhorší možné scénáře.

"NATO by jasněji zapojeno do války mnohem přímějším způsobem,“ dodal s tím, že ostatní členové aliance, kteří hraničí s Ruskemby se "potenciálně mohli stát frontovou linií". Ke zdrženlivosti vyzývají ze stejných důvodů i někdejší úředníci aliance.

"Nejdříve vyřešme konflikt," prohlásil Jamie Shea, bývalý náměstek náměstka generálního tajemníka NATO. "Nyní je klíčovou otázkou zachování Ukrajiny jako fungujícího státu a odstranění ruských sil z jejího území," dodal.

Související

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

Více souvisejících

Ukrajina NATO Jens Stoltenberg Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 2 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 3 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

včera

včera

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

včera

včera

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

včera

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

včera

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

včera

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

včera

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

včera

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy