Upozorňují a změny počasí, přesto nejsou v bezpečí. Evropský stát potírá klimatické aktivisty více než kdo jiný

Podle dat byl každý pátý australský protest zaměřený na ochranu životního prostředí ukončen zatčením, zatímco ve Velké Británii to bylo 17 % případů. Celosvětový průměr přitom činí pouhých 6,7 %. Tato čísla přicházejí v době, kdy se zvyšuje odpor vůči represím zaměřeným na klimatické a ekologické aktivisty, a to na pozadí rostoucí klimatické, biologické a ekologické krize.

Podle Michela Forsta, zvláštního zpravodaje OSN pro obránce životního prostředí, se v mnoha zemích státní reakce na pokojné ekologické protesty stále více zaměřují na potlačování než na ochranu těch, kteří se snaží hájit životní prostředí.

Studie vedená Oscarem Berglundem z Univerzity v Bristolu ukazuje nárůst protestů spojených s ničením životního prostředí i klimatickou změnou v poslední dekádě. Místo řešení příčin těchto protestů se však státy podle výzkumu zaměřují na trestání disentu.

Berglund zdůrazňuje, že kriminalizace a potlačování klimatických a ekologických protestů představují celosvětový fenomén, který je potřeba chápat v širším kontextu selhávající klimatické politiky.

V rámci analýzy výzkumníci zkoumali data z let 2012 až 2023, která byla získána z databáze Armed Conflict Location and Event Data. Zaměřili se na 14 zemí, kde bylo zaznamenáno více než 1 000 protestů, a provedli kvalitativní analýzu.

Studie rozlišuje mezi klimatickými a ekologickými protesty. Ekologické protesty se zaměřují na konkrétní destruktivní projekty, jako je těžba nebo stavba přehrad. Klimatické protesty jsou novějšího data, soustředí se na obecnější politické požadavky a často se odehrávají v geografické vzdálenosti od projektů, které kritizují.

Obě formy protestů zaznamenaly nárůst, přičemž koncem 2010. let prudce vzrostl počet klimatických protestů. Tento trend se shoduje s nástupem mládežnického hnutí Fridays for Future a skupin, jako je Extinction Rebellion ve Velké Británii nebo Sunrise Movement v USA.

Ve studovaných zemích vedlo v průměru 6,7 % protestů k zatčením, ale míra zatýkání se výrazně lišila. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v globálním severu – v Austrálii, Spojeném království a Norsku (15,1 %). Naproti tomu země jako Brazílie (0,6 %), Peru (2 %) nebo Uganda (2,2 %) vykazovaly nízké míry zatýkání, avšak zároveň nejvyšší úroveň policejního násilí.

Mezi lety 2012 a 2023 bylo zabito více než 2 000 ochránců životního prostředí, upozorňují výzkumníci s odkazem na údaje organizace Global Witness.

Spojené království a další země zavedly nové zákony, které rozšiřují pravomoci policie. Například britský Policejní, kriminální, trestní a soudní zákon z roku 2021 a Zákon o veřejném pořádku z roku 2022 přinesly nové trestné činy, zvýšily tresty za nenásilné protesty a daly policii rozsáhlé pravomoci k ukončení demonstrací.

Výzkumníci varují také před zneužíváním legislativy určené k boji proti organizovanému zločinu, což ilustrují případem španělských aktivistů z hnutí Futuro Vegetal. Podle Berglunda je klasifikace těchto aktivistů jako organizovaných zločinců zcela neopodstatněná.