Upozorňují a změny počasí, přesto nejsou v bezpečí. Evropský stát potírá klimatické aktivisty více než kdo jiný

Výzkum ukázal, že britská policie zatýká ekologické a klimatické aktivisty téměř třikrát častěji, než činí celosvětový průměr. Toto zjištění staví Spojené království na přední místo v mezinárodním potírání klimatických protestů, přičemž pouze Austrálie vykazuje ještě vyšší míru zatýkání.

Podle dat byl každý pátý australský protest zaměřený na ochranu životního prostředí ukončen zatčením, zatímco ve Velké Británii to bylo 17 % případů. Celosvětový průměr přitom činí pouhých 6,7 %. Tato čísla přicházejí v době, kdy se zvyšuje odpor vůči represím zaměřeným na klimatické a ekologické aktivisty, a to na pozadí rostoucí klimatické, biologické a ekologické krize.

Podle Michela Forsta, zvláštního zpravodaje OSN pro obránce životního prostředí, se v mnoha zemích státní reakce na pokojné ekologické protesty stále více zaměřují na potlačování než na ochranu těch, kteří se snaží hájit životní prostředí.

Studie vedená Oscarem Berglundem z Univerzity v Bristolu ukazuje nárůst protestů spojených s ničením životního prostředí i klimatickou změnou v poslední dekádě. Místo řešení příčin těchto protestů se však státy podle výzkumu zaměřují na trestání disentu.

Berglund zdůrazňuje, že kriminalizace a potlačování klimatických a ekologických protestů představují celosvětový fenomén, který je potřeba chápat v širším kontextu selhávající klimatické politiky.

V rámci analýzy výzkumníci zkoumali data z let 2012 až 2023, která byla získána z databáze Armed Conflict Location and Event Data. Zaměřili se na 14 zemí, kde bylo zaznamenáno více než 1 000 protestů, a provedli kvalitativní analýzu.

Studie rozlišuje mezi klimatickými a ekologickými protesty. Ekologické protesty se zaměřují na konkrétní destruktivní projekty, jako je těžba nebo stavba přehrad. Klimatické protesty jsou novějšího data, soustředí se na obecnější politické požadavky a často se odehrávají v geografické vzdálenosti od projektů, které kritizují.

Obě formy protestů zaznamenaly nárůst, přičemž koncem 2010. let prudce vzrostl počet klimatických protestů. Tento trend se shoduje s nástupem mládežnického hnutí Fridays for Future a skupin, jako je Extinction Rebellion ve Velké Británii nebo Sunrise Movement v USA.

Ve studovaných zemích vedlo v průměru 6,7 % protestů k zatčením, ale míra zatýkání se výrazně lišila. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v globálním severu – v Austrálii, Spojeném království a Norsku (15,1 %). Naproti tomu země jako Brazílie (0,6 %), Peru (2 %) nebo Uganda (2,2 %) vykazovaly nízké míry zatýkání, avšak zároveň nejvyšší úroveň policejního násilí.

Mezi lety 2012 a 2023 bylo zabito více než 2 000 ochránců životního prostředí, upozorňují výzkumníci s odkazem na údaje organizace Global Witness.

Spojené království a další země zavedly nové zákony, které rozšiřují pravomoci policie. Například britský Policejní, kriminální, trestní a soudní zákon z roku 2021 a Zákon o veřejném pořádku z roku 2022 přinesly nové trestné činy, zvýšily tresty za nenásilné protesty a daly policii rozsáhlé pravomoci k ukončení demonstrací.

Výzkumníci varují také před zneužíváním legislativy určené k boji proti organizovanému zločinu, což ilustrují případem španělských aktivistů z hnutí Futuro Vegetal. Podle Berglunda je klasifikace těchto aktivistů jako organizovaných zločinců zcela neopodstatněná. 

Související

Více souvisejících

Velká Británie Demonstrace

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

Sjednocená Sýrie zůstává nesplněným snem. Pád Asada na tom nic nemění

Nedělní pád syrského diktátora Bašára Asada znamená zásadní zlom v moderní historii země. Asad, který vládl více než dvě desetiletí, spolu se svou rodinou údajně uprchl do Ruska. Jeho odchod otevřel dveře k novým možnostem pro miliony Syřanů, kteří uprchli během občanské války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy