Uprchl ze země? Maduro se po řadě spekulací objevil na veřejnosti

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v neděli poprvé po několika dnech objevil na veřejnosti, čímž ukončil spekulace, že uprchl ze země uprostřed narůstajícího napětí se Spojenými státy. Maduro, který se obvykle objevuje ve venezuelské televizi několikrát týdně, nebyl na veřejnosti viděn od středy, kdy zveřejnil video, na kterém se projíždí Caracasem. Tato absence vedla k intenzivním dohadům o jeho pobytu. V neděli se prezident objevil na výročním ceremoniálu předávání cen pro výběrovou kávu ve východní části Caracasu.

Na záběrech vysílaných online seděl před shromážděným davem a předával medaile producentům kávy, kteří představili své nejlepší produkty. Při krátkém proslovu, který se otevřeně nevěnoval současné krizi v zemi, upíjel různé druhy kávy. Na závěr akce provolával, že Venezuela je „nezničitelná, nedotknutelná, neporazitelná“, když hovořil o ekonomice národa. Tyto poznámky se zdály být narážkou na napětí se Spojenými státy. Ty poslaly do regionu více než tucet válečných lodí a nasadily zhruba patnáct tisíc vojáků v rámci, jak tvrdí, boje proti obchodování s drogami. Caracas to ovšem vnímá jako pokus o svržení Madura z funkce.

Madurovo vystoupení na kávové události přišlo jen chvíli poté, co americký prezident Donald Trump potvrdil, že s venezuelským vůdcem mluvil telefonicky. Když byl dotázán, zda hovor proběhl, Trump novinářům na palubě Air Force One řekl: „Nechci to komentovat – odpověď je ano.“ Dodal, že by neřekl, jestli hovor proběhl dobře nebo špatně, ale že se jednalo o telefonát. Deníky The New York Times a The Wall Street Journal informovaly, že Trump a Maduro spolu mluvili telefonicky již dříve tento měsíc. Maduro a vysocí členové jeho vlády se k telefonátu s Trumpem nevyjádřili.

Jorge Rodríguez, který stojí v čele venezuelského Národního shromáždění, v neděli odmítl hovor komentovat. Uvedl, že to není účelem jeho tiskové konference, která se místo toho zaměřila na oznámení vyšetřování nedávných amerických námořních útoků na údajné drogové čluny v Karibiku, při nichž zemřelo více než osmdesát lidí. Americký prezident v posledních dnech zvýšil tlak na Madura, když varoval, že údery na pozemní sítě obchodování s drogami mohou přijít „velmi brzy“. Zároveň vyzval letecké společnosti, piloty a kriminální sítě, aby se vyhnuli venezuelskému vzdušnému prostoru.

Trump však v neděli na palubě Air Force One novinářům řekl, že jeho varování ohledně venezuelského vzdušného prostoru není signálem bezprostředně hrozícího leteckého útoku. Prezident řekl: „Nečtěte do toho nic,“ a dodal, že varování ohledně vzdušného prostoru vydal, „protože považujeme Venezuelu za nepříliš přátelskou zemi.“

Maduro mezitím poslal dopis OPEC, ve kterém obvinil Spojené státy z úmyslu zmocnit se venezuelských zásob ropy silou, což se zdá být dalším stupňováním napětí. Předseda venezuelského Národního shromáždění navíc obvinil Spojené státy z „vraždy“ v souvislosti s nedávnými vojenskými údery na údajné drogové čluny. Maduro v dopise generálnímu tajemníkovi OPEC, Haithamu Al Ghaisovi, ze dne 30. listopadu obvinil Spojené státy z „neustálých a opakovaných výslovných hrozeb“ vůči své zemi. Podle něj tento krok „vážně ohrožuje stabilitu venezuelské těžby ropy a mezinárodního trhu“. Předpokládá se, že venezuelské ropné rezervy patří k největším na světě.

Venezuelský ministr zahraničních věcí Yvan Gil Pinto zveřejnil dopis OPEC na platformě Telegram, spolu se slibem, že Venezuela „zůstane pevná v obraně svých přírodních energetických zdrojů.“ Pinto napsal: „Nic nás nezastaví. Zůstaneme svobodní a suverénní!“ CNN kontaktovala Bílý dům s žádostí o komentář k tomuto dopisu. Americké ministerstvo zahraničí se již dříve proti takovým tvrzením ohradilo. V reakci na exkluzivní zprávu CNN, ve které kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že Trumpovy zájmy ve Venezuele se týkají ropy, a nikoli obchodování s drogami, ministerstvo uvedlo, že administrativa zůstává „pevná ve svých protidrogových operacích v Karibiku a ve svém závazku chránit Američany před smrtícím jedem Madurova režimu.“

Venezuela v neděli obvinila Spojené státy z „vraždy“, když poprvé veřejně potvrdila, že někteří z jejích občanů byli mezi oběťmi amerických úderů na údajné drogové čluny. „Není vyhlášena žádná válka, proto to nelze klasifikovat jinak než jako vraždu,“ řekl v neděli na tiskové konferenci Rodríguez, prezident Národního shromáždění. „Každá lidská bytost má právo na řádný proces, nikdo nemůže být brutálně zabit,“ prohlásil. Jedná se o první otevřené prohlášení Caracasu o tom, že při amerických útocích, které probíhají od září, zemřeli někteří jeho občané.

Rodríguez, klíčová postava Madurovy vlády, uvedl, že se setkal s rodinami zabitých. Podle něj se venezuelský parlament sejde v pondělí, aby „vytvořil zvláštní komisi pro vyšetřování závažných událostí, které vedly k vraždě Venezuelanů v Karibiku.“ Řekl, že vyšetřování se zaměří na zprávy, že americká armáda provedla následný úder na podezřelé plavidlo s drogami v Karibiku dne 2. září poté, co při počátečním útoku nebyli zabiti všichni na palubě. Na otázku redaktora CNN Stefana Pozzebona, kolik Venezuelanů při útocích zemřelo, Rodríguez neposkytl číslo a řekl jen, že „zítra zahájíme vyšetřování, a jakmile budeme vědět, tyto informace sdílíme.“ Madurova vláda byla v minulosti také obviněna z mimosoudních poprav a porušování lidských práv. Podle prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva je Venezuelcům čelícím vládní represi běžně odepíráno spravedlivé soudní řízení. Skupiny pro lidská práva sdělily CNN, že jen v říjnu bylo z politických důvodů zadrženo více než padesát Venezuelanů. Venezuelská vláda tato obvinění z porušování lidských práv odmítla.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

Více souvisejících

Venezuela ,  Nicolas Maduro

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 4 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy