USA a Británie v noci zahájily rozsáhlý útok proti Húsíům v Jemenu

V noci na pátek podnikly Spojené státy a Spojené království rozsáhlé údery proti desítkám cílů v Jemenu, které jsou spojeny s husíjskými povstalci podporovanými Íránem. Čtyři američtí představitelé potvrdili tuto akci pro agenturu Reuters.

Jde o první odvetné údery proti povstalcům v Jemenu, kteří od listopadu útočí raketami a drony na lodní dopravu v Rudém moři. Husíové, kteří ovládají většinu území v Jemenu, tvrdí, že jednají ze solidarity s Palestinci v Pásmu Gazy, kde Izrael bojuje proti militantnímu hnutí Hamás.

Do operace americké a britské armády jsou zapojeny stíhačky, ponorka a válečné lodě, ze kterých byly vypáleny střely Tomahawk, uvedly nejmenované zdroje pro Reuters s tím, že oficiální prohlášení má být zveřejněno brzy.

Mezi vojenské cíle patřily logistické uzly, systémy protivzdušné obrany a místa skladování a odpalování zbraní. Prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že údery proti povstalcům v Jemenu podpořily také Austrálie, Kanada, Bahrajn a Nizozemsko.

V pátek brzy ráno informovali zpravodajové AP o čtyřech výbuších v Saná, hlavním městě Jemenu. Svědci hlásili pět explozí i v přístavním městě Hudajdá. Vůdce jemenských povstalců Muhammad Alí al-Húsí ve čtvrtek varoval, že jakýkoli útok USA na jejich pozice vyvolá tvrdou vojenskou reakci.

Doporučené články

Rada bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN) přijala ve středu rezoluci, v níž odsoudila útoky jemenských povstalců na obchodní lodě v Rudém moři a vyzvala k jejich okamžitému zastavení.  

V rezoluci se uvádí, že nejméně dvě desítky útoků husijských povstalců v Rudém moři brání světovému obchodu a podkopávají svobodu plavby, jakož i mír a bezpečnost v regionu.

Rezoluci podpořilo 11 zemí, hlasování se zdržely Rusko, Čína, Alžírsko a Mosambik. Rada bezpečnosti OSN před hlasováním zamítla tři Ruskem navrhované pozměňovací návrhy.

Jemenští povstalci v uplynulých týdnech podnikli opakované útoky na plavidla v Rudém moři a tvrdí, že to dělají ze solidarity s Palestinci v Pásmu Gazy, kde Izrael bojuje proti militantnímu hnutí Hamás.

Předmětné útoky ohrožují klíčovou plavební trasu, kterou se přepravuje 12 procent světového obchodu. Situace donutila Spojené státy vytvořit v prosinci mnohonárodní námořní misi, která má chránit lodní dopravu v Rudém moři.

Síly Spojených států a Spojeného království sestřelily v úterý dvacet dronů a raket, které byly odpáleny jemenskými Husíji nad Rudým mořem. Londýn označil tento útok za nejrozsáhlejší ze strany povstalců podporovaných Íránem.

Doporučené články

Informaci poskytla armáda USA, která ve spolupráci s britským torpédoborcem HMS Diamond provedla zákrok, při němž byly použity střelné zbraně a rakety Sea Viper. Uvedl to server SkyNews.

Tato akce následovala po předchozím varování od 12 zemí, včetně USA, ohledně důsledků pro Husíje, pokud neukončí útoky na komerční plavidla v strategické oblasti Rudého moře, kudy prochází 12 % světového obchodu.

Husíové tvrdí, že jejich cílem jsou plavidla spojená s Izraelem, což je v souladu s jejich podporou Palestinců v Gaze. Ústřední velení armády USA (CENTCOM) uvedlo, že povstalci provedli složitý útok s jednosměrnými útočnými drony íránské výroby a odpálili protiletadlové řízené střely a protiletadlovou balistickou raketu.

Útok měl svůj původ v oblastech Jemenu, které povstalci ovládají. Bojová letadla F/A-18, operující z letadlové lodi USS Dwight D. Eisenhower, a tři americké torpédoborce, spolu s britským HMS Diamond, byly nasazeny k zastavení hrozící hrozby.


 
 

Související

Více souvisejících

Rudé moře Husíové Americká armáda (U.S. AIR FORCE) Americká armáda (U.S. Navy) střela s plochou dráhou letu Tomahawk

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

včera

5. května 2025 21:57

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě

Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy