Čína a Rusko dosáhly dohody s jemenskými povstalci, že nebudou útočit na jejich komerční lodě v Rudém moři. Výměnou za to mají Húsíe podporovat v mezinárodních orgánech.
Dohoda, jak uvádí agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované informované zdroje, vznikla v průběhu jednání mezi čínskými a ruskými diplomaty s Muhammadem Abdalem Salámem, hlavním vyjednavačem povstalců podporovaných Íránem.
Podle této dohody mají Čína a Rusko politicky podporovat povstalce v mezinárodních orgánech, jako je Rada bezpečnosti OSN, výměnou za závazek nepřepadat jejich lodě. Konkrétní forma této podpory však není jasná, pravděpodobně se bude jednat o blokování rezolucí zaměřených proti povstalcům.
Ani mluvčí vlád Číny a Ruska, ani zástupci Húsíů neodpověděli na žádost agentury Bloomberg o komentář. Útoky povstalců způsobily, že se některé lodní společnosti začaly vyhýbat přepravě nákladu přes Rudé moře a volí delší trasy kolem jižního cípu Afriky.
Jemenští povstalci v uplynulých týdnech podnikli opakované útoky na plavidla v Rudém moři a tvrdí, že to dělají ze solidarity s Palestinci v Pásmu Gazy, kde Izrael bojuje proti militantnímu hnutí Hamás.
Předmětné útoky ohrožují klíčovou plavební trasu, kterou se přepravuje 12 procent světového obchodu. Situace donutila Spojené státy vytvořit v prosinci mnohonárodní námořní misi, která má chránit lodní dopravu v Rudém moři.
Husíové tvrdí, že jejich cílem jsou plavidla spojená s Izraelem, což je v souladu s jejich podporou Palestinců v Gaze. Ústřední velení armády USA (CENTCOM) uvedlo, že povstalci v minulosti provedli například složitý útok s jednosměrnými útočnými drony íránské výroby a odpálili protiletadlové řízené střely a protiletadlovou balistickou raketu.
Útoky mají původ v oblastech Jemenu, které povstalci ovládají. K zastavení hrozby byly povolány například bojová letadla F/A-18, operující z letadlové lodi USS Dwight D. Eisenhower, či tři americké torpédoborce, spolu s britským HMS Diamond.
Související
Ekologická katastrofa, jakou region dosud nezažil. Loď potopená Húsíji vezla tisíce tun hnojiv
Húsíové vypálili řízenou raketu proti americkému torpédoborci
Rudé moře , lodní doprava , Rusko , Čína , Jemen
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Policie zasahovala na univerzitě v Plzni. Útok se nepotvrdil
včera
Schválený rozpočet jako nástroj destrukce. Babiš kritizoval, Fiala ostře reagoval
včera
Česko bude mít další národní park, rozhodla vláda. Řešila i výpadek dodávek ropy
včera
Svatá Barbora a tradice adventního času
včera
Policie našla u rodičky obviněné z vraždy další mrtvé dítě
včera
EU není připravená na obchodní válku s USA. Macron varoval před bolestivou prohrou
včera
Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde
včera
Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány
včera
V Česku se poprvé objevil domácí případ onemocnění difylobotriózou
včera
Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je
včera
NATO odradí Putina od celoevropské války. K ústupkům ho ale nedonutí ani Trump, míní expert
včera
Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby
včera
Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije
včera
Patová situace prolomena. Ukrajina čelí nejhorším ztrátám za poslední dva roky
včera
Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR
včera
Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?
včera
Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu
včera
Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak
3. prosince 2024 21:51
Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo
3. prosince 2024 21:03
Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Zdroj: Libor Novák