USA a Rusko vedou tajné rozhovory. Ukrajina musí mírová jednání vést, zdůrazňují diplomaté

Takovéto tajné rozhovory jsou známé jako diplomacie „Track 1.5“, píše MT. Obě strany díky nim mohou pochopit nastavené červené linie a zmírnit potenciální konflikty. Název Track 1.5 vychází z označení oficiální vládních jednání – diplomacie Track One; a neoficiálními expertními dialogy – diplomacie Track Two. 

Podle představitele osloveného Moscow Times setkání probíhají minimálně dvakrát měsíčně v online podobě. „Existuje eminentní potřeba diplomacie Track 1,5, když se svět uzavírá tak, jak se to stalo nyní. Navštěvuji Moskvu nejméně jednou za tři měsíce. Dostali jsme určitý přístup k myšlení Kremlu, i když ne takový, jaký bychom si přáli,“ prozradil.

Hodnotí, že největší problém kremelských představitelů spočívá v tom, že nedokáží přesně definovat, co chtějí a potřebují. „Nevědí, jak definovat vítězství nebo porážku. Některé elity, s nimiž jsme mluvili, vlastně vůbec nechtěly válku, dokonce říkaly, že je to naprostá chyba,“ popsal. 

„Ale teď jsme ve válce – utrpět ponižující porážku pro ně nepřipadá v úvahu. Právě zde jsme dali jasně najevo, že USA jsou připraveny konstruktivně spolupracovat s ruskými zájmy národní bezpečnosti,“ uvedl úředník. 

Snaha izolovat a ochromit Rusko či jej přivést až k ponížení nebo zhroucení by téměř znemožnila jednání, píše MT. „Ve skutečnosti jsme zdůraznili, že USA potřebují a budou potřebovat dostatečně silné Rusko, aby vytvořily stabilitu na své periferii. USA chtějí Rusko se strategickou samostatností, aby mohly prosazovat diplomatické příležitosti ve Střední Asii. My v USA si musíme uvědomit, že úplné vítězství v Evropě by mohlo poškodit naše zájmy v jiných oblastech světa,“ přiznal diplomat.

„Ruská síla nemusí být nutně špatná. To neznamená, že opouštíme Ukrajinu nebo Evropu. Spíše chceme najít způsoby, jak zaručit nezávislost Ukrajiny a zároveň vrátit Rusko jako kreativnějšího hráče v evropské bezpečnosti,“ vylíčil. 

Připustil ale, že dříve či později si Rusko a Ukrajina budou muset sednout k jednacímu stolu. „Navrhli jsme zřízení řady diplomatických kanálů, abychom uspokojili přání všech zúčastněných stran. V první řadě je třeba vytvořit seriózní americko-ruský kanál, protože to jsou jediné dvě země, které jsou dostatečně silné, aby mohly jednat o bezpečnosti v Evropě. Samozřejmě musí existovat kanál mezi Ukrajinou a Ruskem, další mezi Ruskem a EU, a jeden mezi Ruskem a globálním Jihem,“ upozornil. 

Zdůraznil, že se během jednání ukázala jen velmi malá šance Kyjeva znovu získat okupovaná území. Spornou otázkou zůstává obzvlášť Krym. „Pokud by si Rusko myslelo, že může ztratit Krym, téměř jistě se uchýlí k použití taktických jaderných zbraní.“

Problém je podle něj především v ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Putin je hlavní překážkou veškerého pokroku. Americká administrativa učinila přinejmenším jeden pokus o rozhovor s Kremlem, ale sám Putin to odmítl,“ zdůraznil diplomat. „Pokud by se mezi elitou našla podpora pro jiného vůdce, nebylo by svržení Putina nemožné,“ uzavřel. 

Ukrajina musí jednání vést

O vedení tajných rozhovorů informovala také americká stanice NBC. Čtyři bývalí a dva současní představitelé americké diplomacie uvedli, že se s nimi v dubnu v New Yorku setkal sám Lavrov. „Na pořadu jednání byly některé z nejpalčivějších otázek války na Ukrajině, jako je osud Ruskem drženého území, které Ukrajina možná nikdy nebude schopna osvobodit, a hledání nepolapitelného diplomatického východiska, které by bylo přijatelné pro obě strany,“ píše NBC. 

S Lavrovem se podle stanice setkal bývalý diplomat a odcházející předseda Rady pro zahraniční vztahy Richard Haass, odborník na Evropu Charles Kupchan a expert na Rusko Thomas Graham – poslední dva jmenovaní jsou bývalí úředníci Bílého domu a ministerstva zahraničí. Nyní spolupracují s Radou pro mezinárodní vztahy. V tomto případě šlo o rozhovory ve formátu Track Two – tedy neoficiální expertní dialogy. 

Podle NBC přibývá signálů, že USA a spojenci si přejí ukončení probíhající ukrajinské protiofenzívy a přistoupení k mírovým rozhovorům do podzimu. O této vyhlídce se dozvěděl také ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) během tajné květnové návštěvy Kyjeva. 

Haass a Kupchan si myslí, že po ukrajinské protiofenzívě pravděpodobně nastane patová situace. Washingtonu doporučili přípravu půdy pro návrh příměří. Předpokládají stažení ruských i ukrajinských sil z frontové linie a vytvoření jakési demilitarizované zóny.

„Nevládní organizace – buď OSN nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – by vyslala pozorovatele, kteří by příměří a stažení sledovali a prosazovali. Za předpokladu, že příměří vydrží, by měly následovat mírové rozhovory,“ stojí v jejich článku s názvem „Západ potřebuje novou strategii na Ukrajině“. 

Jenže americká diplomatická scéna, zahraničněpolitičtí vědci a odborníci na národní bezpečnost nejsou jednotní v otázce jednání s Ruskem. „Obávám se, jaká poselství by tím mohla být vyslána, a implicitního signálu, že se zoufale snažíme o dohodu,“ míní bývalý armádní důstojník a poradce amerického Senátu pro politicko-vojenské otázky Bradley Bowman. „Právě teď chceme Putina izolovat a vyvíjet na něj nátlak.“

„Pokud vedete jednání o ukončení války v rámci Track Two, musí u toho být Ukrajinci. Jsem skeptický k tomu, že by v současné době v Rusku existovali vhodní náhradníci v rámci Track Two, kteří by měli přístup k Putinovi a mohli by sloužit jako neformální prostředníci,“ uvedl bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul. V Moskvě působil během vládnutí Baracka Obamy. 

Bývalý ředitel pro Rusko a východní Evropu v Radě národní bezpečnosti USA Matt Dimmick si zase myslí, že jednání o možných dohodách s Ruskem, které nepovede Ukrajina, může oslabit vliv Kyjeva. „Ukrajina nepotřebuje a nechce, aby začali přicházet zprostředkovatelé a navrhovali řešení příměří a pak lákali Evropu a USA, aby Ukrajinu v tomto směru naklonily. Ukrajina si uvědomuje, že její cesta k bezpečné budoucnosti vede přímo skrze obranu a Rusku nezbývá než přijít s vlastní cestou z Ukrajiny,“ zdůraznil.