Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově zdůraznil, že i když administrativa Donalda Trumpa není připravena hovořit o budoucím členství Ukrajiny v NATO, stále to považuje za nejlepší možnost zajištění bezpečnosti své země.
Podle Zelenského je jasné, že „dnešní Amerika a prezident Trump nejsou připraveni hovořit o vstupu Ukrajiny do NATO. Říkají to otevřeně.“ Přesto ukrajinský prezident podle CNN zdůraznil, že Ukrajina stále usiluje o členství v alianci „kvůli bezpečnostním zárukám“.
Zelenskyj řekl, že Ukrajina důvěřuje NATO a jeho bezpečnostním závazkům. Zároveň vyjádřil pragmatický postoj: „Pokud nejsme v NATO, musíme budovat spolupráci s Evropou.“ To by podle něj znamenalo získání odpovídajících zbraní NATO a posílení ukrajinské armády na potřebnou úroveň.
Ukrajinský prezident odhadl, že jeho země bude potřebovat armádu o síle 1,5 milionu vojáků. V současnosti je počet bojových brigád přibližně poloviční. Zároveň uvedl, že současný rozpočet ukrajinské armády činí 40 miliard dolarů, ale bude nutné jej navýšit o 50 %. „Odkud tyto peníze vezmeme?“ položil si otázku.
Zelenskyj také hovořil o možném nasazení zahraničních sil jako záruky příměří, ale upozornil, že by se muselo jasně definovat, kolik jednotek by bylo potřeba a kde by měly operovat.
Zelenskyj také uvedl, že jeho rozhovor s Donaldem Trumpem byl pozitivní, ale nestačil k vytvoření konkrétního plánu. „Navzájem si nasloucháme, byl to opravdu dobrý rozhovor,“ řekl novinářům. Diskutovali například o situaci na frontě a o reálných ztrátách. Podle Zelenského se jejich údaje o bojových ztrátách liší, ale nejdůležitější je podle něj to, co se bude dít dál.
Důležitým tématem byla také přítomnost severokorejských vojáků na straně Ruska v oblasti Kurska. Ukrajinská armáda získala několik stovek kilometrů čtverečních ruského území a Zelenskyj informoval Trumpa o tom, že v Kurské oblasti působí tisíce severokorejských vojáků.
„Myslíme si, že tam bylo nasazeno 11 000 severokorejských vojáků a více než 4 000 z nich už padlo,“ uvedl Zelenskyj s tím, že v současnosti očekávají přesun dalších 2 000 až 3 000 severokorejských vojáků.
Podle ukrajinského prezidenta je důležité, aby Trump pochopil, že Severní Korea nadále spolupracuje s Ruskem nejen v oblasti dodávek vojáků, ale i zbraní a raket.
Zelenskyj rovněž uvedl, že podle jeho názoru Spojené státy zatím nemají „hotový plán“ na ukončení války na Ukrajině.
„Řekl jsem prezidentu Trumpovi, že jsem připraven jednat kdykoliv, nepotřebuji k tomu žádné čísla, znám všechno. Jsme připraveni hovořit kdykoliv,“ prohlásil.
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina chce postupovat v souladu s mezinárodním právem a zajistit, aby Putin neměl v budoucnu možnost znovu ohrozit svět.
Ukrajina podle něj předala americkým představitelům návrh dohody o přístupu USA k ukrajinským zásobám vzácných nerostů. Jak tato jednání pokročí, však zatím není jasné.
Zelenskyj už minulý týden popřel, že by Trump měl v tuto chvíli oficiální plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V reakci na otázku zpravodaje agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že zatím žádný takový dokument neexistuje a že veškeré spekulace, které se objevují v médiích, nejsou oficiálním plánem Spojených států.
Podle ukrajinského prezidenta už sice existuje určité rámcové pojetí možného řešení konfliktu, ale konkrétní detaily jsou stále předmětem jednání. Zelenskyj upřesnil, že některé otázky související s válkou a mírovými iniciativami byly diskutovány mezi ukrajinskou a americkou stranou ještě před Trumpovou inaugurací. Přesto však žádný definitivní plán na ukončení války nebyl formálně představen.
Zelenskyj také vyjádřil přesvědčení, že jakékoliv mírové iniciativy nemohou být řešeny odděleně od hlavních zainteresovaných stran, včetně Spojených států. „Naše týmy budou spolupracovat, nemůže existovat plán oddělený od nikoho, dokonce ani od Spojených států,“ zdůraznil.
Ukrajinský prezident zároveň připustil, že v médiích a v diplomatických kruzích koluje mnoho neoficiálních informací o potenciálním plánu. Některé z nich mohou odpovídat realitě, jiné jsou však podle něj zavádějící. „O potenciálním plánu bude mnoho informací ‚v Kyjevě, ale i mimo Kyjev‘, některé se mohou shodovat s realitou, ale ve většině případů tomu tak není,“ uvedl.
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina stále čeká na oficiální jednání se Spojenými státy, která by přinesla jasnější informace o postoji nové americké administrativy k otázce ukončení války. „Stále čekáme na naše oficiální jednání a oficiální výsledky,“ dodal ukrajinský prezident.
Ukrajinský zpravodajský portál Strana.ua zveřejnil 26. ledna údajný plán administrativy Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině během 100 dní. Tento dokument, jehož autenticitu nelze podle webu Meduza ověřit, popisuje časový harmonogram a podmínky potenciální mírové dohody.
Současně turecký novinář Abdulkadir Selvi v deníku Hurriyet informoval, že jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by mohla začít v dubnu nebo květnu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako možným mediátorem.
Podle Strana.ua obsahuje plán následující kroky:
Konec ledna–začátek února: Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, po němž budou jednání buď pozastavena, nebo pokračovat.
Únor–březen: Setkání mezi Trumpem, Zelenským a Putinem, buď společně, nebo odděleně.
20. dubna: Oznámení příměří a stažení ukrajinských sil z Kurské oblasti.
Konec dubna: Zahájení mezinárodní mírové konference, jejímž cílem bude formální ukončení války a výměna zajatců na principu „všichni za všechny“.
Do 9. května: Mezinárodní konference deklaruje konec války.
Ukrajinská strana však autenticitu plánu odmítá. Vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil zprávu za dezinformaci, která podle něj vyhovuje ruským zájmům.
Turecký novinář Abdulkadir Selvi se domnívá, že mírová jednání mohou začít v dubnu nebo květnu, přičemž Erdoğan by mohl sehrát klíčovou roli jako prostředník díky svým kontaktům s oběma stranami. Podle Selviho je v současnosti připravována „cestovní mapa“, na jejímž základě budou vyhlášena příměří a přehodnoceny sankce proti Rusku. Rozhodnutí ohledně okupovaných území se však neočekává v blízké době.
Související
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
OBRAZEM: Stovky lidí čekaly před ČNB na výroční pětitisícovku
včera
OBRAZEM: Dva roky čekání jsou u konce. Nová lanovka na Petřín vyvezla první cestující
včera
Opilý muž zapálil dům, i když uvnitř byly děti. Teď mu hrozí vězení
včera
Diana by měla být příkladem pro Harryho a Meghan, míní bratr zesnulé princezny
včera
Knihovnu nahradí jiná knihovna. Havlová oznámila, komu dala licenci na Havla
včera
Pitva potvrdila podezření. Policie odloží případ ztracených osob na jezeře Most
včera
Plzeň se stále hledá. Úvodní duel Evropské ligy se Saint-Gilloise jasně prohrála
Aktualizováno včera
Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem
včera
Vyšla speciální pětitisícová bankovka. ČNB si připomíná vznik centrální banky
včera
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
včera
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
včera
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
včera
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
včera
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
včera
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
včera
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
včera
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
včera
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
včera
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
včera
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Zdroj: Libor Novák