Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově zdůraznil, že i když administrativa Donalda Trumpa není připravena hovořit o budoucím členství Ukrajiny v NATO, stále to považuje za nejlepší možnost zajištění bezpečnosti své země.
Podle Zelenského je jasné, že „dnešní Amerika a prezident Trump nejsou připraveni hovořit o vstupu Ukrajiny do NATO. Říkají to otevřeně.“ Přesto ukrajinský prezident podle CNN zdůraznil, že Ukrajina stále usiluje o členství v alianci „kvůli bezpečnostním zárukám“.
Zelenskyj řekl, že Ukrajina důvěřuje NATO a jeho bezpečnostním závazkům. Zároveň vyjádřil pragmatický postoj: „Pokud nejsme v NATO, musíme budovat spolupráci s Evropou.“ To by podle něj znamenalo získání odpovídajících zbraní NATO a posílení ukrajinské armády na potřebnou úroveň.
Ukrajinský prezident odhadl, že jeho země bude potřebovat armádu o síle 1,5 milionu vojáků. V současnosti je počet bojových brigád přibližně poloviční. Zároveň uvedl, že současný rozpočet ukrajinské armády činí 40 miliard dolarů, ale bude nutné jej navýšit o 50 %. „Odkud tyto peníze vezmeme?“ položil si otázku.
Zelenskyj také hovořil o možném nasazení zahraničních sil jako záruky příměří, ale upozornil, že by se muselo jasně definovat, kolik jednotek by bylo potřeba a kde by měly operovat.
Zelenskyj také uvedl, že jeho rozhovor s Donaldem Trumpem byl pozitivní, ale nestačil k vytvoření konkrétního plánu. „Navzájem si nasloucháme, byl to opravdu dobrý rozhovor,“ řekl novinářům. Diskutovali například o situaci na frontě a o reálných ztrátách. Podle Zelenského se jejich údaje o bojových ztrátách liší, ale nejdůležitější je podle něj to, co se bude dít dál.
Důležitým tématem byla také přítomnost severokorejských vojáků na straně Ruska v oblasti Kurska. Ukrajinská armáda získala několik stovek kilometrů čtverečních ruského území a Zelenskyj informoval Trumpa o tom, že v Kurské oblasti působí tisíce severokorejských vojáků.
„Myslíme si, že tam bylo nasazeno 11 000 severokorejských vojáků a více než 4 000 z nich už padlo,“ uvedl Zelenskyj s tím, že v současnosti očekávají přesun dalších 2 000 až 3 000 severokorejských vojáků.
Podle ukrajinského prezidenta je důležité, aby Trump pochopil, že Severní Korea nadále spolupracuje s Ruskem nejen v oblasti dodávek vojáků, ale i zbraní a raket.
Zelenskyj rovněž uvedl, že podle jeho názoru Spojené státy zatím nemají „hotový plán“ na ukončení války na Ukrajině.
„Řekl jsem prezidentu Trumpovi, že jsem připraven jednat kdykoliv, nepotřebuji k tomu žádné čísla, znám všechno. Jsme připraveni hovořit kdykoliv,“ prohlásil.
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina chce postupovat v souladu s mezinárodním právem a zajistit, aby Putin neměl v budoucnu možnost znovu ohrozit svět.
Ukrajina podle něj předala americkým představitelům návrh dohody o přístupu USA k ukrajinským zásobám vzácných nerostů. Jak tato jednání pokročí, však zatím není jasné.
Zelenskyj už minulý týden popřel, že by Trump měl v tuto chvíli oficiální plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem. V reakci na otázku zpravodaje agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že zatím žádný takový dokument neexistuje a že veškeré spekulace, které se objevují v médiích, nejsou oficiálním plánem Spojených států.
Podle ukrajinského prezidenta už sice existuje určité rámcové pojetí možného řešení konfliktu, ale konkrétní detaily jsou stále předmětem jednání. Zelenskyj upřesnil, že některé otázky související s válkou a mírovými iniciativami byly diskutovány mezi ukrajinskou a americkou stranou ještě před Trumpovou inaugurací. Přesto však žádný definitivní plán na ukončení války nebyl formálně představen.
Zelenskyj také vyjádřil přesvědčení, že jakékoliv mírové iniciativy nemohou být řešeny odděleně od hlavních zainteresovaných stran, včetně Spojených států. „Naše týmy budou spolupracovat, nemůže existovat plán oddělený od nikoho, dokonce ani od Spojených států,“ zdůraznil.
Ukrajinský prezident zároveň připustil, že v médiích a v diplomatických kruzích koluje mnoho neoficiálních informací o potenciálním plánu. Některé z nich mohou odpovídat realitě, jiné jsou však podle něj zavádějící. „O potenciálním plánu bude mnoho informací ‚v Kyjevě, ale i mimo Kyjev‘, některé se mohou shodovat s realitou, ale ve většině případů tomu tak není,“ uvedl.
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina stále čeká na oficiální jednání se Spojenými státy, která by přinesla jasnější informace o postoji nové americké administrativy k otázce ukončení války. „Stále čekáme na naše oficiální jednání a oficiální výsledky,“ dodal ukrajinský prezident.
Ukrajinský zpravodajský portál Strana.ua zveřejnil 26. ledna údajný plán administrativy Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině během 100 dní. Tento dokument, jehož autenticitu nelze podle webu Meduza ověřit, popisuje časový harmonogram a podmínky potenciální mírové dohody.
Současně turecký novinář Abdulkadir Selvi v deníku Hurriyet informoval, že jednání mezi Ukrajinou a Ruskem by mohla začít v dubnu nebo květnu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem jako možným mediátorem.
Podle Strana.ua obsahuje plán následující kroky:
Konec ledna–začátek února: Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, po němž budou jednání buď pozastavena, nebo pokračovat.
Únor–březen: Setkání mezi Trumpem, Zelenským a Putinem, buď společně, nebo odděleně.
20. dubna: Oznámení příměří a stažení ukrajinských sil z Kurské oblasti.
Konec dubna: Zahájení mezinárodní mírové konference, jejímž cílem bude formální ukončení války a výměna zajatců na principu „všichni za všechny“.
Do 9. května: Mezinárodní konference deklaruje konec války.
Ukrajinská strana však autenticitu plánu odmítá. Vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak označil zprávu za dezinformaci, která podle něj vyhovuje ruským zájmům.
Turecký novinář Abdulkadir Selvi se domnívá, že mírová jednání mohou začít v dubnu nebo květnu, přičemž Erdoğan by mohl sehrát klíčovou roli jako prostředník díky svým kontaktům s oběma stranami. Podle Selviho je v současnosti připravována „cestovní mapa“, na jejímž základě budou vyhlášena příměří a přehodnoceny sankce proti Rusku. Rozhodnutí ohledně okupovaných území se však neočekává v blízké době.
Související
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák