Dánská sociálně demokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na sestavení vlády s hlavní opoziční Liberální stranou a s Umírněnými. Podle agentury Reuters je to poprvé po 40 letech, kdy vznikla vláda spojující tradiční pravicový a levicový tábor. Podle dánských médií strany dohodu oficiálně oznámí ve středu, ve čtvrtek pak rozdělení ministerských křesel.
"Před téměř šesti týdny jsem dostala za úkol prozkoumat, zda by bylo možné sestavit v Dánsku širokou vládu. Dnes večer jsem informovala její Veličenstvo královnu, že to dokážeme," uvedla Frederiksenová podle televize DR. Novou vládu přitom označila premiérka za "politicky velmi kompetentní", která má vysoké ambice ohledně růstu zaměstnanosti, ochrany klimatu a reforem.
Tři jmenované strany mají v parlamentu většinu a mohou tak sestavit většinovou vládu, což v Dánsku není zcela běžné. Přesto chtějí naslouchat všem stranám, uvedla podle TV2 Frederiksenová.
V Dánsku se 1. listopadu konaly parlamentní volby, v nichž Sociální demokraté získali 27,5 procenta hlasů, což je jejich nejlepší výsledek za 20 let. Frederiksenová přesto podala demisi a sestavila nový a širší kabinet okolo politického středu.
Frederiksenová, která stála v čele menšinového kabinetu, v říjnu ohlásila předčasné volby pod tlakem jedné ze stran podporujících vládu, Radikální liberální strany. Frederiksenová byla oceňována za to, jak se jí podařilo provést zemi pandemií covidu-19, její kabinet se ale stal terčem kritiky kvůli kontroverznímu rozhodnutí z roku 2020 vybít kvůli obavám z nové mutace koronaviru všech až 17 milionů norků, chovaných v této severské zemi na kožešinu.
Související
První evropský stát vrací úder. Po zveřejnění Trumpovy výbušné bezpečnostní strategie označil USA za hrozbu
Dánsko jako inspirace, jak řešit migraci. Model má přísný, ale účinný
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák