Dnes v Egyptě odstartovala mezinárodní konference věnovaná konfliktu v Izraeli a v Pásmu Gazy. Událost zahájili řečníci z desítek zemí, převážně z Evropy a arabských národů. Na konferenci se objevili zástupci stran konfliktu, tedy Izraele a palestinského hnutí Hamás, i když jejich účast zůstala omezena. V úvodním veřejném zasedání konference promluvili zástupci přítomných států.
Zástupci arabských zemí v rámci těchto projevů vyjádřili kritiku na adresu Izraele, zejména ohledně izraelské blokády Pásma Gazy a útoků na civilní obyvatelstvo. Zároveň se zástupci některých evropských zemí, jako Británie, Německo a Itálie, vyjádřili k právu Izraele na obranu proti útokům radikálního hnutí Hamás.
Generální tajemník OSN António Guterres v sobotu ve svém projevu na mezinárodní konferenci organizované Egyptem znovu vyzval k humanitárnímu příměří v konfliktu mezi Izraelem a palestinskou militantní skupinou Hamás v pásmu Gazy.
Guterres uvedl, že palestinská enkláva s 2,4 miliony obyvatel zažívá "humanitární katastrofu". Vyjmenoval tři bezprostřední cíle: neomezenou humanitární pomoc civilistům v pásmu Gazy, okamžité a bezpodmínečné propuštění všech rukojmích unesených z Izraele a odhodlané úsilí omezit násilí ve snaze zabránit eskalaci konfliktu.
"Nastal čas jednat, abychom ukončili tuto hroznou noční můru, " dodal. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí v úvodním projevu uvedl, že cílem setkání by mělo být "dosažení plánu na ukončení současné humanitární tragédie a oživení mírového procesu".
Na regionálním a mezinárodním summitu o "budoucnosti palestinské otázky" v egyptské metropoli Káhira vystoupili i regionální a světoví lídři včetně předsedy Evropské rady Charlese Michela a německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové.
Právo Izraele na obranu před útoky ze strany hnutí Hamás zdůraznila italská premiérka Giorgia Meloniová i Baerbocková. "Teroristický plán nesmí uspět," řekla šéfka německé diplomacie. Podle Meloniové se Hamás dopustil útoku "s bezprecedentní krutostí". Uvedla, že Hamás "používá terorismus, aby zastavil veškerý dialog".
Celkový počet obětí izraelského bombardování v Pásmu Gazy podle tamního ministerstva zdravotnictví stoupl na 4100. Dalších 13 300 lidí bylo zraněno. Rostoucí počty mrtvých hlásí i Izrael. Eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží zřejmě 199 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu překročil 5500, zraněno je nejméně 16 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že tato ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát v neděli oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda uvedla, že znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a že hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů.
Požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Nemocnice v Gaze jsou přetížené a potýkají se s výpadky elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy.
Izrael povolal zhruba stejný počet záložníků, jako je celkový počet záložníků v celé americké armádě. Mluvčí IDF podplukovník Jonathan Conricus později řekl, že 300 000 záložníků je připraveno "blízko pásma Gazy".
Izrael signalizuje, že se připravuje na pozemní invazi do Gazy, i když v pobřežní palestinské enklávě sílí humanitární krize. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Egypt , Izrael , António Guterres
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 1 hodinou
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 1 hodinou
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 2 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 3 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 4 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 4 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 4 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 6 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
včera
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.
Zdroj: Libor Novák