V Gaze údajně zemřelo už přes 13 tisíc lidí. 5500 z toho jsou děti

Více než 5500 dětí zahynulo v Pásmu Gazy během probíhající války mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Celkem přišlo o život více než 13 300 lidí, oznámilo v úterý ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem. Čísla nelze nijak ověřit, Světová zdravotnická organizace (WHO) je ale považuje za důvěryhodná.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy bylo dalších až 32 000 lidí zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 240 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů nejméně 14 700, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.  

Míra násilí, které v posledních dnech pustoší Gazu, je nezměřitelná, uvedl už o víkendu šéf Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volker Türk s tím, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu a měly by být prošetřeny.

Doporučené články

Školy a nemocnice, které se staly útočištěm pro vysídlené lidi, se podle jeho prohlášení změnily na "zóny smrti". Podobně hovořil i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanem Ghebreyesus ve videovzkazu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku, kdy zkritizoval pokračující izraelské útoky na pásmo Gazy. 

Tedros odsoudil i útoky palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října, zároveň však dodal, že "rozsah izraelské reakce se zdá být stále více neomluvitelný". "Jsme svědky ničení životů a majetku ve strašném rozsahu," dodal.

Podle šéfa WHO je svět svědkem "ničení civilizovanosti a systému založeného na pravidlech a důvěry mezi zeměmi." Krizi v pásmu Gazy označil za náročnou zkoušku pro OSN a její členské země. Hodnotící komise vyslaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) konstatovala, že nemocnice Al-Shifa v Pásmu Gazy je "zónou smrti" a vyzvala k její úplné evakuaci. 

Türk varoval, že "zabití tolika lidí ve školách přeměněných na úkryty a stovek prchajících z nemocnice Al-Shifa během pokračujícího vysídlování (...) jsou akce, které narušují základní ochranu, která se civilnímu obyvatelstvu musí poskytnout podle mezinárodního práva."

Doporučené články

Už ve čtvrtek uvedl, že "velmi vážná obvinění z vícenásobných a závažných porušení mezinárodního humanitárního práva vyžadují důsledné vyšetřování, bez ohledu na to, kdo je způsobil." Varoval také, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva už dříve hovořil o tomtéž. Varoval, že izraelské údery na palestinský tábor Džabálija v Pásmu Gazy by mohly být považovány za válečný zločin. Úřad zdůraznil, že vysoký počet obětí a rozsáhlé škody naznačují možnou nepřiměřenost izraelských leteckých útoků.

"Vzhledem k vysokému počtu civilních obětí a rozsahu destrukce v důsledku izraelských leteckých úderů na uprchlický tábor Džabálija máme vážné obavy, že tyto útoky byly nepřiměřené a mohly představovat válečné zločiny," uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva na sociální síti X.

Josep Borrell, šéf unijní diplomacie, také vyjádřil své zděšení nad vysokým počtem civilních obětí v táboře, kde žije více než sto tisíc lidí. Při bombardování na začátku listopadu tábora zahynulo nejméně 50 lidí. Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF podle webu CNN uvedl, že izraelská armáda tábor znovu bombardovala o den později.

"Scény krveprolití vycházející z tábora Džabalíja v pásmu Gazy po včerejších a dnes opětovných útocích jsou děsivé," uvedl UNICEF. Nemá odhady počtu dětských obětí z tábora. Lékaři ale řekli CNN, že na místě jsou stovky zraněných a zabitých, včetně mnoha dětí.

OSN už na konci října vyjádřila obavy nad pácháním válečných zločinů v konfliktu Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás. Páchají je podle ní obě strany. Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) Philippe Lazzarini je navíc přesvědčen, že pásmo Gazy potřebuje "nepřerušovanou" humanitární pomoc. 

"Kolektivní trest je válečným zločinem. Izrael musí okamžitě ukončit trestání všech obyvatel Pásma Gazy," prohlásila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová. Úřad OSN dodal, že i Hamás se dopustil válečných zločinů včetně únosu více než 240 rukojmích do pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Doporučené články

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda. 

Související

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.
Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy