V Gaze údajně zemřelo už přes 13 tisíc lidí. 5500 z toho jsou děti

Více než 5500 dětí zahynulo v Pásmu Gazy během probíhající války mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Celkem přišlo o život více než 13 300 lidí, oznámilo v úterý ministerstvo zdravotnictví řízené Hamásem. Čísla nelze nijak ověřit, Světová zdravotnická organizace (WHO) je ale považuje za důvěryhodná.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy bylo dalších až 32 000 lidí zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 240 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů nejméně 14 700, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.  

Míra násilí, které v posledních dnech pustoší Gazu, je nezměřitelná, uvedl už o víkendu šéf Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volker Türk s tím, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu a měly by být prošetřeny.

Doporučené články

Školy a nemocnice, které se staly útočištěm pro vysídlené lidi, se podle jeho prohlášení změnily na "zóny smrti". Podobně hovořil i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanem Ghebreyesus ve videovzkazu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku, kdy zkritizoval pokračující izraelské útoky na pásmo Gazy. 

Tedros odsoudil i útoky palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října, zároveň však dodal, že "rozsah izraelské reakce se zdá být stále více neomluvitelný". "Jsme svědky ničení životů a majetku ve strašném rozsahu," dodal.

Podle šéfa WHO je svět svědkem "ničení civilizovanosti a systému založeného na pravidlech a důvěry mezi zeměmi." Krizi v pásmu Gazy označil za náročnou zkoušku pro OSN a její členské země. Hodnotící komise vyslaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) konstatovala, že nemocnice Al-Shifa v Pásmu Gazy je "zónou smrti" a vyzvala k její úplné evakuaci. 

Türk varoval, že "zabití tolika lidí ve školách přeměněných na úkryty a stovek prchajících z nemocnice Al-Shifa během pokračujícího vysídlování (...) jsou akce, které narušují základní ochranu, která se civilnímu obyvatelstvu musí poskytnout podle mezinárodního práva."

Doporučené články

Už ve čtvrtek uvedl, že "velmi vážná obvinění z vícenásobných a závažných porušení mezinárodního humanitárního práva vyžadují důsledné vyšetřování, bez ohledu na to, kdo je způsobil." Varoval také, že válečné zločiny v Pásmu Gazy páchají obě strany konfliktu.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva už dříve hovořil o tomtéž. Varoval, že izraelské údery na palestinský tábor Džabálija v Pásmu Gazy by mohly být považovány za válečný zločin. Úřad zdůraznil, že vysoký počet obětí a rozsáhlé škody naznačují možnou nepřiměřenost izraelských leteckých útoků.

"Vzhledem k vysokému počtu civilních obětí a rozsahu destrukce v důsledku izraelských leteckých úderů na uprchlický tábor Džabálija máme vážné obavy, že tyto útoky byly nepřiměřené a mohly představovat válečné zločiny," uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva na sociální síti X.

Josep Borrell, šéf unijní diplomacie, také vyjádřil své zděšení nad vysokým počtem civilních obětí v táboře, kde žije více než sto tisíc lidí. Při bombardování na začátku listopadu tábora zahynulo nejméně 50 lidí. Dětský fond Organizace spojených národů UNICEF podle webu CNN uvedl, že izraelská armáda tábor znovu bombardovala o den později.

"Scény krveprolití vycházející z tábora Džabalíja v pásmu Gazy po včerejších a dnes opětovných útocích jsou děsivé," uvedl UNICEF. Nemá odhady počtu dětských obětí z tábora. Lékaři ale řekli CNN, že na místě jsou stovky zraněných a zabitých, včetně mnoha dětí.

OSN už na konci října vyjádřila obavy nad pácháním válečných zločinů v konfliktu Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás. Páchají je podle ní obě strany. Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) Philippe Lazzarini je navíc přesvědčen, že pásmo Gazy potřebuje "nepřerušovanou" humanitární pomoc. 

"Kolektivní trest je válečným zločinem. Izrael musí okamžitě ukončit trestání všech obyvatel Pásma Gazy," prohlásila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová. Úřad OSN dodal, že i Hamás se dopustil válečných zločinů včetně únosu více než 240 rukojmích do pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Doporučené články

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda. 

Související

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 50 minutami

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem

Putin a Kim podepsali smlouvu o strategickém partnerství, má upevnit pozici proti Washingtonu

Ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un v Pchjongjangu podepsali smlouvu o komplexním strategickém partnerství mezi oběma zeměmi. Tato smlouva, jejíž cílem je rozšířit ekonomickou a vojenskou spolupráci a upevnit jednotnou frontu proti Washingtonu, nahrazuje předchozí dohody mezi Ruskem a Severní Koreou z let 1961, 2000 a 2001, uvedl server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Žena v Rusku pustila hymnu a balonek. Stráví 12 let ve vězení

Vojenský soud v Moskvě odsoudil mladou Ukrajinku na 12 let vězení za šíření dezinformací o ruské armádě a účast v teroristické organizaci. Podle soudu se Chrystyna Ľubašenková těchto činů dopustila loni v květnu, když z okna svého pronajatého bytu poblíž Moskvy pustila nahrávku s protiválečným projevem a ukrajinskou hymnou a když v Moskvě vypustila balóny s bílo-modro-bílou vlajkou.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

USA chtějí zabránit další válce na Blízkém východě

Spojené státy se snaží zabránit vzniku rozsáhlejšího konfliktu mezi Izraelem a libanonským militantním hnutím Hizballáh. V úterý to řekl emisar americké administrativy Amos Hochstein po eskalaci ostřelování v pohraničí na jihu Libanonu.  

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Řečtí pohraničníci budou čelit obviněním z úkladných vražd. Podle BBC schválně nechávají topit migranty

Migrační krize vyžaduje zvláštní pozornost Evropské unie a pohraničních členských států. Jde zejména o ty, které sousedí se Středozemním mořem a musejí řešit plavidla s migranty, snažícími se dostat na území EU. Svědectví o chování řecké pohraniční stráže ale poukazuje na krutou realitu toho, jak se lidé zodpovědní za životy uprchlíků chovají.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Portugalsko porazilo Česko 2:1

EURO 2024: Provod poslal Čechy senzačně do vedení, Portugalci s pomocí Hranáče ale duel otočili

První kolo základních skupin zakončili vzájemný duelem v rámci skupiny F fotbalisté Portugalska a Česka. Svěřenci kouče Ivana Haška poznali skutečnou kvalitu jednoho z největších favoritů na celkové vítězství na Euru. Zvláště v prvním poločase se Češi k ničemu pořádnému nedostali a pro českého diváka mohl být takovýto obrázek hry až utrpením. Češi mohli děkovat brankáři Jindřichu Staňkovi za to, že první půle skončila bez branek. O to větší překvapení pro všechny byla 63. minuta, kdy z jediné střely na branku, ale za to parádní zpoza šestnáctky skóroval Provod. V tu chvíli možná čeští fanoušci v koutku duše věřili, že by z toho mohl být senzační bodový zisk a to i poté, co si dal vlastní gól Hranáč. Hru českého týmu trošku oživila i střídání, ale nakonec střídání vyšlo na portugalské straně. V závěru totiž otočil stav na 2:1 střídající Conceicao. 

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dorazil do KLDR. Rusko by mohlo pomáhat Severní Koreji s jaderným programem, obává se NATO

Letadlo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přistálo dnes večer v Pchjongjangu, informoval server BBC. Putin zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, během níž se setká s jejím vůdcem Kim Čong-unem. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval, že Putinova návštěva této totalitní země má "mezinárodní dopad". Spekuluje se, že Pchjongjang by mohl poskytnout Moskvě vojenskou podporu v její válce proti Ukrajině, která trvá už přes dva roky.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Kyjev: Ruští vojáci uřízli hlavu ukrajinskému vojákovi

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin obvinil ruské invazní jednotky, že v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny uřízly hlavu ukrajinskému vojákovi. Podle Kostina dostali ruští vojáci ve Volnovašském okrese od svých velitelů rozkaz, aby ukrajinské vojáky nezajímali, ale brutálně je zabili. Moskva se k těmto obviněním nevyjádřila.

včera

včera

včera

Anouk Aimée

Ve věku 92 let zemřela Anouk Aimée, legenda francouzského filmu

Ve věku 92 let zemřela v úterý v Paříži francouzská herečka Anouk Aimée, známá především svou rolí ve filmu "Muž a žena" od režiséra Clauda Leloucha z roku 1966, kde hrála po boku Jeana-Louise Trintignanta. Zprávu o její smrti oznámila její dcera Manuela Papatakisová na Instagramu.

včera

Čína se ostře ohradila proti kritice Stoltenberga

Čína v úterý ostře reagovala na prohlášení generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který ji obvinil z podpory Ruska a z eskalace války na Ukrajině. Peking vyzval NATO, aby se zaměřila na sebereflexi namísto útoků a očerňování. Uvedla to agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy