V Německu ke konci loňského roku žilo 84,3 milionu obyvatel, což je pro závěr roku rekordní počet. Dnes to ve svém odhadu uvedl statistický úřad. Ve srovnání s koncem roku 2021 žilo na přelomu loňského a letošního roku v Německu o 1,1 milionu lidí více.
Počet obyvatel Německa od roku 2019 stagnoval. To se ale v loňském roce v důsledku přistěhovalectví změnilo. Do země podle statistiků přišlo o 1,42 až 1,45 milionu lidí více, než kolik se jich vystěhovalo do zahraničí.
"Čisté přistěhovalectví v roce 2022 tak bylo více než čtyřikrát vyšší než v předloňském roce (329.163) a nejvyšší od počátku propočtů v roce 1950," uvedl statistický úřad. Poznamenal, že do Německa loni přišel vysoký počet válečných běženců z Ukrajiny, výrazně ale také vzrostlo přistěhovalectví i z jiných zemí.
Po znovusjednocení Německa v roce 1990 počet obyvatel převážně rostl, výjimkou byly roky 1998 a 2003 až 2010. Statistický úřad upozornil, že k přírůstku obyvatelstva vedlo výhradně přistěhovalectví. Bez imigrace by se populace zmenšovala již od roku 1972, neboť od té doby v Německu každoročně zemře více lidí, než kolik se jich narodí.
V loňském roce se podle odhadů statistického úřadu v Německu narodilo 735.000 až 745.000 dětí, což by bylo o sedm procent méně než v roce 2021. Počet zemřelých se naopak zvýšil o čtyři procenta na asi 1,06 milionu.
Konečnou zprávu o počtu obyvatel vydá statistický úřad v létě. Nynější odhad vychází z prozatímních a neúplných hlášení matričních úřadů.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Aktuálně se děje
před 37 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák