V Paříži se scházejí evropští lídři. Na mír na Ukrajině mají dohlížet evropské armády

Podle The Guardian se diskutuje o tom, jaké obranné schopnosti může Evropa poskytnout k tomu, aby Ukrajině byla zajištěna důvěryhodná bezpečnostní garance, včetně plánu na automatické přijetí Ukrajiny do NATO v případě zjevného porušení příměří ze strany Ruska. USA trvají na tom, že musí být pro každou stranu, která poruší příměří, vyvozeny ničivé důsledky, což bylo v minulosti opomenuto.

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat britské vojáky na Ukrajinu, pokud dojde k dohodě o ukončení války s Ruskem. Starmer připustil, že to může znamenat, že britské síly se dostanou do ohrožení, pokud Vladimir Putin zahájí nový útok.

Jde o první explicitní Starmerovy komentáře o možné účasti britských vojáků jako mírových sil na Ukrajině. Starmer v deníku Daily Telegraph napsal, že Velká Británie je "připravená hrát vedoucí roli" v obraně a bezpečnosti Ukrajiny, včetně závazku 3 miliard liber ročně do roku 2030. Starmer zdůraznil, že to zahrnuje i připravenost a ochotu přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby vyšleme vlastní vojáky.

"Neříkám to lehkovážně. Velmi si uvědomuji zodpovědnost, která přichází s možností poslat britské vojáky do nebezpečí," uvedl Starmer. "Ale jakákoliv role při pomoci garantovat bezpečnost Ukrajiny pomáhá garantovat bezpečnost našeho kontinentu a naší země," dodal.

Norský premiér Jonas Gahr Støre v pondělí řekl, že hovořil se svým britským protějškem Keirem Stamerem, přičemž vyjádřili "jasné očekávání, že Ukrajina musí mít místo u jednacího stolu" během případných mírových rozhovorů s Ruskem. Oba lídři zdůraznili, že "Evropa se musí také účastnit" těchto jednání.

"Norsko a Velká Británie nadále vyvíjejí úzkou spolupráci v oblasti bezpečnostní politiky, jak jsme se dohodli v prosinci," dodal Støre.

Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že nasazení švédských vojáků na Ukrajině jako součást mírových sil je "rozhodně možné". Jeho komentáře navázaly na dřívější prohlášení švédské ministryně zahraničních věcí Marie Malmer Stenegardové, která řekla, že Švédsko bude v těchto diskusích určitě účinně zvažovat tuto možnost.

"Potřebujeme jasný mandát pro tyto síly, ale myslím, že nejprve se musíme dostat dál v těchto jednáních. Ale Švédsko, jako obvykle, bude součástí posilování bezpečnosti v našem regionu, takže předpokládám, že i tentokrát budeme součástí této iniciativy," řekl Kristersson novinářům.

Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares řekl, že dnešní schůzka evropských lídrů v Paříži má tři hlavní cíle. V rozhovoru pro rádiovou stanici Onda Cero Albares uvedl: "Je to o prokázání evropské jednoty v tak klíčovém okamžiku pro evropskou bezpečnost. Za druhé, jde o to, co bychom jako Evropané měli dělat, abychom zajistili spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině co nejdříve. A za třetí, jde o analýzu a rozhodnutí, co Evropa potřebuje, aby toho mohla dosáhnout a pokračovat v pomoci Ukrajině vyhrát mír; je to také o evropské bezpečnosti a ochraně našich občanů."

Albares zároveň uvedl, že si nemyslí, že by někdo mluvil o vyslání vojáků na Ukrajinu, protože "mír je stále velmi daleko". Také odmítl návrhy, že by schůzka byla přímou reakcí na to, co bylo řečeno v Mnichově minulý týden.

"Existuje nová [americká] administrativa, která přichází s novými nápady na Ukrajinu a zároveň jsme na prahu čtvrtého roku války a neodůvodněné agrese. Je velmi legitimní, že Evropané by se měli scházet a přemýšlet o přijetí některých rozhodnutí, protože to vše ovlivňuje naši bezpečnost a naše evropské hodnoty," dodal.

Německo podle Le Monde označilo jednání o vyslání vojáků na Ukrajinu za "předčasná". "Opakovaně jsme říkali, že musíme nejprve počkat a uvidíme, zda a jak na Ukrajinu přijde mír, jak doufáme," řekla mluvčí německé vlády Christiane Hoffmannová poté, co Spojené království prohlásilo, že je v případě potřeby připraveno vyslat vojáky jako mírové síly.

"Pak můžeme diskutovat o podmínkách a o tom, jak to lze zorganizovat," dodala. Německá vláda také vyjádřila výhrady k rozhovorům oznámeným mezi vysokými ruskými a americkými představiteli a varovala, že by se měly zaměřit na "trvalý mír na Ukrajině". "Na přímých kontaktech mezi Američany a Rusy není nic špatného, ​​pokud jde o hledání cesty k trvalému míru. Ale zatím nevidím žádný proces jakéhokoli druhu," řekl mluvčí německého ministerstva zahraničí.

Vyslat vojáky na Ukrajinu odmítlo také Polsko. "Polsko podpoří Ukrajinu stejně jako doposud: organizačně, v rámci našich finančních, humanitárních a vojenských možností. Neuvažujeme ale o vyslání polských vojáků na území Ukrajiny," řekl v pondělí novinářům polský premiér Donald Tusk.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot přitom označil armády Británie, Francie a Polska za „tři hlavní armády“ Evropy a uvedl, že probíhají diskuse o rozmístění jednotek na Ukrajině, zejména ze zmíněných zemí.