Válka na Ukrajině vypukla proto, že Donald Trump nebyl prezidentem USA, prohlásil Orbán

Podle předsedy maďarské vlády Viktora Orbána byla válka na Ukrajině primárně vyvolána absencí bývalého prezidenta Spojených států Donalda Trumpa u moci. Uvedl to na výroční akci Maďarské obchodní a průmyslové komory (MKIK).

Orbán ve svém projevu podle agentury TASR maďarským podnikatelům sdělil, že válka na Ukrajině vypukla v první řadě proto, že bývalý prezident Spojených států Donald Trump nebyl aktuálně u moci.

Dodal, že současné ekonomické prostředí není optimální kvůli válce na Ukrajině. Podle něj by největší nadějí na zlepšení situace byl návrat Donalda Trumpa k moci v prezidentských volbách USA koncem tohoto roku.

"V současné americké administrativě nevidíme možnost vytvoření míru," zdůraznil premiér. Podle něj budou klíčovými událostmi letošního roku také volby do Evropského parlamentu.

Orbán se na adresu Ukrajiny vyjadřuje dlouhodobě kriticky. Ve videu nahraném ve čtvrtek na sociální síť TikTok například odmítavě reagoval na prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v pondělí řekl, že nevylučuje vyslání západních vojáků na Ukrajinu.
 
"Na Ukrajinu nepošleme zbraně, a to ani s vojáky, ani bez nich," řekl Orbán. Lídři několika evropských zemí se už od vyhlášení francouzského prezidenta distancovali a Jens Stoltenberg také uvedl, že NATO neplánuje vyslat vojáky na Ukrajinu.

Dlouhodobě se staví také proti přijetí Ukrajiny do EU. Pokud by byla Ukrajina přijata za člena Evropské unie, pak by finanční podpora dosud poskytovaná zemím střední Evropy včetně Maďarska směřovala na Ukrajinu, prohlásil v nedávném rozhovoru pro TV2.

Premiér jako specifickou oblast, které by se to nejvíce týkalo, zmínil zemědělství. "Ještě nikdy se nestalo, že by chtěli do EU přijmout zemi, která je ve válce," řekl dále Orbán. Podle jeho slov zatím například není zřejmé, zda by se vstupem Ukrajiny staly součástí Unie i území, která má v současnosti pod kontrolou Rusko.

Orbán už dlouho prohlašuje, že Evropská unie "není v pozici" začít přístupová jednání s Ukrajinou. "Není důvod o čemkoli diskutovat, protože nebyly splněny podmínky," řekl Orbán a zdůraznil, že EU se k otázce přístupových jednání musí vrátit později, až budou všechny podmínky splněny. Podle jeho slov by se tak mohlo stát v březnu.

Maďarský premiér také odmítal finanční pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu - z toho 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard v podobě grantů na období 2024-2027.

Související

Péter Magyar

Orbánovi se z diplomata vyklubal nový sok. Magyar založil novou stranu

Maďarský právník a bývalý diplomat administrativy premiéra Viktora Orbána, Péter Magyar, který v posledních týdnech vedl dva masové protesty proti Orbánově vládě, nyní zakládá politickou stranu nazvanou TISZA - Tisztelet és Szabadság Párt (Strana respektu). Tuto informaci zveřejnil ve čtvrtek na svém Facebooku.

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Mezinárodní trestní soud chce vydat zatykač na Netanjahua

Podle několika izraelských médií se Izrael a Spojené státy snaží diplomatickými prostředky zabránit Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) ve vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a několik dalších izraelských představitelů. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy