Pracovníci úřadu civilní obrany v Pásmu Gazy od pátku vyzvedli těla 210 Palestinců z improvizovaného pohřebiště v areálu nemocnice Násir ve městě Chán Júnis na jihu oblasti, informuje agentura AP. Od začátku izraelské operace loni v říjnu v Pásmu Gazy zemřelo nejméně 34 151 Palestinců a dalších 77 084 bylo zraněno, sdělily dnes tamní úřady.
Pohřebiště v nemocnici Násir bylo vybudováno v březnu, kdy byla budova obléhána izraelskými silami. Lidé nemohli mrtvé pohřbít na hřbitově, a proto vykopali hroby na dvoře nemocnice, uvedl palestinský úřad civilní obrany. Od pátku bylo z nemocničního dvora vyzvednuto celkem 210 těl.
Úřad civilní obrany informoval, že některá těla patřila lidem, kteří zemřeli během obléhání nemocnice, a další byli zabiti při zásahu izraelských sil na nemocnici, ke kterému došlo rovněž minulý měsíc.
Po odchodu izraelské armády z Chán Júnisu se místní obyvatelé vrací na místo a hledají těla svých blízkých, aby je mohli pohřbít na standardních pohřebních místech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě popírá tvrzení mezinárodních organizací, že ve válkou zmítaném Pásmu Gazy hrozí hladomor. Netanjahu zdůraznil, že "Izrael dělá v humanitární oblasti i nad rámec nezbytného," uvedl v prohlášení jeho úřad.
Izrael už dříve zpochybnil tvrzení Spojených států, OSN a více humanitárních organizací, že obyvatelstvu palestinského Pásma Gazy hrozí hladomor.
Mluvčí izraelského Úřadu pro koordinaci vládních aktivit na (palestinských) územích (COGAT) pro zpravodajský web The Times of Israel (TOI) uvedl, že hlavním problémem není nedostatek humanitární pomoci, ale spíše její distribuce v Pásmu Gazy.
Dodal, že Izrael činí veškeré úsilí, aby do Pásma Gazy dopravil co největší množství pomoci, a že nebyl stanoven "absolutní limit na množství pomoci" pro Gazu.
Izrael se snaží diverzifikovat způsoby, jakými pomoc do Pásma Gazy doručuje, včetně námořního koridoru z Kypru, shazování pomocí vrtulníků či letadel a konvojů aut přes průchod u kibuce Be'eri, nacházejícího se v blízkosti severního okraje Pásma Gazy.
Mluvčí také informoval, že Izrael je schopen na průchodech v Kerem Šalom a Nicana kontrolovat 44 kamionů za hodinu, což je mnohem více než množství, které se následně rozdistribuuje v Pásmu Gazy.
Dodal, že na izraelské straně byly přijaty nové pracovní síly pro kontrolu humanitárních nákladů, byla instalována další skenovací zařízení a upraveny pracovní doby.
"Kerem Šalom může v současnosti kontrolovat více nákladních aut s humanitární pomocí, než je možné v Pásmu Gazy rozdistribuovat," řekl.
Zmiňoval také existenci týmu izraelské armády, který se denně setkává se zástupci OSN a dalších humanitárních organizací, aby získal informace o potřebách obyvatelstva Pásma Gazy.
Mluvčí COGAT reagoval na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka. Upozornil, že vážná omezení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy v kombinaci s vojenskou ofenzívou izraelské armády by mohla být považována za válečný zločin. Posuzovat by to měly mezinárodní soudy, tvrdí Türk.
"Rozsah pokračujících izraelských omezení pro vstup pomoci do Gazy spolu se způsobem, jakým pokračuje v nepřátelských akcích, se může rovnat používání hladu jako válečné metody, což je válečný zločin," uvedl Türk.
Výsledky aktualizovaného hodnocení integrované klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC) přitom naznačují nejhorší možný vývoj pro Pásmo Gazy. Uvedla to v úterý Evropská komise (EK) s odkazem na společné prohlášení šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella a eurokomisaře pro krizový management Janeze Lenarčiče.
Po pěti měsících krize v Pásmu Gazy je 100 procent lidí vystaveno potravinové nejistotě, upozornili Borrell a Lenarčič. Na severu čelí hrozícímu hladomoru 70 procent lidí a ve střední a jižní části je polovina obyvatelstva vystavena potravinové nejistotě. Podle předpokladů IPC se situace zanedlouho rychle zhorší a hladomor pravděpodobně zasáhne i jih Pásma Gazy.
Související

USA proti všem. Američané vetovali požadavek okamžitého příměří v Gaze

Izraelci našli v Gaze těla dvou rukojmích. Vrátíme všechny, vzkazuje Netanjahu
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)
Aktuálně se děje
včera

Cena ropy padá. Je levnější než před konfliktem mezi Íránem a Izraelem
včera

Evropa se zlobí, USA ustupují. Španělsko se stalo problémovým členem NATO
včera

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen
včera

Trump zveřejnil údajnou SMS od šéfa NATO. USA si myslí, že Ukrajina nad Ruskem vyhraje
včera

Trump se ostře vymezil vůči Izraeli po krachujícím příměří s Íránem. Zavolal Netanjahuovi
včera

Počasí v Česku bude znovu tropické. Již zítra, upozornil ČHMÚ
včera

Konec byrokracie v EU? Státy se shodly na výrazných změnách, aktivisté jsou na nohou
včera

Takhle jsme Trumpa ještě neviděli, popisují novináři. Proč ho porušení příměří rozpálilo doběla?
včera

Trump zuří. Kvůli porušení příměří vulgárně vyjel na Írán i Izrael
včera

Nejdůležitější moment v historii NATO? Před summitem padají rázná slova
včera

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat
včera

Proč byla íránská odveta za americké útoky tak slabá? Teherán nechce válku, ale musel reagovat
včera

Írán se na útoky připravil předem, k přerušení jaderného programu nedošlo
včera

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti
včera

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem
včera

"Je to lež." Írán odmítá obvinění z porušení příměří. Tvrdí, že rakety nevypálil
včera

Mimořádná zpráva Příměří padlo. Izrael vydal po íránském útoku pokyn k úderům v srdci Teheránu
včera

Trumpovo narychlo uvařené příměří nemá šanci vydržet. Írán získává prostor pro výrobu jaderné zbraně
včera

Jak Trump překrucuje realitu? Přisoudil si zásluhy za "12denní válku", Írán mezitím buduje jadernou zbraň jinde
včera
Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska
Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že přesvědčit členské státy ke zvýšení obranných výdajů nebylo vůbec těžké. Podle něj si všechny členské země plně uvědomují rostoucí hrozbu ze strany Ruska, a proto se bez odporu zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP.
Zdroj: Libor Novák