Válka v Pásmu Gazy má už 34 tisíc mrtvých. Úřady nacházejí stovky těl u nemocnic

Pracovníci úřadu civilní obrany v Pásmu Gazy od pátku vyzvedli těla 210 Palestinců z improvizovaného pohřebiště v areálu nemocnice Násir ve městě Chán Júnis na jihu oblasti, informuje agentura AP. Od začátku izraelské operace loni v říjnu v Pásmu Gazy zemřelo nejméně 34 151 Palestinců a dalších 77 084 bylo zraněno, sdělily dnes tamní úřady.

Pohřebiště v nemocnici Násir bylo vybudováno v březnu, kdy byla budova obléhána izraelskými silami. Lidé nemohli mrtvé pohřbít na hřbitově, a proto vykopali hroby na dvoře nemocnice, uvedl palestinský úřad civilní obrany. Od pátku bylo z nemocničního dvora vyzvednuto celkem 210 těl.

Úřad civilní obrany informoval, že některá těla patřila lidem, kteří zemřeli během obléhání nemocnice, a další byli zabiti při zásahu izraelských sil na nemocnici, ke kterému došlo rovněž minulý měsíc.

Po odchodu izraelské armády z Chán Júnisu se místní obyvatelé vrací na místo a hledají těla svých blízkých, aby je mohli pohřbít na standardních pohřebních místech.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dlouhodobě popírá tvrzení mezinárodních organizací, že ve válkou zmítaném Pásmu Gazy hrozí hladomor. Netanjahu zdůraznil, že "Izrael dělá v humanitární oblasti i nad rámec nezbytného," uvedl v prohlášení jeho úřad.

Izrael už dříve zpochybnil tvrzení Spojených států, OSN a více humanitárních organizací, že obyvatelstvu palestinského Pásma Gazy hrozí hladomor. 

Mluvčí izraelského Úřadu pro koordinaci vládních aktivit na (palestinských) územích (COGAT) pro zpravodajský web The Times of Israel (TOI) uvedl, že hlavním problémem není nedostatek humanitární pomoci, ale spíše její distribuce v Pásmu Gazy.

Dodal, že Izrael činí veškeré úsilí, aby do Pásma Gazy dopravil co největší množství pomoci, a že nebyl stanoven "absolutní limit na množství pomoci" pro Gazu.

Izrael se snaží diverzifikovat způsoby, jakými pomoc do Pásma Gazy doručuje, včetně námořního koridoru z Kypru, shazování pomocí vrtulníků či letadel a konvojů aut přes průchod u kibuce Be'eri, nacházejícího se v blízkosti severního okraje Pásma Gazy.

Mluvčí také informoval, že Izrael je schopen na průchodech v Kerem Šalom a Nicana kontrolovat 44 kamionů za hodinu, což je mnohem více než množství, které se následně rozdistribuuje v Pásmu Gazy.

Dodal, že na izraelské straně byly přijaty nové pracovní síly pro kontrolu humanitárních nákladů, byla instalována další skenovací zařízení a upraveny pracovní doby.

"Kerem Šalom může v současnosti kontrolovat více nákladních aut s humanitární pomocí, než je možné v Pásmu Gazy rozdistribuovat," řekl.

Zmiňoval také existenci týmu izraelské armády, který se denně setkává se zástupci OSN a dalších humanitárních organizací, aby získal informace o potřebách obyvatelstva Pásma Gazy.

Mluvčí COGAT reagoval na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka. Upozornil, že vážná omezení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy v kombinaci s vojenskou ofenzívou izraelské armády by mohla být považována za válečný zločin. Posuzovat by to měly mezinárodní soudy, tvrdí Türk.

"Rozsah pokračujících izraelských omezení pro vstup pomoci do Gazy spolu se způsobem, jakým pokračuje v nepřátelských akcích, se může rovnat používání hladu jako válečné metody, což je válečný zločin," uvedl Türk.

Výsledky aktualizovaného hodnocení integrované klasifikace fází potravinové bezpečnosti (IPC) přitom naznačují nejhorší možný vývoj pro Pásmo Gazy. Uvedla to v úterý Evropská komise (EK) s odkazem na společné prohlášení šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella a eurokomisaře pro krizový management Janeze Lenarčiče. 

Po pěti měsících krize v Pásmu Gazy je 100 procent lidí vystaveno potravinové nejistotě, upozornili Borrell a Lenarčič. Na severu čelí hrozícímu hladomoru 70 procent lidí a ve střední a jižní části je polovina obyvatelstva vystavena potravinové nejistotě. Podle předpokladů IPC se situace zanedlouho rychle zhorší a hladomor pravděpodobně zasáhne i jih Pásma Gazy.

Související

Válka v Izraeli: Snímky zachycující dění od sobotního (7. října 2023) napadení Hamásem.

Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení

Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 3 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy