Válku s USA nikdy neuvidíme, Rusko by nedokázalo porazit ani Evropu, míní Rubio

Rubio vyjádřil frustraci z neustálého opakování pokusů o vyjednávání s Ruskem bez konkrétních výsledků. Prezident Joe Biden a jeho administrativní tým vynaložili značné úsilí, aby dosáhli míru, včetně několika jednání s ruskými představiteli. Nicméně, jak Rubio upozornil, "i když se konají konstruktivní rozhovory, následující den přicházejí zprávy o dalších ruských útocích." USA mají stále v rukávu několik možností, jak zvýšit tlak na Rusko, včetně sankcí na prodeje ruské ropy a další ekonomické opatření. Nicméně Rubio i nadále preferuje cestu diplomacie a mírových jednání, byť ruský zájem o skutečný mír zůstává nejistý.

Rubio se také vyjádřil k ruským hrozbám vůči USA, konkrétně k vyjádřením Dmitrije Medveděva, bývalého prezidenta Ruska. Ten hrozil konfrontací mezi Ruskem a Spojenými státy. Rubio, přestože neignoruje Medveděvovy výhrůžky, tvrdí, že bývalý prezident není klíčovým rozhodovacím činitelem v Rusku a jeho slova nebudou mít přímý vliv na politiku Kremlu. Co se týče možnosti přímé vojenské konfrontace, Rubio je skeptický. Vzhledem k velikosti jaderného arsenálu obou zemí by jakýkoliv vojenský konflikt měl devastující následky pro celý svět.

"Válku mezi Spojenými státy a Ruskem nikdy neuvidíme. Jsou to dvě největší jaderné armády na světě. A nebezpečí by bylo prostě příliš velké. Nemyslím si, že je pochyb o tom, že s konvenční vojenskou kapacitou by se Rusové nemohli postavit Spojeným státům nebo, upřímně řečeno, mnoha zemím v Evropě. Myslím, že by se trápili. Měli problémy s Ukrajinou, která je nyní největší armádou v Evropě, ale v době, kdy byla napadena, to nebyla. Myslím, že by se trápili. Na konvenční frontě velmi," podotkl Rubio.

Vrátil se i k tématu vyšetřování ruské manipulace ve volbách v roce 2016. Jako předseda senátního výboru pro zpravodajské služby se Rubio podílel na vyšetřování, které neprokázalo žádnou spolupráci mezi Trumpovou kampaní a ruskými úředníky. Vyšetřování, které vedl, jasně ukázalo, že obvinění z "kooperace" byla založena na lžích. Rubio ostře kritizoval i takzvaný "dossier" o Trumpovi, který byl vytvořen na objednávku politické kampaně, a varoval, že tento falešný materiál byl využit k manipulaci s veřejným míněním a politickými procesy v USA.

Co se týče mezinárodního tlaku na Izrael, zejména z evropských zemí, které hovoří o uznání palestinského státu, podle Rubia je tento krok "irrelevantní" – neexistuje žádná skutečná cesta k vytvoření palestinského státu bez souhlasu Izraele. Vztahy s Hamásem jsou složité a podle Rubia by rozhodnutí o uznání palestinského státu pouze posílilo Hamás, který by měl menší motivaci jednat o míru. "Tento krok je spíše reakcí na domácí politiku některých evropských zemí," tvrdí Rubio.

Uznal ale, že státy jako Katar, Saudská Arábie a Egypt mají určitou váhu ve vyjednávání. Vyzval je k větší síle v tlaku na Hamás, aby souhlasil s demilitarizací Gazy, což by otevřelo cestu k mírovému řešení. Důrazně však varoval, že jakékoliv jednání musí být podmíněno tím, že Hamás zastaví své vojenské akce a propustí zajaté osoby.

V závěru Rubio komentoval i vztahy s Čínou. USA pokračují v tlaku na Čínu v otázkách svobody plavby v Jihočínském moři a vztahů s Tchaj-wanem. Rubio se domnívá, že konflikt mezi USA a Čínou by byl pro oba státy škodlivý a destabilizující pro světovou ekonomiku. V současnosti není dosaženo žádného obchodního dealu, ale pokračují jednání, která si kladou za cíl stabilizovat ekonomické vztahy.