Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku a debaty se točí kolem Rady bezpečnosti OSN. Před osmdesáti lety ji založili spojenci z druhé světové války, aby zabránili budoucím válkám. Pět stálých členů s právem veta, takzvaná P5 – Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Čína a Francie – se mělo stát „světovými policisty.“ V současné době ovšem málokdo pochybuje o tom, že se jim tento cíl nedaří plnit, píše magazín Time.
Během studené války byla P5 často rozdělená, ale přesto dokázala Radu bezpečnosti využít k zvládání konfliktů a k předcházení jejich eskalaci. Po jejím skončení se našel nový duch spolupráce, Rada bezpečnosti podpořila například tažení USA proti Iráku v roce 1991. Nicméně od přelomu století se tato spolupráce začala opět vytrácet.
Vztahy se zhoršily po invazi do Iráku v roce 2003 a občanské válce v Sýrii. Rychlý pokles vztahů nastal po ruské invazi na Ukrajinu. Rada bezpečnosti stále dohlíží na mírové operace, ale v klíčových krizích se často dostává do patové situace. V roce 2024 přijala pouhých jedenačtyřicet rezolucí, což je nejméně od roku 1991.
Mnoho členských států OSN považuje dominantní postavení P5 za zastaralé. Země jako Indie a Brazílie požadují stálé členství a africké státy si stěžují, že jejich bývalí koloniální vládci se i nadále snaží diktovat osud kontinentu.
Ukrajinští diplomaté zpochybňují, zda Rusko má vůbec právo na své křeslo po Sovětském svazu. Ačkoliv se množí kritika, Rada bezpečnosti zůstává prostorem pro dialog, kde diplomaté z USA, Číny a Ruska mohou jednat. Navzdory rozporům se stálí členové dokáží shodnout na celé řadě témat, od humanitární pomoci až po sankce proti džihádistům.
Tento mechanismus P5 se podle všeho líbí i Trumpově administrativě, která chce, aby skupina lépe spolupracovala. Trumpova administrativa se distancovala od reformních návrhů předchozí Bidenovy vlády, která podporovala stálé členství pro africké národy.
V důsledku tohoto posunu Rusové zmírnili svou proti-americkou rétoriku a menší státy s reformními plány vyčkávají na jasné pokyny od nového prezidenta.
Klíčové konflikty, jako válka na Ukrajině, v Gaze a íránský jaderný program, rozdělují stálé členy různými způsoby.
Ukrajina: USA překvapily Británii a Francii návrhem rezoluce, která neobsahovala zmínku o územní celistvosti Ukrajiny. To naznačilo, že Trumpova administrativa má zájem na novém vztahu s Ruskem. Evropští diplomaté se obávají, že by se Washington mohl v budoucnu postavit na stranu Moskvy.
Gaza: USA jako jediné nadále blokují rezoluce, které kritizují Izrael. Británie a Francie se již připojily k Rusku a Číně a požadují okamžité příměří.
Írán: Rozdělení je zde předvídatelnější. Británie a Francie spolu s Německem zahájily proces obnovení sankcí vůči Íránu, které byly pozastaveny v roce 2015. Tento krok má podporu Trumpovy administrativy.
Navzdory těmto neshodám má Rada bezpečnosti stále svou hodnotu. Je to místo, kde se rozdělené mocnosti mohou dohodnout na neshodách v některých otázkách, zatímco v jiných pokračují ve spolupráci. V turbulentní době tento formát umožňuje mocnostem sdělit si své "červené čáry" a hledat východiska z obtížných situací. Právě fakt, že členové P5 mohou vytvářet a měnit aliance v závislosti na krizi, je velkou předností.
Namísto očekávání, že stálí členové najdou ve všech hlavních krizích společnou řeč, je realističtější pohlížet na P5 jako na skupinu, kde se mohou vyhnout zbytečné eskalaci. Je moudré staré instituce nezatracovat. V době vysokého geopolitického rizika je minimální spolupráce mezi pěti mocnostmi s právem veta přínosem pro celý svět.
Související
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
Aktuálně se děje
včera
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
včera
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
včera
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
včera
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
včera
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
včera
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
včera
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
včera
Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího
včera
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
včera
Forex v roce 2026: Jak se orientovat na trhu, kde pravidla píší centrální banky a geopolitika
včera
Babiš zkritizoval Pavla: Nejmenoval Turka, teď si vykládá ústavu podle svého
včera
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
včera
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
včera
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
včera
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
včera
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
včera
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
1. července 2026 21:59
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
1. července 2026 21:05
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.
Zdroj: David Holub