Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku. Nikdo nevěří, že se P5 shodne

Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku a debaty se točí kolem Rady bezpečnosti OSN. Před osmdesáti lety ji založili spojenci z druhé světové války, aby zabránili budoucím válkám. Pět stálých členů s právem veta, takzvaná P5 – Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Čína a Francie – se mělo stát „světovými policisty.“ V současné době ovšem málokdo pochybuje o tom, že se jim tento cíl nedaří plnit, píše magazín Time.

Během studené války byla P5 často rozdělená, ale přesto dokázala Radu bezpečnosti využít k zvládání konfliktů a k předcházení jejich eskalaci. Po jejím skončení se našel nový duch spolupráce, Rada bezpečnosti podpořila například tažení USA proti Iráku v roce 1991. Nicméně od přelomu století se tato spolupráce začala opět vytrácet.

Vztahy se zhoršily po invazi do Iráku v roce 2003 a občanské válce v Sýrii. Rychlý pokles vztahů nastal po ruské invazi na Ukrajinu. Rada bezpečnosti stále dohlíží na mírové operace, ale v klíčových krizích se často dostává do patové situace. V roce 2024 přijala pouhých jedenačtyřicet rezolucí, což je nejméně od roku 1991.

Mnoho členských států OSN považuje dominantní postavení P5 za zastaralé. Země jako Indie a Brazílie požadují stálé členství a africké státy si stěžují, že jejich bývalí koloniální vládci se i nadále snaží diktovat osud kontinentu.

Ukrajinští diplomaté zpochybňují, zda Rusko má vůbec právo na své křeslo po Sovětském svazu. Ačkoliv se množí kritika, Rada bezpečnosti zůstává prostorem pro dialog, kde diplomaté z USA, Číny a Ruska mohou jednat. Navzdory rozporům se stálí členové dokáží shodnout na celé řadě témat, od humanitární pomoci až po sankce proti džihádistům.

Tento mechanismus P5 se podle všeho líbí i Trumpově administrativě, která chce, aby skupina lépe spolupracovala. Trumpova administrativa se distancovala od reformních návrhů předchozí Bidenovy vlády, která podporovala stálé členství pro africké národy.

V důsledku tohoto posunu Rusové zmírnili svou proti-americkou rétoriku a menší státy s reformními plány vyčkávají na jasné pokyny od nového prezidenta.

Klíčové konflikty, jako válka na Ukrajině, v Gaze a íránský jaderný program, rozdělují stálé členy různými způsoby.

Ukrajina: USA překvapily Británii a Francii návrhem rezoluce, která neobsahovala zmínku o územní celistvosti Ukrajiny. To naznačilo, že Trumpova administrativa má zájem na novém vztahu s Ruskem. Evropští diplomaté se obávají, že by se Washington mohl v budoucnu postavit na stranu Moskvy.

Gaza: USA jako jediné nadále blokují rezoluce, které kritizují Izrael. Británie a Francie se již připojily k Rusku a Číně a požadují okamžité příměří.

Írán: Rozdělení je zde předvídatelnější. Británie a Francie spolu s Německem zahájily proces obnovení sankcí vůči Íránu, které byly pozastaveny v roce 2015. Tento krok má podporu Trumpovy administrativy.

Navzdory těmto neshodám má Rada bezpečnosti stále svou hodnotu. Je to místo, kde se rozdělené mocnosti mohou dohodnout na neshodách v některých otázkách, zatímco v jiných pokračují ve spolupráci. V turbulentní době tento formát umožňuje mocnostem sdělit si své "červené čáry" a hledat východiska z obtížných situací. Právě fakt, že členové P5 mohou vytvářet a měnit aliance v závislosti na krizi, je velkou předností.

Namísto očekávání, že stálí členové najdou ve všech hlavních krizích společnou řeč, je realističtější pohlížet na P5 jako na skupinu, kde se mohou vyhnout zbytečné eskalaci. Je moudré staré instituce nezatracovat. V době vysokého geopolitického rizika je minimální spolupráce mezi pěti mocnostmi s právem veta přínosem pro celý svět.

Související

Donald Trump

USA opustí desítky mezinárodních organizací, rozhodl Trump

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal nařízení, podle kterého mají Spojené státy americké opustit 31 agentur OSN a dalších 35 organizací, které nespadají pod OSN. Bílý dům vysvětlil, že tyto organizace fungují v rozporu s americkými národními zájmy. O nařízení informovala stanice CNBC. 

Více souvisejících

OSN

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

před 25 minutami

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 3 hodinami

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 4 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 5 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 5 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 7 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy