Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku. Nikdo nevěří, že se P5 shodne

Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku a debaty se točí kolem Rady bezpečnosti OSN. Před osmdesáti lety ji založili spojenci z druhé světové války, aby zabránili budoucím válkám. Pět stálých členů s právem veta, takzvaná P5 – Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Čína a Francie – se mělo stát „světovými policisty.“ V současné době ovšem málokdo pochybuje o tom, že se jim tento cíl nedaří plnit, píše magazín Time.

Během studené války byla P5 často rozdělená, ale přesto dokázala Radu bezpečnosti využít k zvládání konfliktů a k předcházení jejich eskalaci. Po jejím skončení se našel nový duch spolupráce, Rada bezpečnosti podpořila například tažení USA proti Iráku v roce 1991. Nicméně od přelomu století se tato spolupráce začala opět vytrácet.

Vztahy se zhoršily po invazi do Iráku v roce 2003 a občanské válce v Sýrii. Rychlý pokles vztahů nastal po ruské invazi na Ukrajinu. Rada bezpečnosti stále dohlíží na mírové operace, ale v klíčových krizích se často dostává do patové situace. V roce 2024 přijala pouhých jedenačtyřicet rezolucí, což je nejméně od roku 1991.

Mnoho členských států OSN považuje dominantní postavení P5 za zastaralé. Země jako Indie a Brazílie požadují stálé členství a africké státy si stěžují, že jejich bývalí koloniální vládci se i nadále snaží diktovat osud kontinentu.

Ukrajinští diplomaté zpochybňují, zda Rusko má vůbec právo na své křeslo po Sovětském svazu. Ačkoliv se množí kritika, Rada bezpečnosti zůstává prostorem pro dialog, kde diplomaté z USA, Číny a Ruska mohou jednat. Navzdory rozporům se stálí členové dokáží shodnout na celé řadě témat, od humanitární pomoci až po sankce proti džihádistům.

Tento mechanismus P5 se podle všeho líbí i Trumpově administrativě, která chce, aby skupina lépe spolupracovala. Trumpova administrativa se distancovala od reformních návrhů předchozí Bidenovy vlády, která podporovala stálé členství pro africké národy.

V důsledku tohoto posunu Rusové zmírnili svou proti-americkou rétoriku a menší státy s reformními plány vyčkávají na jasné pokyny od nového prezidenta.

Klíčové konflikty, jako válka na Ukrajině, v Gaze a íránský jaderný program, rozdělují stálé členy různými způsoby.

Ukrajina: USA překvapily Británii a Francii návrhem rezoluce, která neobsahovala zmínku o územní celistvosti Ukrajiny. To naznačilo, že Trumpova administrativa má zájem na novém vztahu s Ruskem. Evropští diplomaté se obávají, že by se Washington mohl v budoucnu postavit na stranu Moskvy.

Gaza: USA jako jediné nadále blokují rezoluce, které kritizují Izrael. Británie a Francie se již připojily k Rusku a Číně a požadují okamžité příměří.

Írán: Rozdělení je zde předvídatelnější. Británie a Francie spolu s Německem zahájily proces obnovení sankcí vůči Íránu, které byly pozastaveny v roce 2015. Tento krok má podporu Trumpovy administrativy.

Navzdory těmto neshodám má Rada bezpečnosti stále svou hodnotu. Je to místo, kde se rozdělené mocnosti mohou dohodnout na neshodách v některých otázkách, zatímco v jiných pokračují ve spolupráci. V turbulentní době tento formát umožňuje mocnostem sdělit si své "červené čáry" a hledat východiska z obtížných situací. Právě fakt, že členové P5 mohou vytvářet a měnit aliance v závislosti na krizi, je velkou předností.

Namísto očekávání, že stálí členové najdou ve všech hlavních krizích společnou řeč, je realističtější pohlížet na P5 jako na skupinu, kde se mohou vyhnout zbytečné eskalaci. Je moudré staré instituce nezatracovat. V době vysokého geopolitického rizika je minimální spolupráce mezi pěti mocnostmi s právem veta přínosem pro celý svět.

Související

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

Více souvisejících

OSN

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Ilustrační fotografie.

Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz

Koupací sezóna pokračuje za příznivých podmínek a většina sledovaných přírodních koupacích lokalit v České republice vykazuje vyhovující kvalitu vody ke koupání. Přírodní koupací vody nadále představují oblíbené místo letní rekreace a v uplynulém týdnu se na jejich zvýšené návštěvnosti podílelo také velmi teplé počasí s teplotami často přesahujícími 30 °C.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Letní počasí

Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

včera

včera

včera

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

včera

7. srpna 2026 22:04

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

7. srpna 2026 20:55

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

7. srpna 2026 19:37

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy