Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku a debaty se točí kolem Rady bezpečnosti OSN. Před osmdesáti lety ji založili spojenci z druhé světové války, aby zabránili budoucím válkám. Pět stálých členů s právem veta, takzvaná P5 – Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Čína a Francie – se mělo stát „světovými policisty.“ V současné době ovšem málokdo pochybuje o tom, že se jim tento cíl nedaří plnit, píše magazín Time.
Během studené války byla P5 často rozdělená, ale přesto dokázala Radu bezpečnosti využít k zvládání konfliktů a k předcházení jejich eskalaci. Po jejím skončení se našel nový duch spolupráce, Rada bezpečnosti podpořila například tažení USA proti Iráku v roce 1991. Nicméně od přelomu století se tato spolupráce začala opět vytrácet.
Vztahy se zhoršily po invazi do Iráku v roce 2003 a občanské válce v Sýrii. Rychlý pokles vztahů nastal po ruské invazi na Ukrajinu. Rada bezpečnosti stále dohlíží na mírové operace, ale v klíčových krizích se často dostává do patové situace. V roce 2024 přijala pouhých jedenačtyřicet rezolucí, což je nejméně od roku 1991.
Mnoho členských států OSN považuje dominantní postavení P5 za zastaralé. Země jako Indie a Brazílie požadují stálé členství a africké státy si stěžují, že jejich bývalí koloniální vládci se i nadále snaží diktovat osud kontinentu.
Ukrajinští diplomaté zpochybňují, zda Rusko má vůbec právo na své křeslo po Sovětském svazu. Ačkoliv se množí kritika, Rada bezpečnosti zůstává prostorem pro dialog, kde diplomaté z USA, Číny a Ruska mohou jednat. Navzdory rozporům se stálí členové dokáží shodnout na celé řadě témat, od humanitární pomoci až po sankce proti džihádistům.
Tento mechanismus P5 se podle všeho líbí i Trumpově administrativě, která chce, aby skupina lépe spolupracovala. Trumpova administrativa se distancovala od reformních návrhů předchozí Bidenovy vlády, která podporovala stálé členství pro africké národy.
V důsledku tohoto posunu Rusové zmírnili svou proti-americkou rétoriku a menší státy s reformními plány vyčkávají na jasné pokyny od nového prezidenta.
Klíčové konflikty, jako válka na Ukrajině, v Gaze a íránský jaderný program, rozdělují stálé členy různými způsoby.
Ukrajina: USA překvapily Británii a Francii návrhem rezoluce, která neobsahovala zmínku o územní celistvosti Ukrajiny. To naznačilo, že Trumpova administrativa má zájem na novém vztahu s Ruskem. Evropští diplomaté se obávají, že by se Washington mohl v budoucnu postavit na stranu Moskvy.
Gaza: USA jako jediné nadále blokují rezoluce, které kritizují Izrael. Británie a Francie se již připojily k Rusku a Číně a požadují okamžité příměří.
Írán: Rozdělení je zde předvídatelnější. Británie a Francie spolu s Německem zahájily proces obnovení sankcí vůči Íránu, které byly pozastaveny v roce 2015. Tento krok má podporu Trumpovy administrativy.
Navzdory těmto neshodám má Rada bezpečnosti stále svou hodnotu. Je to místo, kde se rozdělené mocnosti mohou dohodnout na neshodách v některých otázkách, zatímco v jiných pokračují ve spolupráci. V turbulentní době tento formát umožňuje mocnostem sdělit si své "červené čáry" a hledat východiska z obtížných situací. Právě fakt, že členové P5 mohou vytvářet a měnit aliance v závislosti na krizi, je velkou předností.
Namísto očekávání, že stálí členové najdou ve všech hlavních krizích společnou řeč, je realističtější pohlížet na P5 jako na skupinu, kde se mohou vyhnout zbytečné eskalaci. Je moudré staré instituce nezatracovat. V době vysokého geopolitického rizika je minimální spolupráce mezi pěti mocnostmi s právem veta přínosem pro celý svět.
Související
USA opustí desítky mezinárodních organizací, rozhodl Trump
Rada bezpečnosti konečně udělala něco správně. Přesto OSN zůstává zoufale nefunkční
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 25 minutami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 1 hodinou
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 1 hodinou
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 2 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 3 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 3 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 4 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 5 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 5 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 6 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 7 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.
Zdroj: Libor Novák