Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku. Nikdo nevěří, že se P5 shodne

Valné shromáždění OSN se schází v New Yorku a debaty se točí kolem Rady bezpečnosti OSN. Před osmdesáti lety ji založili spojenci z druhé světové války, aby zabránili budoucím válkám. Pět stálých členů s právem veta, takzvaná P5 – Spojené státy, Rusko, Velká Británie, Čína a Francie – se mělo stát „světovými policisty.“ V současné době ovšem málokdo pochybuje o tom, že se jim tento cíl nedaří plnit, píše magazín Time.

Během studené války byla P5 často rozdělená, ale přesto dokázala Radu bezpečnosti využít k zvládání konfliktů a k předcházení jejich eskalaci. Po jejím skončení se našel nový duch spolupráce, Rada bezpečnosti podpořila například tažení USA proti Iráku v roce 1991. Nicméně od přelomu století se tato spolupráce začala opět vytrácet.

Vztahy se zhoršily po invazi do Iráku v roce 2003 a občanské válce v Sýrii. Rychlý pokles vztahů nastal po ruské invazi na Ukrajinu. Rada bezpečnosti stále dohlíží na mírové operace, ale v klíčových krizích se často dostává do patové situace. V roce 2024 přijala pouhých jedenačtyřicet rezolucí, což je nejméně od roku 1991.

Mnoho členských států OSN považuje dominantní postavení P5 za zastaralé. Země jako Indie a Brazílie požadují stálé členství a africké státy si stěžují, že jejich bývalí koloniální vládci se i nadále snaží diktovat osud kontinentu.

Ukrajinští diplomaté zpochybňují, zda Rusko má vůbec právo na své křeslo po Sovětském svazu. Ačkoliv se množí kritika, Rada bezpečnosti zůstává prostorem pro dialog, kde diplomaté z USA, Číny a Ruska mohou jednat. Navzdory rozporům se stálí členové dokáží shodnout na celé řadě témat, od humanitární pomoci až po sankce proti džihádistům.

Tento mechanismus P5 se podle všeho líbí i Trumpově administrativě, která chce, aby skupina lépe spolupracovala. Trumpova administrativa se distancovala od reformních návrhů předchozí Bidenovy vlády, která podporovala stálé členství pro africké národy.

V důsledku tohoto posunu Rusové zmírnili svou proti-americkou rétoriku a menší státy s reformními plány vyčkávají na jasné pokyny od nového prezidenta.

Klíčové konflikty, jako válka na Ukrajině, v Gaze a íránský jaderný program, rozdělují stálé členy různými způsoby.

Ukrajina: USA překvapily Británii a Francii návrhem rezoluce, která neobsahovala zmínku o územní celistvosti Ukrajiny. To naznačilo, že Trumpova administrativa má zájem na novém vztahu s Ruskem. Evropští diplomaté se obávají, že by se Washington mohl v budoucnu postavit na stranu Moskvy.

Gaza: USA jako jediné nadále blokují rezoluce, které kritizují Izrael. Británie a Francie se již připojily k Rusku a Číně a požadují okamžité příměří.

Írán: Rozdělení je zde předvídatelnější. Británie a Francie spolu s Německem zahájily proces obnovení sankcí vůči Íránu, které byly pozastaveny v roce 2015. Tento krok má podporu Trumpovy administrativy.

Navzdory těmto neshodám má Rada bezpečnosti stále svou hodnotu. Je to místo, kde se rozdělené mocnosti mohou dohodnout na neshodách v některých otázkách, zatímco v jiných pokračují ve spolupráci. V turbulentní době tento formát umožňuje mocnostem sdělit si své "červené čáry" a hledat východiska z obtížných situací. Právě fakt, že členové P5 mohou vytvářet a měnit aliance v závislosti na krizi, je velkou předností.

Namísto očekávání, že stálí členové najdou ve všech hlavních krizích společnou řeč, je realističtější pohlížet na P5 jako na skupinu, kde se mohou vyhnout zbytečné eskalaci. Je moudré staré instituce nezatracovat. V době vysokého geopolitického rizika je minimální spolupráce mezi pěti mocnostmi s právem veta přínosem pro celý svět.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje tlak na OSN a mezinárodní humanitární sektor. Pod hrozbou dalších rozpočtových škrtů prosazuje novou strategii „obchod místo pomoci“ (trade over aid), která má upřednostňovat zájmy amerických firem a volný trh před tradiční rozvojovou asistencí. Tento posun vyvolává u expertů obavy z globálního dominového efektu, který by mohl stát životy milionů lidí.

Více souvisejících

OSN

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Bouřky

Bouřky se mohou vyskytnout i dnes, přiznali meteorologové

V Česku ani dnes nejsou vyloučeny bouřky. Mnoho jich ale nebude a vyskytnou se na výrazně menší části území. Více bude spíše přeháněk bez bleskové aktivity, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Výstrahu oproti včerejšku nevydal.

před 1 hodinou

MV Hondius

Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech

Napětí na Kanárských ostrovech v souvislosti s plánovaným připlutím výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza nebezpečným hantavirem, prudce roste. Regionální vláda v čele s Fernandem Clavijem vyjádřila kategorický nesouhlas s tím, aby plavidlo v nejbližších dnech zakotvilo v tamních přístavech. Situace se rychle mění v ostrou politickou bitvu mezi souostrovím a centrální španělskou vládou.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit

Premiér Andrej Babiš (ANO) během pondělního summitu v Jerevanu překvapil změnou svého dosavadního postoje k financování armády. Novinářům oznámil, že Česká republika splní závazek vynakládat dvě procenta HDP na obranu ještě v letošním roce. Tento optimismus přichází jen krátce poté, co premiér v dubnu nedostatečný rozpočet obhajoval a tvrdil, že dosažení této hranice není reálné.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí přinese do Česka další bouřky

Meteorologové předpovídají pro nadcházející dny proměnlivý charakter počasí, který odstartuje středečními bouřkami a vyvrcholí výrazným oteplením během víkendu. Zatímco polovina týdne přinese srážky a lokální ochlazení, neděle by měla nabídnout téměř letní teploty dosahující až k 28 °C.

Aktualizováno před 12 hodinami

Akce s názvem „Ruce pryč od médií“ Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo

Pražské Staroměstské náměstí se v úterý v podvečer stalo dějištěm rozsáhlého protestu na obranu nezávislosti veřejnoprávních médií. Akci s názvem „Ruce pryč od médií“ svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na kontroverzní vládní návrh zákona, který by podle organizátorů znamenal faktické zestátnění České televize a Českého rozhlasu. Tisíce účastníků zaplnily prostor náměstí, aby vyjádřily svůj nesouhlas se snahami o politické ovládnutí těchto institucí.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA

Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka

Světová zdravotnická organizace (WHO) připustila, že na palubě nizozemské výletní lodi MV Hondius, kde v uplynulých dnech zemřeli tři lidé, mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka. Virus se obvykle šíří prostřednictvím hlodavců, avšak v tomto specifickém případě se odborníci domnívají, že k infekci mohlo dojít mezi osobami v „mimořádně blízkém kontaktu“. WHO zároveň zdůraznila, že celkové riziko pro širší veřejnost zůstává nízké.

včera

Vladimir Putin a Robert Fico

V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska

Letošní oslavy vítězství ve Velké vlastenecké válce v Moskvě se obejdou bez velkých jmen v řadách zahraničních hostů. V Evropské unii se nejvíce řeší účast slovenského premiéra Roberta Fica, který se má zároveň setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Předseda slovenské vlády se ocitne i ve společnosti běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. 

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul

Osud keporkaka Timmyho, který se po týdnech strávených v mělkých vodách Baltského moře dočkal vytouženého vypuštění do Severního moře, zůstává nejasný a doprovázejí ho rostoucí obavy. Odborníci z Německého oceánografického muzea v úterý připustili, že zvíře s vysokou pravděpodobností nepřežilo. Tato zpráva vyvolala značné emoce u veřejnosti i vědecké komunity, která celou záchrannou misi od počátku bedlivě sledovala.

včera

Pete Hegseth

Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání

Navzdory opakovaným střetům v Hormuzském průlivu a rostoucímu napětí mezi Washingtonem a Teheránem trvají špičky amerického Pentagonu na tom, že příměří z 8. dubna stále platí. Americký ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine na tiskovém brífinku uvedli, že nynější íránské útoky zatím nedosáhly prahu, který by vyžadoval plné obnovení válečných operací.

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce

Transatlantické obchodní vztahy procházejí další hlubokou krizí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že odstupuje od části přelomové dohody o clech, kterou uzavřel s lídry Evropské unie loni v létě ve Skotsku. Trump ostře zkritizoval Brusel za příliš pomalou ratifikaci ujednání a na sociální síti Truth Social oznámil, že zvýší cla na automobily a nákladní vozy dovážené z EU do Spojených států z nynějších 15 % na 25 %.

včera

Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?

Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy