Ve Francii se hroutí Bayrouova vláda

Francouzské menšinové vládě podle CNN hrozí, že v září padne. Tři hlavní opoziční strany se totiž vyjádřily, že nepodpoří hlasování o důvěře, které na 8. září vyhlásil premiér François Bayrou. Hlasování se týká jeho plánů na rozsáhlé rozpočtové škrty.

Krajně pravicové Národní sdružení a Zelení už oznámili, že budou hlasovat proti vládě. Socialisty, na jejichž hlasech premiérův osud převážně leží, uvedli, že nevidí důvod, proč by ho měli podpořit. Pokud ovšem nezmění přístup k rozpočtu, což podle nich není pravděpodobné. V případě prohry ve hlasování o důvěře v Národním shromáždění, vláda padne.

Tato nejistota zneklidnila investory, což se projevilo na ceně francouzských dluhopisů, jejíž prémie oproti německým ekvivalentům vzrostla o 5 bazických bodů. Index francouzských akcií CAC-40 se propadl o 1,6 %.

Pokud vláda padne, prezident Emmanuel Macron by mohl jmenovat nového premiéra, nebo požádat Bayroua, aby zůstal v čele prozatímní vlády. Je možné, že by vyhlásil předčasné volby. Je třeba připomenout, že Macron už o jednoho premiéra přišel. Michel Barnier ztratil podporu ve hlasování o nedůvěře na konci roku 2024, pouhé tři měsíce po nástupu do funkce, po dalších předčasných volbách.

Bayrou označil snahu o získání důvěry v roztříštěném parlamentu za riskantní, ale podle něj je nečinnost ještě riskantnější. Odkazoval přitom na obrovský státní dluh, který zemi hrozí. Hlasování o důvěře má podle něj posoudit, zda má dostatečnou podporu pro svůj rozpočet ve výši 44 miliard eur.

Vláda se snaží zkrotit deficit, který loni dosáhl 5,8 % HDP, což je téměř dvojnásobek oficiálního limitu EU, který činí 3 %. I kdyby vláda hlasování vyhrála, bude to znamenat pouze podporu pro premiérův názor na francouzské fiskální problémy. Samotné hlasování o rozpočtu proběhne až později.

Bayrou navrhuje zrušení dvou státních svátků a zmrazení sociálních výdajů a daňových pásem na úrovni roku 2025 bez úpravy o inflaci. Uvedl, že návrh na zrušení svátků může být pozměněn. Podle předsedy krajně pravicové strany Jordana Bardelly Bayrou vyhlášením hlasování de facto oznámil konec své vlády. Dodal, že Národní sdružení nikdy nebude hlasovat pro vládu, jejíž rozhodnutí způsobují utrpení Francouzů. Zelení a levice se vyjádřili podobně.

Osud vlády teď závisí na socialistech. Pokud se přidají k ostatním levicovým stranám a krajní pravici, budou mít pravděpodobně dostatek hlasů na svržení vlády. Poslanec Arthur Delaporte uvedl, že Bayrou je „hluchý k požadavkům Francouzů“. Naznačil, že jsou ochotni k rozhovorům, pokud premiér změní své plány.

Hlasování o důvěře se má odehrát jen dva dny před plánovanými protesty, které se objevily na sociálních sítích a mají podporu levicových stran i některých odborů. Výzvy k protestům, které se mají konat 10. září, jsou srovnávány se protesty Žlutých vest z roku 2018, které začaly kvůli zvýšení cen pohonných hmot a nákladům na život. Tyto protesty se nakonec proměnily v rozsáhlé hnutí proti Macronovi a jeho snahám o ekonomickou reformu.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.
Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

Více souvisejících

Francie François Bayrou

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy