Ve Francii se hroutí Bayrouova vláda

Francouzské menšinové vládě podle CNN hrozí, že v září padne. Tři hlavní opoziční strany se totiž vyjádřily, že nepodpoří hlasování o důvěře, které na 8. září vyhlásil premiér François Bayrou. Hlasování se týká jeho plánů na rozsáhlé rozpočtové škrty.

Deník Shopaholičky

Krajně pravicové Národní sdružení a Zelení už oznámili, že budou hlasovat proti vládě. Socialisty, na jejichž hlasech premiérův osud převážně leží, uvedli, že nevidí důvod, proč by ho měli podpořit. Pokud ovšem nezmění přístup k rozpočtu, což podle nich není pravděpodobné. V případě prohry ve hlasování o důvěře v Národním shromáždění, vláda padne.

Tato nejistota zneklidnila investory, což se projevilo na ceně francouzských dluhopisů, jejíž prémie oproti německým ekvivalentům vzrostla o 5 bazických bodů. Index francouzských akcií CAC-40 se propadl o 1,6 %.

Pokud vláda padne, prezident Emmanuel Macron by mohl jmenovat nového premiéra, nebo požádat Bayroua, aby zůstal v čele prozatímní vlády. Je možné, že by vyhlásil předčasné volby. Je třeba připomenout, že Macron už o jednoho premiéra přišel. Michel Barnier ztratil podporu ve hlasování o nedůvěře na konci roku 2024, pouhé tři měsíce po nástupu do funkce, po dalších předčasných volbách.

Bayrou označil snahu o získání důvěry v roztříštěném parlamentu za riskantní, ale podle něj je nečinnost ještě riskantnější. Odkazoval přitom na obrovský státní dluh, který zemi hrozí. Hlasování o důvěře má podle něj posoudit, zda má dostatečnou podporu pro svůj rozpočet ve výši 44 miliard eur.

Vláda se snaží zkrotit deficit, který loni dosáhl 5,8 % HDP, což je téměř dvojnásobek oficiálního limitu EU, který činí 3 %. I kdyby vláda hlasování vyhrála, bude to znamenat pouze podporu pro premiérův názor na francouzské fiskální problémy. Samotné hlasování o rozpočtu proběhne až později.

Bayrou navrhuje zrušení dvou státních svátků a zmrazení sociálních výdajů a daňových pásem na úrovni roku 2025 bez úpravy o inflaci. Uvedl, že návrh na zrušení svátků může být pozměněn. Podle předsedy krajně pravicové strany Jordana Bardelly Bayrou vyhlášením hlasování de facto oznámil konec své vlády. Dodal, že Národní sdružení nikdy nebude hlasovat pro vládu, jejíž rozhodnutí způsobují utrpení Francouzů. Zelení a levice se vyjádřili podobně.

Osud vlády teď závisí na socialistech. Pokud se přidají k ostatním levicovým stranám a krajní pravici, budou mít pravděpodobně dostatek hlasů na svržení vlády. Poslanec Arthur Delaporte uvedl, že Bayrou je „hluchý k požadavkům Francouzů“. Naznačil, že jsou ochotni k rozhovorům, pokud premiér změní své plány.

Hlasování o důvěře se má odehrát jen dva dny před plánovanými protesty, které se objevily na sociálních sítích a mají podporu levicových stran i některých odborů. Výzvy k protestům, které se mají konat 10. září, jsou srovnávány se protesty Žlutých vest z roku 2018, které začaly kvůli zvýšení cen pohonných hmot a nákladům na život. Tyto protesty se nakonec proměnily v rozsáhlé hnutí proti Macronovi a jeho snahám o ekonomickou reformu.

Deník Shopaholičky

Související

Bojový letoun Rafale F2

Ukrajina a Francie uzavřely „historickou dohodu“ o dodávce stíhaček Rafale a systémů PVO

Ukrajina v pondělí podepsala dohodu o záměru s Francií, která vyjadřuje zájem o nákup až 100 stíhacích letounů Rafale, bezpilotních letounů, systémů protivzdušné obrany a další klíčové techniky v průběhu příštích deseti let. Cílem je posílit dlouhodobou bezpečnost země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dokument podepsal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Elysejském paláci, označil dohodu za „historickou“. Dopis představuje předběžný závazek Ukrajiny k nákupu řady francouzských obranných zařízení.
Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Více souvisejících

Francie François Bayrou

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 6 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy