Venezuela vyhlásila v reakci na připlutí americké letadlové lodě masivní mobilizaci

Venezuela oznámila, že spouští „masivní mobilizaci“ vojenského personálu, zbraní a techniky jako reakci na posilování amerických válečných lodí a jednotek v Karibském moři. Podle ministra obrany Vladimira Padrina Lópeze budou pozemní, letecké, námořní a záložní síly provádět cvičení až do středy. Ministr popsal toto nasazení jako odpověď na „imperialistickou hrozbu“ představovanou americkým posilováním.

Kromě běžných vojenských jednotek se cvičení zúčastní i Bolívarská národní milice, záložní síla složená z civilistů, kterou založil zesnulý prezident Hugo Chávez. Milice je pojmenována po Simónu Bolívarovi, revolucionáři, který zajistil nezávislost řady latinskoamerických zemí na Španělsku. Padrino López, který nařízení přisoudil přímo venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi, uvedl, že cílem cvičení je „optimalizovat velení, řízení a komunikaci“ a zajistit obranu země.

Tento krok přichází uprostřed rostoucího napětí mezi oběma zeměmi, zatímco americká přítomnost v oblasti narůstá. V úterý americké námořnictvo oznámilo, že USS Gerald R. Ford – největší americká válečná loď – dorazila do operační oblasti Jižního velitelství USA, která zahrnuje většinu Latinské Ameriky. Ministr obrany USA Pete Hegseth nařídil lodi Ford, aby se přesunula do Karibiku z Evropy koncem minulého měsíce.

Úderná skupina doprovázející loď Ford s sebou přiváží devět leteckých squadron, dva raketové torpédoborce třídy Arleigh Burke – USS Bainbridge a USS Mahan –, velitelskou loď pro integrovanou protivzdušnou a protiraketovou obranu USS Winston S. Churchill, a více než 4 000 námořníků. Spojené státy prezentují toto posilování sil v regionu jako snahu bojovat proti obchodu s drogami a jejich toku do USA, a v posledních týdnech provedly údery na četné lodě údajně pašující drogy.

Caracas však věří, že skutečným cílem USA je prosadit změnu režimu, a někteří úředníci Trumpovy administrativy soukromě připustili, že jejich strategie směřuje k odstranění Madura. Minulý měsíc Trump uvedl, že povolil CIA působit ve Venezuele a dříve naznačoval, že zvažuje možnost úderů uvnitř země. Úředníci administrativy nicméně následně prohlásili, že USA v současné době takové akce neplánují.

Padrino López v úterním prohlášení popsal nasazení venezuelských sil jako součást Madurova širšího „Plánu nezávislosti 200“, občansko-vojenské strategie zaměřené na mobilizaci konvenčních vojenských sil spolu s milicemi a policejními složkami k obraně země. Konvenční venezuelská armáda, Bolívarské národní ozbrojené síly, má asi 123 000 členů. Maduro tvrdí, že jeho dobrovolnické milice nyní disponují více než 8 miliony záložníků, ačkoli odborníci toto číslo i kvalitu výcviku zpochybňují.

S příchodem lodi Ford se odhaduje, že se v regionu nachází zhruba 15 000 amerických vojáků. Podstatné procento veškerých nasazených námořních sil USA, včetně obojživelné připravené skupiny Iwo Jima a 22. námořní expediční jednotky (přes 4 500 mariňáků a námořníků, tři torpédoborce s řízenými střelami, útočná ponorka, loď pro speciální operace, křižník s řízenými střelami a průzkumná letadla P-8 Poseidon), bylo v oblasti již před příjezdem Fordovy skupiny. USA také rozmístily 10 stíhaček F-35 v Portoriku, které se stalo centrem americké armády. Na ostrov byly nasazeny i nejméně tři bezpilotní letouny MQ-9 Reaper. Kromě techniky se v Portoriku odhaduje na 5 000 amerických vojáků. U venezuelského pobřeží proběhlo také několik cvičných misí amerických bombardérů.

Související

Venezuela, ilustrační foto

Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína

Peking má hned několik důvodů, proč ostře vystupovat proti stupňujícímu se vojenskému tlaku USA na Venezuelu. Nedávné zadržení ropných tankerů americkou pobřežní stráží v rámci Trumpovy „úplné blokády“ zasahuje ekonomické srdce jednoho z nejbližších partnerů Číny v Latinské Americe. Právě Čína je přitom hlavním odběratelem venezuelské ropy – v posledních měsících k ní směřovalo zhruba 80 % veškerého exportu této jihoamerické země. 
USS Gerald R. Ford

Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026

Před rokem touto dobou byl prezidentem Joe Biden a v katarském Dauhá se vyjednávalo příměří v Gaze. Dnes se zdá, že tyto události dělí celé desetiletí, protože rok 2025 přinesl zásadní proměny. Spojené státy nyní shromažďují v Karibiku největší vojenskou sílu od dob kubánské krize a v Miami se jedná o osudu Ukrajiny. Rok 2026 se tak rýsuje jako zlomový okamžik, který prověří stabilitu světového řádu v mnoha ohledech.

Více souvisejících

Venezuela armáda Venezuela

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy