Volba předsedy americké sněmovny se komplikuje, lídr republikánů čelí rebelii

Lídr nové republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy ani napodruhé neuspěl ve volbě předsedy této komory amerického Kongresu, když dnes jeho kandidaturu zablokovalo několik kongresmanů z nejvíce pravicového křídla Republikánské strany. Sněmovna poprvé od roku 1923 nezvolila nového předsedu hned při prvním hlasování a má před sebou potenciálně chaotický vývoj. McCarthy chce o funkci dál bojovat, jeho pozice se však zdá být velmi složitá, neboť při obou dnešních pokusech mu podle amerických médií scházelo 15 hlasů.

Republikánský předák v posledních dnech intenzivně bojoval o přízeň váhajících členů své strany a nabídl jim ústupky, které by po případném zvolení oslabily jeho pozici, odhalení ostrých neshod ve své straně se však nevyhnul. Jeden z lídrů skupiny jeho odpůrců Matt Gaetz dokonce dnes naznačil, že McCarthyho považuje za zkorumpovaného. Vývoj vyvolával spekulace o tom, že republikáni by se nakonec mohli spojit za jiným kandidátem a že volba by se mohla protáhnout i na několik dní, ne-li delší dobu.

Volba nového předsedy je úvodním bodem programu sněmovny, která se dva měsíce po volbách poprvé sešla v novém složení stejně jako druhá kongresová komora - Senát. Dokud větší z obou komor neobsadí předsednický post, nemůže se věnovat dalším otázkám včetně vyslechnutí přísah nových členů. Poté, co první ani druhé hlasování nepřineslo rozuzlení, se kongresmani brzy začali scházet ke třetímu kolu.

Výběr nového šéfa sněmovny navazuje na výsledek listopadových voleb, v nichž si republikáni vzali zpět většinu po zisku 222 mandátů proti 213 pro Demokratickou stranu. Pokud nedojde ke změně procedurálních pravidel, musí kandidát pro zvolení do předsednické funkce získat podporu většiny kongresmanů, kteří při volbě jmenují konkrétní osobu. Teoreticky takto může být zvolen i někdo, kdo není členem sněmovny, dosud se tak ale nikdy nestalo.

Při obou dnešních hlasováních 19 republikánů jmenovalo někoho jiného než McCarthyho a ve výsledku tak nikdo nedosáhl hranice potřebné ke zvolení. Nejvíce hlasů dostal v obou případech lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries, za kterým se jeho straničtí kolegové sjednotili, McCarthy skončil na čísle 203.

Většina hlasů republikánských rebelů se při prvním hlasování rozdělila mezi Andyho Biggse a Jima Jordana, tedy dva prominentní stoupence republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. Jordan před druhým kolem vystoupil na podporu McCarthyho, výsledek však byl takový, že všech 19 rebelů následně podpořilo právě Jordana.

Jako oddaní spojenci Trumpa by se dali popsat i další členové tábora odpůrců McCarthyho v jeho vlastní straně. Světová média o nich hovoří i jako o "konzervativcích tvrdé linie" nebo o "ostře pravicových" republikánech. Napětí mezi většinou republikánského klubu a hrstkou radikálů bylo patrné i při dnešní dopolední schůzi, na které McCarthy za zavřenými dveřmi promlouval ke stranickým kolegům. Podle médií kongresmanka Lauren Boebertová reagovala na jeho projev výrazem "bullshit" ("kecy"), kongresman Dan Crenshaw zase ji a další rebely veřejně označil za "nepřátele" a "narcisisty".

Agentura AP vývoj hodnotí jako potupný začátek něčeho, co by se mohlo změnit v "brutální konfrontaci" mezi většinou republikánského klubu a několika odpadlíky. McCarthy, který je v Kongresu od roku 2007 a dosud sněmovní republikány vedl jako menšinovou frakci, prohlásil, že je ochoten o předsednickou funkci svést "bitvu". Je prý připraven projít tolika koly volby, kolik bude zapotřebí.

Před 100 lety, kdy se naposledy o novém předsedovi sněmovny nerozhodlo hned v prvním kole, bylo nakonec zapotřebí devět hlasování. Rekordní byl v tomto směru rok 1855, kdy se o obsazení předsednického postu rozhodlo až na 133. pokus.

Související

Více souvisejících

Kevin McCarthy USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy