Volby do EP v pobaltských zemích vyhráli konzervativci

Ve trojici pobaltských zemí získaly nejvíce hlasů ve volbách do Evropského parlamentu (EP) konzervativní subjekty, které patří do Evropské lidové strany (EPP). informuje agentura APA.

V Estonsku se prosadila konzervativní Isamaa (Vlast) s 21,50 procenta hlasů před sociálními demokraty (SDE), kterých podpořilo 19,30 procenta hlasů. Na třetím místě byla s 17,90 procenta liberální Estonská reformní strana, kterou vede premiérka Kaja Kallasová.

V Litvě zvítězil konzervativní Vlastenecký svaz - Křesťanští demokraté (TS-LKD), který podle předběžných výsledků získal 21,33 procenta hlasů. Následovali sociální demokraté s 18 procenty a Svaz rolníků a zelených s 9,13 procenta.

V Lotyšsku skončila první strana Nová jednota (JV) se ziskem 25,07 procenta. Pravicově populistická Národní aliance (NA) měla 22,08 procenta před Svazem zelených a zemědělců s 8,18 procenta hlasů.

Volby do EP se v členských zemích EU konaly od čtvrtka 6. do neděle 9. června. Ve čtvrtek začaly v Nizozemsku a ve většině členských zemí skončily v neděli. Do europarlamentu si občané Unie zvolili na dobu pěti let 720 poslanců. Jejich počet se oproti předchozímu funkčnímu období zvýší o 15.

Související

Litva Původní zpráva

Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?

Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.
Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

Více souvisejících

Litva estonsko Eurovolby

Aktuálně se děje

včera

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová

Za nepřiměřené považuje nasazení Národní gardy a námořní pěchoty v reakci na protesty v Los Angeles přední česká odbornice na americký politický systém Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Aktualizováno včera

Raketa zasáhla Tel Aviv

Mimořádná zpráva Íránská odveta začala. Celé území Izraele se ocitlo palbou, na zemi zamířily stovky raket

Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.

včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Indie našla černou skříňku ze zříceného letadla Air India

Vyšetřovatelé v Indii nalezli černou skříňku letadla Air India, které ve čtvrtek havarovalo krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patela v Ahmedábádu. Letoun, mířící do Londýna, se zřítil do obytné čtvrti jen 60 sekund po vzletu, přičemž zahynulo 241 z 242 lidí na palubě. Tragédii nepřežilo ani nejméně osm lidí na zemi.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA bije na poplach. Bojí se, že Trump zatáhne USA do války

Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem ukončení „věčných válek“, čelí těžké zkoušce. Čtvrteční noční útok Izraele na íránská jaderná zařízení ho staví do pozice, která může zásadně ovlivnit směr jeho prezidentského mandátu i jednotu jeho věrné základny.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

včera

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

včera

včera

Izrael označil útok za rozhodující moment v dějinách: Jaderné zbraně Íránu ohrožují naši existenci

Blízký východ se ocitá na pokraji hlubšího konfliktu. Po masivních izraelských leteckých útocích na Írán a vypuštění 100 dronů směrem k Izraeli je podle analytiků téměř jisté, že Teherán podnikne odvetné kroky – otázkou zůstává kdy a v jaké podobě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy