Dlouholetý diktátor Alexander Lukašenko si opět zajistil vítězství ve volbách, které mnozí označují za „frašku“. Podle oficiálních výsledků získal Lukašenko 87,6 % hlasů, což mu zajistilo sedmé funkční období v čele Běloruska. Tento výsledek však vyvolává otázky o legitimnosti voleb, zejména s ohledem na to, že všichni čtyři „opoziční“ kandidáti byli ve skutečnosti věrní spojenci Lukašenka. Jeden z nich, lídr Komunistické strany Sergej Syrankov, dokonce před hlasováním prohlásil, že v zemi neexistuje alternativa k Lukašenkovi, uvedl server Politico.
Evropská unie, Spojené království i Spojené státy odmítly uznat Lukašenkovu vládu za legitimní. Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas označila volby za „otevřenou urážku demokracie“ a zdůraznila, že Lukašenko postrádá jakoukoli legitimitu. Podobná prohlášení zazněla i od dalších západních představitelů, kteří dlouhodobě kritizují autoritářský režim v Bělorusku.
Podobné odmítání legitimity Lukašenkovy vlády nastalo i po prezidentských volbách v roce 2020, kdy masivní protesty málem vedly k jeho svržení. Tyto protesty byly následně brutálně potlačeny s podporou ruského prezidenta Vladimira Putina. Lukašenko se tehdy udržel u moci díky rozsáhlým represím a zatýkání opozice, což podle běloruského aktivisty Arta Balenoka vyústilo v atmosféru strachu a beznaděje.
Na rozdíl od roku 2020 byla tentokrát reakce veřejnosti na výsledky voleb tlumená. Tisíce lidí, které se tehdy odvážily vyjít do ulic, čelily brutálnímu násilí, zatýkání a dlouhým trestům odnětí svobody. Více než půl milionu Bělorusů od té doby opustilo zemi. Aktivista Art Balenok, který nyní žije v Rakousku, v rozhovoru pro POLITICO uvedl, že současný odpor v Bělorusku je téměř nemožný. „Pokud půjdete protestovat, skončíte ve vězení. Možná vás jednou pustí, možná ne,“ řekl.
Exilová běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která se stala symbolem odporu proti Lukašenkově vládě, protestovala proti volbám ve Varšavě. „Dnes jsme pochodovali za svobodu ve Varšavě – sjednoceni a nezlomní, na počest hrdinů, kteří položili životy za svobodu,“ uvedla na sociálních sítích. Cichanouská zároveň vyzvala světové lídry, aby byli připraveni na příští příležitost k demokratickým změnám v Bělorusku a aby měli jasnou strategii pro případný pád Lukašenkova režimu.
Lukašenko ve svých prohlášeních opakovaně odmítl jakoukoli kritiku ze Západu. Při hlasování prohlásil, že jeho političtí oponenti se rozhodli odejít do exilu nebo skončit ve vězení sami. „Vězení je pro lidi, kteří si příliš otevírají ústa, zkrátka pro ty, kteří porušují zákony,“ uvedl. Navzdory tomu Lukašenko v posledním roce propustil přes 250 vězňů, včetně jednoho amerického občana právě v den voleb, což však popřel jako snahu o zlepšení vztahů se Západem.
„Na Západ kašlu,“ řekl Lukašenko a dodal, že jeho země je ochotná jednat s Evropskou unií, ale nebude se „klanět ani lézt po kolenou“.
Evropský parlament odsoudil volby jako „frašku“ a v přijaté rezoluci vyzval členské státy EU, aby odmítly uznat Lukašenkovo vítězství. Zároveň upozornil na nutnost podpory demokratických sil v Bělorusku a sankcí vůči režimu.
Lukašenkova vláda je i nadále silně závislá na podpoře Ruska, což omezuje jakékoli vyhlídky na demokratické změny v krátkodobém horizontu. Podle Cichanouské však naděje na svobodné Bělorusko přetrvává. „Jako Bělorusové nikdy neztratíme naději. Získáme naši zemi zpět a vrátíme se domů silnější než kdy dříve,“ prohlásila.
Související
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska
Bělorusko , Alexandr Lukašenko
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 56 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 2 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 4 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 7 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 9 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek