Volby prezidenta 2023: V Bruselu je také velký zájem, lidé chtějí změnu poměrů na Hradě

Velký zájem voličů dnes na české ambasádě v Bruselu provázel úvod českých prezidentských voleb. Po prvním dnu odevzdalo své hlasy 770 lidí, což je o čtvrtinu více než při předloňských parlamentních volbách. Lidé oslovení ČTK se většinou shodovali, že chtějí zásadně změnit poměry na Hradě a podpořit prozápadního kandidáta, který bude zemi dobře reprezentovat.

"Tendence proti minulým volbám je velký nárůst. Myslím, že je to dáno i tím, že lidé chtějí více rozhodovat o svém osudu a jsou aktivnější," soudí český velvyslanec v Belgii Pavel Klucký, podle něhož se dá očekávat celková účast téměř dvou tisícovek voličů. Zatímco v minulých parlamentních volbách v říjnu 2021 se do voličských seznamů v Bruselu nechalo zapsat 800 lidí, tento rok jich je o tři stovky více. Další stovky přijdou s voličskými průkazy.

Jednou z nich je i osmnáctiletá studentka politologie Agáta Malá, která si stejně jako ostatní voliči vystála před ambasádou více než čtvrthodinovou frontu.

"Prezident národa by se měl umět dobře prezentovat, a to nás současný prezident úplně neuměl. Chtěla bych prezidenta, na kterého můžu být hrdá, když ho třeba vidím v televizi," řekla ČTK. Současné kandidáty sledovala zejména na sociálních sítích a rozhodovala se mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou. Klíčové bylo, který z kandidátů působí více autenticky, řekla prvovolička, která studuje ve Skotsku daleko od českých zastupitelských úřadů. Nejjednodušší tak pro ni bylo přiletět volit do Bruselu, kde žije její otec.

Necelou hodinu před uzavřením volební místnosti přijela odevzdat svůj hlas místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která dorazila rovnou z návštěvy sboru komisařů ve Švédsku u příležitosti začátku unijního předsednictví. "Podle mě by prezident měl mít rád lidi, měl by mít všechna ´nej´, aby dobře reprezentoval republiku v zahraničí, ale aby i dovnitř působil jako symbol něčeho, co nás přesahuje," popsala ČTK Jourová kritéria svého výběru. "Procházíme těžkou dobou, kdo ví, co nás ještě čeká, takže by se prezident měl umět postavit zlu," dodala. Čí jméno dá do obálky, se rozhodla až těsně před volební místností.

Většinu českých voličů dnes v Bruselu tradičně tvořili lidé pracující v institucích EU či v českých zastupitelských úřadech a organizacích.

"Chci, aby Česká republika patřila mezi demokratické, proevropsky orientované a moderní země," řekla ředitelka bruselské České školy bez hranic Dagmar Straková, podle níž je důležité, aby k volbám chodili i Češi žijící v zahraničí. Žena, která v belgické metropoli žije téměř dvě desetiletí, je také organizátorkou iniciativy prosazující možnost korespondenční volby. Ta by podle ní usnadnila život tisícům lidí, kteří žijí daleko od zastupitelských úřadů a musejí kvůli hlasování podstupovat složité úkony. Například zmíněná studentka Malá absolvovala kvůli vyřízení voličského průkazu cestu do Prahy a následně si jej ze Skotska přijela vyzvednout a hlasovala na bruselské ambasádě.

"Čechů, kteří volit nemohou a nedostanou se na zastupitelské úřady, je velké množství. Korespondenční volba je ověřená a spousta evropských zemí ji má jako svůj standard," řekla Straková. V Česku se zákon umožňující volit distančně zatím nepodařilo prosadit zejména kvůli odporu opozičních stran ANO a SPD, jejichž podpora u Čechů v zahraničí je tradičně nízká.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby 2023 Brusel

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 24 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad

Současná situace kolem války na Ukrajině je poznamenána významnými kroky jak Spojených států, tak Ruska, přičemž obě strany se snaží získat výhodu v konfliktu před možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, uvedl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy