Volby prezidenta 2023: V Bruselu je také velký zájem, lidé chtějí změnu poměrů na Hradě

"Tendence proti minulým volbám je velký nárůst. Myslím, že je to dáno i tím, že lidé chtějí více rozhodovat o svém osudu a jsou aktivnější," soudí český velvyslanec v Belgii Pavel Klucký, podle něhož se dá očekávat celková účast téměř dvou tisícovek voličů. Zatímco v minulých parlamentních volbách v říjnu 2021 se do voličských seznamů v Bruselu nechalo zapsat 800 lidí, tento rok jich je o tři stovky více. Další stovky přijdou s voličskými průkazy.

Jednou z nich je i osmnáctiletá studentka politologie Agáta Malá, která si stejně jako ostatní voliči vystála před ambasádou více než čtvrthodinovou frontu.

"Prezident národa by se měl umět dobře prezentovat, a to nás současný prezident úplně neuměl. Chtěla bych prezidenta, na kterého můžu být hrdá, když ho třeba vidím v televizi," řekla ČTK. Současné kandidáty sledovala zejména na sociálních sítích a rozhodovala se mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou. Klíčové bylo, který z kandidátů působí více autenticky, řekla prvovolička, která studuje ve Skotsku daleko od českých zastupitelských úřadů. Nejjednodušší tak pro ni bylo přiletět volit do Bruselu, kde žije její otec.

Necelou hodinu před uzavřením volební místnosti přijela odevzdat svůj hlas místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která dorazila rovnou z návštěvy sboru komisařů ve Švédsku u příležitosti začátku unijního předsednictví. "Podle mě by prezident měl mít rád lidi, měl by mít všechna ´nej´, aby dobře reprezentoval republiku v zahraničí, ale aby i dovnitř působil jako symbol něčeho, co nás přesahuje," popsala ČTK Jourová kritéria svého výběru. "Procházíme těžkou dobou, kdo ví, co nás ještě čeká, takže by se prezident měl umět postavit zlu," dodala. Čí jméno dá do obálky, se rozhodla až těsně před volební místností.

Většinu českých voličů dnes v Bruselu tradičně tvořili lidé pracující v institucích EU či v českých zastupitelských úřadech a organizacích.

"Chci, aby Česká republika patřila mezi demokratické, proevropsky orientované a moderní země," řekla ředitelka bruselské České školy bez hranic Dagmar Straková, podle níž je důležité, aby k volbám chodili i Češi žijící v zahraničí. Žena, která v belgické metropoli žije téměř dvě desetiletí, je také organizátorkou iniciativy prosazující možnost korespondenční volby. Ta by podle ní usnadnila život tisícům lidí, kteří žijí daleko od zastupitelských úřadů a musejí kvůli hlasování podstupovat složité úkony. Například zmíněná studentka Malá absolvovala kvůli vyřízení voličského průkazu cestu do Prahy a následně si jej ze Skotska přijela vyzvednout a hlasovala na bruselské ambasádě.

"Čechů, kteří volit nemohou a nedostanou se na zastupitelské úřady, je velké množství. Korespondenční volba je ověřená a spousta evropských zemí ji má jako svůj standard," řekla Straková. V Česku se zákon umožňující volit distančně zatím nepodařilo prosadit zejména kvůli odporu opozičních stran ANO a SPD, jejichž podpora u Čechů v zahraničí je tradičně nízká.