Volby v Německu zahalil stín nástupu Trumpa do úřadu. Merz teď volá po nezávislosti na USA

Merz, který dosud nezastával žádnou vládní funkci, si po vyhlášení výsledků volby užíval vítěznou atmosféru na centrále CDU v Berlíně. "Pojďme začít," prohlásil směrem ke svým podporovatelům a naznačil tak, že chce co nejrychleji zahájit koaliční jednání. Jeho úspěch přichází v době, kdy Evropa čelí novým výzvám v souvislosti s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož přístup k transatlantickým vztahům mnohé evropské lídry znepokojuje.

V televizním vystoupení po volbách Merz ostře kritizoval nedávné "zásahy" Spojených států do německé volební kampaně a přirovnal je k ruským pokusům o ovlivňování evropské politiky. "Jsme pod obrovským tlakem ze dvou stran. Mým hlavním cílem je sjednotit Evropu a postupně dosáhnout její nezávislosti na USA," uvedl Merz s tím, že Trumpova administrativa podle něj projevuje nezájem o osud Evropy.

Výsledky voleb zároveň přinesly tvrdý pád pro dosavadní vládní sociální demokracii (SPD) Olafa Scholze, která získala pouze 16,4 % hlasů. To je dramatický propad oproti volbám v roce 2021, kdy dosáhla 25,7 %. Pád SPD je přisuzován nespokojenosti voličů s takzvanou "semaforovou koalicí", kterou kromě SPD tvořili i Zelení a liberální FDP.

Krajně pravicová AfD, která byla ještě před několika lety na okraji politického spektra a čelila podezřením z extremismu, se nyní stala druhou nejsilnější stranou v Německu. Přesto se očekává, že zůstane mimo vládní struktury, neboť ostatní strany dodržují takzvanou "ochrannou zeď" proti jejímu zapojení do koalice.

Vedoucí představitelka AfD Alice Weidel označila tuto strategii za nedemokratickou a zdůraznila, že její strana bude nadále bojovat za svůj politický vliv. Uvedla také, že po volbách dostala telefonát od amerického miliardáře Elona Muska, který jí údajně osobně pogratuloval k výsledku.

Německá volební kampaň byla silně ovlivněna otázkami migrace, ekonomiky a návratu Donalda Trumpa do Bílého domu. K eskalaci napětí přispěly i dva nedávné útoky v Magdeburgu a Mnichově, které byly spáchány migranty a využity krajní pravicí k posílení své pozice. AfD otevřeně požaduje "remigraci", tedy masové vyhoštění migrantů, bez ohledu na jejich právní status v Německu.

Na výsledky voleb rychle reagovali i světoví lídři. Britský premiér Keir Starmer na sociální síti X uvedl, že se těší na spolupráci s novou německou vládou. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k posílení evropské suverenity.

Volební účast dosáhla 82,5 %, což je výrazně více než v roce 2021, kdy činila 76,4 %. Přestože CDU/CSU zvítězila, nemá většinu a bude muset hledat koaliční partnery. Očekává se, že Merz osloví buď sociální demokraty, nebo Zelené.

SPD se však netají svou skepsí vůči možné spolupráci s CDU a Merz by mohl mít problém sestavit stabilní vládu. Další možností je široká koalice tří stran, což by znamenalo složité a dlouhé jednání. Třístranné vlády jsou v Německu neobvyklé a přinášejí riziko vnitřních sporů.

Po volbách tak Německo čekají týdny nejistoty a politického vyjednávání. Merz stojí před obrovským úkolem nejen sestavit vládu, ale také řešit zásadní výzvy, jako je energetická bezpečnost, migrace a redefinování vztahů s USA v době, kdy Trumpova administrativa podniká kroky, které Evropu znepokojují.