Volby v Rusku třetím dnem končí. Útok ukrajinských dronů zasáhl volební místnost

Útok ukrajinských dronů dnes zasáhl volební místnost v Záporožské oblasti, kterou částečně okupuje Rusko. Podobně jako v Rusku a na dalších okupovaných částech Ukrajiny i zde dnes pokračují ruské prezidentské volby třetím a posledním dnem. 

Podle agentury TASS byla budova zapálena a zničena, nikdo ale nebyl zraněn. 

Volby jsou od pátku narušovány incidenty na několika místech a došlo i k polití volebních uren zelenou barvou na Krymu. Volební komise proto oznámila, že kvůli dvěma případům poškození volebních uren zavedla ve volebních místnostech další bezpečnostní opatření.

"Aby se zabránilo možnosti ovlivnění vůle obyvatel Krymu, bylo rozhodnuto, že policisté budou mít možnost kontrolovat všechny velké tašky a balíčky, které voliči přinesou do místnosti," uvedla komise. Voliči také nebudou moci přistupovat k urnám s nápoji.

Krymský poloostrov byl Moskvou nelegálně anektován v roce 2014. Incidenty s barvou ve volebních místnostech se odehrály v Simferopolu a v Jaltě.

Ruský režim usiluje o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a demonstrovala jednotu národa, který čelí stále větší mezinárodní izolaci kvůli invazi na Ukrajinu.

Vysokou účast, blížící se 70 procentům, registruje například Belgorodská oblast hraničící s Ukrajinou, kde dnes při ostřelování zahynuli dva lidé, a také okupovaná území Ukrajiny. 

Incidenty provázely i první den voleb. U hlasovací místnosti na okupovaném jihu Ukrajiny v pátek explodovalo výbušné zařízení, které nikoho nezabilo. Incident se stal ve městě Skadovsk v jižní části Chersonské oblasti a výbuch oznámili představitelé podporovaní Kremlem.

Do školy v Petrohradu, ve které jsou hlasovací místnosti během ruských prezidentských voleb, žena hodila Molotovův koktejl. Uvedla to agentura AFP.

"Ve Skadovsku bylo výbušné zařízení umístěno do popelnice před hlasovací místností. Explodovalo. Nejsou mrtví ani zraněni," uvedla Moskvou zřízená volební komise v okupované Chersonské oblasti.

Ruské síly také oznámily, že Kyjev ostřeloval hlasovací místnosti v okupovaném městě Kachovka v Chersonské oblasti.

Doporučené články

Do školy v Petrohradu, ve které jsou hlasovací místnosti během ruských prezidentských voleb, žena hodila Molotovův koktejl. Oznámily to volební úřady.

Podezřelá je ve věku dvacátnice, napsal volební představitel Maxim Meiksin na sociální síti Telegram. "Policisté tyto protizákonné kroky okamžitě zastavili. Nikdo nebyl zraněn," dodal.

Dříve AFP s odvoláním na ruské úřady informovala, že v Rusku bylo první den prezidentských voleb zadrženo nejméně sedm lidí, kteří se ve volebních místnostech dopustili vandalismu. Úřady přitom neuvedly, zda šlo o protesty proti Vladimíru Putinovi, který jako kandidát nemá prakticky žádného soupeře.

Ruská policie také řešila první přestupky. V Petrohradě, Moskvě, Karačajsko-Čerkesku a dalších regionech zatím neznámé osoby nasypaly do volebních uren barvivo.

Nezávislí pozorovatelé a odborníci charakterizují tyto volby jako nedemokratické a bez politické konkurence, protože se do nich nezapojil žádný představitel opozice.

Putin je u moci téměř čtvrt století a v roce 2022 spustil nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. Tvrdí, že volby jsou hlasováním o "budoucnosti Ruska". Válku na Ukrajině vysvětluje jako boj proti rozpínavosti Západu, což nachází dobrou odezvu u mnoha Rusů.

Volební komise uvádí, že v Rusku je 112 milionů oprávněných voličů. Další dva miliony Rusů žijí v zahraničí.

Volby ruského prezidenta probíhají i na územích Ukrajiny obsazených Ruskem, včetně Krymu, který byl anektován ruskou armádou v roce 2014.

Kyjev označil tyto volby za frašku a prohlásil, že uspořádání voleb na východní Ukrajině a na Krymu je protiprávní.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině volby v Rusku

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy