Volby v Rusku třetím dnem končí. Útok ukrajinských dronů zasáhl volební místnost

Útok ukrajinských dronů dnes zasáhl volební místnost v Záporožské oblasti, kterou částečně okupuje Rusko. Podobně jako v Rusku a na dalších okupovaných částech Ukrajiny i zde dnes pokračují ruské prezidentské volby třetím a posledním dnem. 

Podle agentury TASS byla budova zapálena a zničena, nikdo ale nebyl zraněn. 

Volby jsou od pátku narušovány incidenty na několika místech a došlo i k polití volebních uren zelenou barvou na Krymu. Volební komise proto oznámila, že kvůli dvěma případům poškození volebních uren zavedla ve volebních místnostech další bezpečnostní opatření.

"Aby se zabránilo možnosti ovlivnění vůle obyvatel Krymu, bylo rozhodnuto, že policisté budou mít možnost kontrolovat všechny velké tašky a balíčky, které voliči přinesou do místnosti," uvedla komise. Voliči také nebudou moci přistupovat k urnám s nápoji.

Krymský poloostrov byl Moskvou nelegálně anektován v roce 2014. Incidenty s barvou ve volebních místnostech se odehrály v Simferopolu a v Jaltě.

Ruský režim usiluje o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a demonstrovala jednotu národa, který čelí stále větší mezinárodní izolaci kvůli invazi na Ukrajinu.

Vysokou účast, blížící se 70 procentům, registruje například Belgorodská oblast hraničící s Ukrajinou, kde dnes při ostřelování zahynuli dva lidé, a také okupovaná území Ukrajiny. 

Incidenty provázely i první den voleb. U hlasovací místnosti na okupovaném jihu Ukrajiny v pátek explodovalo výbušné zařízení, které nikoho nezabilo. Incident se stal ve městě Skadovsk v jižní části Chersonské oblasti a výbuch oznámili představitelé podporovaní Kremlem.

Do školy v Petrohradu, ve které jsou hlasovací místnosti během ruských prezidentských voleb, žena hodila Molotovův koktejl. Uvedla to agentura AFP.

"Ve Skadovsku bylo výbušné zařízení umístěno do popelnice před hlasovací místností. Explodovalo. Nejsou mrtví ani zraněni," uvedla Moskvou zřízená volební komise v okupované Chersonské oblasti.

Ruské síly také oznámily, že Kyjev ostřeloval hlasovací místnosti v okupovaném městě Kachovka v Chersonské oblasti.

Doporučené články

Do školy v Petrohradu, ve které jsou hlasovací místnosti během ruských prezidentských voleb, žena hodila Molotovův koktejl. Oznámily to volební úřady.

Podezřelá je ve věku dvacátnice, napsal volební představitel Maxim Meiksin na sociální síti Telegram. "Policisté tyto protizákonné kroky okamžitě zastavili. Nikdo nebyl zraněn," dodal.

Dříve AFP s odvoláním na ruské úřady informovala, že v Rusku bylo první den prezidentských voleb zadrženo nejméně sedm lidí, kteří se ve volebních místnostech dopustili vandalismu. Úřady přitom neuvedly, zda šlo o protesty proti Vladimíru Putinovi, který jako kandidát nemá prakticky žádného soupeře.

Ruská policie také řešila první přestupky. V Petrohradě, Moskvě, Karačajsko-Čerkesku a dalších regionech zatím neznámé osoby nasypaly do volebních uren barvivo.

Nezávislí pozorovatelé a odborníci charakterizují tyto volby jako nedemokratické a bez politické konkurence, protože se do nich nezapojil žádný představitel opozice.

Putin je u moci téměř čtvrt století a v roce 2022 spustil nevyprovokovanou invazi na Ukrajinu. Tvrdí, že volby jsou hlasováním o "budoucnosti Ruska". Válku na Ukrajině vysvětluje jako boj proti rozpínavosti Západu, což nachází dobrou odezvu u mnoha Rusů.

Volební komise uvádí, že v Rusku je 112 milionů oprávněných voličů. Další dva miliony Rusů žijí v zahraničí.

Volby ruského prezidenta probíhají i na územích Ukrajiny obsazených Ruskem, včetně Krymu, který byl anektován ruskou armádou v roce 2014.

Kyjev označil tyto volby za frašku a prohlásil, že uspořádání voleb na východní Ukrajině a na Krymu je protiprávní.

Související

Dmytro Zolotukhin Původní zpráva

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.
Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

Více souvisejících

válka na Ukrajině volby v Rusku

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy