Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Kromě prezidentského úřadu rozhodují američtí voliči také o novém složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. Sněmovna čítá 435 členů, zatímco Senát má stočlenné obsazení.

Volební místnosti se otevírají a zavírají v různých časech podle jednotlivých států. V některých místech ve státě New Hampshire mohou voliči hlasovat už od půlnoci, zatímco jinde, například na východě státu Kentucky a většině Indiany, se místnosti zavřou v 18:00 místního času, což odpovídá 0:00 SEČ, uvádí portál US News & World Report.

Přibližně 80 milionů Američanů využilo možnosti hlasovat předem, což svědčí o značném zájmu o letošní volby. Oficiálním termínem voleb je sice 5. listopad, avšak předčasná volba umožnila mnoha voličům dát svůj hlas ještě před samotným volebním dnem.

Konečné slovo o vítězi prezidentských voleb budou mít volitelé, kteří se vybírají na základě volebních výsledků v jednotlivých státech. Vítěz potřebuje získat minimálně 270 hlasů z celkových 538, přičemž nejvíce jich má Kalifornie – celkem 54.

Největší pozornost se zaměřuje na takzvané „swing states“ – státy, kde mají oba kandidáti šanci na vítězství. Letos se jedná o sedm států: Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Pensylvánie, Severní Karolína a Wisconsin.

Kamala Harrisová, 60letá současná viceprezidentka, má šanci stát se první ženou na prezidentském postu Spojených států. Získala nominaci Demokratické strany poté, co dosavadní prezident Joe Biden, který ji do funkce jmenoval, oznámil své odstoupení z prezidentské kandidatury.

Harrisová zakončila svou předvolební kampaň energickým mítinkem ve Filadelfii, kde se před přibližně 30 000 příznivci objevila po boku známých osobností, jako je zpěvačka Lady Gaga a moderátorka Oprah Winfreyová. Na mítinku vyzvala Američany k účasti ve volbách a zdůraznila, že jde o jeden z nejnevyrovnanějších soubojů v historii.

„Tento souboj ukáže, kdo jsme jako národ a jakou budoucnost chceme vybudovat,“ uvedla Harrisová, přičemž upozornila na potřebu jednoty a optimismu. Její projev byl nabitý nadějí a energií, bez přímých útoků na Trumpa, kterého v závěru kampaně jen zřídka jmenovala.

Donald Trump, 78letý bývalý prezident a nynější kandidát Republikánské strany, se letos uchází o prezidentský post potřetí. Po svém vítězství v roce 2016, kdy porazil Hillary Clintonovou, se o čtyři roky později pokoušel neúspěšně obhájit svůj mandát, když ho porazil Joe Biden. Trump tehdy odmítl uznat porážku a opakovaně tvrdil, že došlo k rozsáhlým volebním podvodům. V květnu 2024 se Trump stal prvním bývalým prezidentem USA, který byl odsouzen za trestný čin, což značně ovlivnilo jeho letošní kampaň.

V letošním volebním souboji se pozornost koncentruje na stát Pensylvánie, kde oba hlavní kandidáti bojují o hlasy 19 volitelů. Tento stát může výrazně ovlivnit konečný výsledek, a tak zde Harrisová i Trump uspořádali několik velkých shromáždění v posledních dnech před volbami.

Výsledek letošních prezidentských voleb bude mít dalekosáhlý dopad na Spojené státy i svět. Občané USA se rozhodují nejen mezi dvěma kandidáty, ale i mezi dvěma odlišnými vizemi budoucnosti své země.