Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Hlavním tématem se stala otázka vyslání mírových jednotek na Ukrajinu v případě dosažení příměří. Zatímco Francie a Velká Británie tento návrh podporují, německý kancléř Olaf Scholz a polský premiér Donald Tusk jej jednoznačně odmítli.

Podle Tuska nemá Polsko dostatečné kapacity k vyslání vojáků, protože musí chránit své hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem. Scholz pak podle Politica označil jakoukoliv debatu o mírové misi za „zcela předčasnou a nevhodnou“, dokud válka stále pokračuje.

Francie a Spojené království by se teoreticky mohly angažovat, avšak britský premiér Keir Starmer trvá na tom, že by jakákoli mise musela zahrnovat i Spojené státy. Macron mezitím zdůraznil nutnost amerických bezpečnostních záruk po ukončení konfliktu, které by měly odradit Rusko od případné další agrese. Washington však dal jasně najevo, že americké jednotky na Ukrajinu nepošle a zároveň odmítl, aby se Ukrajina stala členem NATO.

Dalším tématem jednání bylo navyšování obranných rozpočtů. Lídři se shodli, že Evropa musí více investovat do své obrany, zejména v situaci, kdy Spojené státy dávají najevo ochotu snížit svou angažovanost v evropské bezpečnosti. Německo podporuje návrh Evropské komise na uvolnění pravidel pro zadlužení, což by členským státům umožnilo masivně zvýšit výdaje na obranu bez ohledu na současné rozpočtové limity EU.

Přestože víkendová Mnichovská bezpečnostní konference ukázala rostoucí obavy z budoucího směřování transatlantických vztahů, žádný z evropských lídrů se neodvážil otevřeně zpochybnit roli USA jako hlavního garanta bezpečnosti kontinentu. Tusk i Scholz zdůraznili, že úzká spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy zůstává klíčová.

Summit tedy nepřinesl žádný konkrétní závěr ani akční plán. Rozhodující otázky, jako je možná mírová mise nebo podmínky příměří, zůstávají nadále bez odpovědi, což ukazuje, jak složité je v rámci EU dosáhnout jednotného postoje k válce na Ukrajině.