Začaly volby do amerického Kongresu. Republikáni větří úspěch

Ve státě Vermont na východním pobřeží Spojených států se dnes v pět hodin ráno (11:00 SEČ) otevřely volební místnosti. Američané v nich budou rozhodovat o složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a vedení orgánů samosprávy. Ve 36 státech a třech teritoriích budou voliči vybírat i guvernéry. Demokraté mohou podle předvolebních prognóz přijít o kontrolu nad oběma komorami Kongresu.

Volební místnosti se ve většině amerických států otevírají v sedm hodin ráno místního času, v některých ale o hodinu dříve nebo později. V 05:00 místního času jako první hlasování zahájily některé okresy státu Vermont. O hodinu později mají možnost hlasovat voliči například ve státech Arizona, Illinois, Maine či New York. Hlasovací místnosti budou otevřeny do večera, ve většině států se zavírají kolem sedmé nebo osmé hodiny večer místního času.

První vlna sčítání začne mezi 19:00 a 20:00 východoamerického času (ve středu 9. listopadu v 01:00 až 02:00 SEČ). Zhruba o tři hodiny později by mohli republikáni získat dostatečný náskok na to, aby experti amerických mediálních organizací mohli předpovědět, jestli ovládli Sněmovnu reprezentantů. Pokud ale bude souboj těsný, může trvat i dny, než se potvrdí, kdo získal sněmovní většinu.

Ještě déle by se mohlo čekat na to, která strana ovládne Senát. V některých státech se kvůli těsným kláním může uskutečnit druhé kolo hlasování, pokud tam žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů.

Kongresové volby se konají dva roky po prezidentských, platí tedy také za jakýsi test obliby stávajícího šéfa Bílého domu a jeho politiky.

Pokud letos uspějí republikáni, značně se tím zkomplikují zbývající dva roky vlády prezidenta Joea Bidena zvoleného za Demokratickou stranu. Neúspěch demokratů by také oslabil jeho mandát pro kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2024 a mohl by přispět k tomu, že o post šéfa Bílého domu se znovu bude ucházet republikánský exprezident Donald Trump.

Možnosti volit předčasně využilo přes 45 milionů Američanů

Více než 45 milionů lidí ve Spojených státech před dnešními parlamentními volbami využilo možnosti odevzdat hlas předčasně. Uvedl to institut pro výzkum veřejného mínění US Election Project. Před čtyřmi lety takových voličů bylo asi 39 milionů, v roce 2014 jen 20,5 milionu. Američané dnes rozhodují o novém složení Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a ve 36 státech a třech teritoriích vybírají guvernéry.

Ve skoro všech amerických státech je možné odevzdat hlas buď ve volební místnosti, nebo ho poslat poštou před oficiálním termínem voleb, podmínky se ale v jednotlivých státech liší. To, že tímto způsobem odvolí velký počet lidí nemusí znamenat, že celková volební účast bude vysoká, píše agentura DPA. Chování voličů totiž změnila například pandemie covidu-19. Při volbách, které se konají v polovině funkčního období prezidenta, bývá tradičně nižší volební účast než při volbách, které jsou ve stejný termín jako ty prezidentské.

Možnosti odevzdat svůj před řádným termínem voleb využil mimo jiné i současný americký prezident Joe Biden, který hlasoval spolu s osmnáctiletou vnučkou Natalie už na konci října.

Ve Spojených státech má právo volit každý občan starší 18 let, voleb se mohou účastnit například i občané Portorika. Ve většině států nemohou volit vězni. Všichni ostatní se musejí před hlasováním registrovat na příslušném úřadu.

Související

Více souvisejících

Volby USA Kongres USA Republikánská strana (USA) Demokratická strana (USA)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy