Začaly volby do amerického Kongresu. Republikáni větří úspěch

Ve státě Vermont na východním pobřeží Spojených států se dnes v pět hodin ráno (11:00 SEČ) otevřely volební místnosti. Američané v nich budou rozhodovat o složení celé 435členné Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a vedení orgánů samosprávy. Ve 36 státech a třech teritoriích budou voliči vybírat i guvernéry. Demokraté mohou podle předvolebních prognóz přijít o kontrolu nad oběma komorami Kongresu.

Volební místnosti se ve většině amerických států otevírají v sedm hodin ráno místního času, v některých ale o hodinu dříve nebo později. V 05:00 místního času jako první hlasování zahájily některé okresy státu Vermont. O hodinu později mají možnost hlasovat voliči například ve státech Arizona, Illinois, Maine či New York. Hlasovací místnosti budou otevřeny do večera, ve většině států se zavírají kolem sedmé nebo osmé hodiny večer místního času.

První vlna sčítání začne mezi 19:00 a 20:00 východoamerického času (ve středu 9. listopadu v 01:00 až 02:00 SEČ). Zhruba o tři hodiny později by mohli republikáni získat dostatečný náskok na to, aby experti amerických mediálních organizací mohli předpovědět, jestli ovládli Sněmovnu reprezentantů. Pokud ale bude souboj těsný, může trvat i dny, než se potvrdí, kdo získal sněmovní většinu.

Ještě déle by se mohlo čekat na to, která strana ovládne Senát. V některých státech se kvůli těsným kláním může uskutečnit druhé kolo hlasování, pokud tam žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů.

Kongresové volby se konají dva roky po prezidentských, platí tedy také za jakýsi test obliby stávajícího šéfa Bílého domu a jeho politiky.

Pokud letos uspějí republikáni, značně se tím zkomplikují zbývající dva roky vlády prezidenta Joea Bidena zvoleného za Demokratickou stranu. Neúspěch demokratů by také oslabil jeho mandát pro kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2024 a mohl by přispět k tomu, že o post šéfa Bílého domu se znovu bude ucházet republikánský exprezident Donald Trump.

Možnosti volit předčasně využilo přes 45 milionů Američanů

Více než 45 milionů lidí ve Spojených státech před dnešními parlamentními volbami využilo možnosti odevzdat hlas předčasně. Uvedl to institut pro výzkum veřejného mínění US Election Project. Před čtyřmi lety takových voličů bylo asi 39 milionů, v roce 2014 jen 20,5 milionu. Američané dnes rozhodují o novém složení Sněmovny reprezentantů, třetiny Senátu a ve 36 státech a třech teritoriích vybírají guvernéry.

Ve skoro všech amerických státech je možné odevzdat hlas buď ve volební místnosti, nebo ho poslat poštou před oficiálním termínem voleb, podmínky se ale v jednotlivých státech liší. To, že tímto způsobem odvolí velký počet lidí nemusí znamenat, že celková volební účast bude vysoká, píše agentura DPA. Chování voličů totiž změnila například pandemie covidu-19. Při volbách, které se konají v polovině funkčního období prezidenta, bývá tradičně nižší volební účast než při volbách, které jsou ve stejný termín jako ty prezidentské.

Možnosti odevzdat svůj před řádným termínem voleb využil mimo jiné i současný americký prezident Joe Biden, který hlasoval spolu s osmnáctiletou vnučkou Natalie už na konci října.

Ve Spojených státech má právo volit každý občan starší 18 let, voleb se mohou účastnit například i občané Portorika. Ve většině států nemohou volit vězni. Všichni ostatní se musejí před hlasováním registrovat na příslušném úřadu.

Související

Ilustrační fotografie.

Demokraté v krizi. Potřebují lídra do prezidentských voleb, dodnes ale nikoho nemají, varuje Bidenův poradce

Marylandský guvernér Wes Moore nedávno vyjádřil názor, že by se demokraté neměli zabývat volbami v roce 2028 a měli by se plně soustředit na současnost. Na druhou stranu, ve svém nedávném komentáři pro magazín Time bývalý hlavní poradce prezidenta Joea Bidena John McCarthy tvrdí, že ačkoli je soustředění na aktuální dění důležité, strana si nemůže dovolit odkládat přípravu na budoucnost.

Více souvisejících

Volby USA Kongres USA Republikánská strana (USA) Demokratická strana (USA)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 5 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

včera

Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer

Český hydrometeorologický ústav vydal varování před ledovkou, která se může vytvořit už během dnešního večera. Komplikace hrozí především v severních a severovýchodních Čechách, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Přechod studené fronty sem přinese nejen sněžení, ale místy i mrznoucí mrholení nebo déšť, což může na silnicích a chodnících vytvořit nebezpečný kluzký povrch. Riziko těchto nebezpečných srážek by mělo pominout během noci na neděli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy