Navzdory velkým ambicím brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy vést boj proti klimatickým změnám a ničení amazonského pralesa, Brazílie i nadále spoléhá na ropný průmysl jako na klíčový zdroj budování národního bohatství. Prezident obhajuje svůj přístup argumentem, že příjmy z exportu ropy pomohou financovat zrychlující se přechod země k čistší energii. Tato vnitřní rozporuplnost se podle médií naplno ukáže, jakmile bude Brazílie hostit klimatický summit COP30 v amazonském přístavním městě Belém.
Lula si od svého nástupu do funkce v roce 2023 tvrdě buduje reputaci silného zastánce klimatu. Loni v říjnu dokonce míra odlesňování Amazonie klesla na nejnižší úroveň za posledních 11 let. Pouhé tři týdny před konáním COP30 však většinově státní ropný gigant Petrobras oznámil, že získal povolení k vrtání průzkumných ropných vrtů u ústí řeky Amazonky.
Toto rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku ze strany environmentalistů. Fanny Petitbon, ředitelka neziskové organizace 350.org, označila brazilské předsednictví COP30 za "pokrytecké". Uvedla, že Brazílie prohlašuje, že chce zvýšit klimatické ambice, ale současně uděluje licence na průzkum ropy své národní společnosti. Také brazilská nevládní organizace Climate Observatory označila schválení za "akt sabotáže proti COP".
Petrobras se o toto území, známé jako Ekvatoriální okraj, nacházející se zhruba 500 kilometrů od ústí Amazonky, zajímá desítky let. Úřady odhadují, že černé zlato pod těmito vodami by mohlo přinést zemi 46 miliard eur a vytvořit více než 350 000 nových pracovních míst. Brazilský institut pro životní prostředí (IBAMA) nakonec udělil povolení po "přísném procesu" a více než 65 technických konzultacích, ačkoli se projektu dlouho bránil.
Projekt však představuje značné riziko pro místní biodiverzitu a komunity žijící podél pobřeží. Technická zpráva IBAMA varovala, že těžba by mohla mít katastrofální dopad na ohrožené kapustňáky, rozsáhlé mangrovové porosty a také na domorodé komunity a rybářské vesnice. Ty by byly prvními oběťmi v případě úniku ropy.
Analytička Catherine Aubertin z francouzského Institutu pro udržitelný rozvoj označila situaci za "dvojakost brazilského prezidenta, který je chycen mezi ekonomickými a ekologickými zájmy". Lula tuto kontradikci v podstatě přiznává: "Je to rozporuplné? Je to tak," řekl v rozhlasovém rozhovoru. "Ale dokud energetická transformace neřeší náš problém, Brazílie potřebuje z této ropy vydělávat peníze."
Lulův vztah ke klimatu je však složitější. Země má vysokou míru udržitelnosti vnitřní spotřeby energie, přičemž osmdesát devět procent elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů. Hlavním úspěchem prezidenta je boj proti odlesňování. Lula obnovil Amazonský fond, posílil regulace a zpřísnil tresty, což vedlo k poklesu odlesňování na polovinu během pouhých dvou let.
Aubertin však dodává, že Lula "má svázané ruce" v Kongresu, kde dominují konzervativci, kteří prosazují investice do ropy a podporují vlivné agropodnikání. Právě zemědělský sektor, který je zodpovědný za více než 30 procent brazilských emisí, se zatím vyhnul environmentálním opatřením. Na summitu COP30 proto bude Lula klást hlavní důraz na ochranu lesů, například prostřednictvím nového finančního mechanismu Tropical Forest Forever Facilities, který má kompenzovat země za zachování jejich tropických lesů.
Související
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Dohoda na summitu COP30 schválena. Zachovává cíl 1,5°C a zahajuje plán konce fosilních paliv
COP30 , Luiz Inácio Lula da Silva
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Michal Strnad přepsal žebříček miliardářů. Stal se nejbohatším Čechem v historii
před 1 hodinou
K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump
před 1 hodinou
Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů
před 2 hodinami
Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda
před 3 hodinami
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 3 hodinami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 4 hodinami
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 5 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 6 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 6 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 7 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 7 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 8 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.
Zdroj: David Holub