Navzdory velkým ambicím brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy vést boj proti klimatickým změnám a ničení amazonského pralesa, Brazílie i nadále spoléhá na ropný průmysl jako na klíčový zdroj budování národního bohatství. Prezident obhajuje svůj přístup argumentem, že příjmy z exportu ropy pomohou financovat zrychlující se přechod země k čistší energii. Tato vnitřní rozporuplnost se podle médií naplno ukáže, jakmile bude Brazílie hostit klimatický summit COP30 v amazonském přístavním městě Belém.
Lula si od svého nástupu do funkce v roce 2023 tvrdě buduje reputaci silného zastánce klimatu. Loni v říjnu dokonce míra odlesňování Amazonie klesla na nejnižší úroveň za posledních 11 let. Pouhé tři týdny před konáním COP30 však většinově státní ropný gigant Petrobras oznámil, že získal povolení k vrtání průzkumných ropných vrtů u ústí řeky Amazonky.
Toto rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku ze strany environmentalistů. Fanny Petitbon, ředitelka neziskové organizace 350.org, označila brazilské předsednictví COP30 za "pokrytecké". Uvedla, že Brazílie prohlašuje, že chce zvýšit klimatické ambice, ale současně uděluje licence na průzkum ropy své národní společnosti. Také brazilská nevládní organizace Climate Observatory označila schválení za "akt sabotáže proti COP".
Petrobras se o toto území, známé jako Ekvatoriální okraj, nacházející se zhruba 500 kilometrů od ústí Amazonky, zajímá desítky let. Úřady odhadují, že černé zlato pod těmito vodami by mohlo přinést zemi 46 miliard eur a vytvořit více než 350 000 nových pracovních míst. Brazilský institut pro životní prostředí (IBAMA) nakonec udělil povolení po "přísném procesu" a více než 65 technických konzultacích, ačkoli se projektu dlouho bránil.
Projekt však představuje značné riziko pro místní biodiverzitu a komunity žijící podél pobřeží. Technická zpráva IBAMA varovala, že těžba by mohla mít katastrofální dopad na ohrožené kapustňáky, rozsáhlé mangrovové porosty a také na domorodé komunity a rybářské vesnice. Ty by byly prvními oběťmi v případě úniku ropy.
Analytička Catherine Aubertin z francouzského Institutu pro udržitelný rozvoj označila situaci za "dvojakost brazilského prezidenta, který je chycen mezi ekonomickými a ekologickými zájmy". Lula tuto kontradikci v podstatě přiznává: "Je to rozporuplné? Je to tak," řekl v rozhlasovém rozhovoru. "Ale dokud energetická transformace neřeší náš problém, Brazílie potřebuje z této ropy vydělávat peníze."
Lulův vztah ke klimatu je však složitější. Země má vysokou míru udržitelnosti vnitřní spotřeby energie, přičemž osmdesát devět procent elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů. Hlavním úspěchem prezidenta je boj proti odlesňování. Lula obnovil Amazonský fond, posílil regulace a zpřísnil tresty, což vedlo k poklesu odlesňování na polovinu během pouhých dvou let.
Aubertin však dodává, že Lula "má svázané ruce" v Kongresu, kde dominují konzervativci, kteří prosazují investice do ropy a podporují vlivné agropodnikání. Právě zemědělský sektor, který je zodpovědný za více než 30 procent brazilských emisí, se zatím vyhnul environmentálním opatřením. Na summitu COP30 proto bude Lula klást hlavní důraz na ochranu lesů, například prostřednictvím nového finančního mechanismu Tropical Forest Forever Facilities, který má kompenzovat země za zachování jejich tropických lesů.
Související
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Dohoda na summitu COP30 schválena. Zachovává cíl 1,5°C a zahajuje plán konce fosilních paliv
COP30 , Luiz Inácio Lula da Silva
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ceny mobilů příští rok stoupnou. Zdraží i tablety a chytré hodinky
před 2 hodinami
Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou obrovské. Jak se jí přesto daří počty vojáků zvyšovat?
před 3 hodinami
Slovenský policista bez služebního čísla zbil Čecha na ubytovně, útok vysílal na TikToku
před 4 hodinami
Skupiny fotbalového MS rozlosovány. Češi mohou hrát proti Mexiku, Jižní Koreji a JAR
před 4 hodinami
Trump Rusům ustupuje, Putin nemá zájem polevit. Na Evropu může zaútočit dřív než porazí Ukrajinu, varuje Svoboda
před 4 hodinami
Stovky dronů, desítky raket. Rusko zahájilo na pozadí mírových rozhovorů útoky po celé Ukrajině
před 5 hodinami
Jindřich Rajchl obhájil post předsedy strany PRO. Chce z ní vybudovat „vůdčí sílu“ Česka
před 6 hodinami
Financování Ukrajiny se zaseklo. Maďarsko vetovalo další plán EU na podporu Kyjeva
před 8 hodinami
MAAE: Kryt v Černobylu po zásahu dronem neblokuje únik radiace
před 9 hodinami
USA hlásí pokrok v jednáních s Ukrajinou o plánu na ukončení války
před 10 hodinami
Provokace Kremlu se zvyšují. Švédské námořnictvo hlásí nárůst aktivity ruských ponorek
před 11 hodinami
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
před 13 hodinami
Podzim v prosinci. Meteorologové přinesli předpověď na příští týden
před 17 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě.
Zdroj: Lucie Podzimková