Záchrana Amazonie, nebo těžba ropy? COP30 odhalí skutečné touhy Brazílie

Navzdory velkým ambicím brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy vést boj proti klimatickým změnám a ničení amazonského pralesa, Brazílie i nadále spoléhá na ropný průmysl jako na klíčový zdroj budování národního bohatství. Prezident obhajuje svůj přístup argumentem, že příjmy z exportu ropy pomohou financovat zrychlující se přechod země k čistší energii. Tato vnitřní rozporuplnost se podle médií naplno ukáže, jakmile bude Brazílie hostit klimatický summit COP30 v amazonském přístavním městě Belém. 

Lula si od svého nástupu do funkce v roce 2023 tvrdě buduje reputaci silného zastánce klimatu. Loni v říjnu dokonce míra odlesňování Amazonie klesla na nejnižší úroveň za posledních 11 let. Pouhé tři týdny před konáním COP30 však většinově státní ropný gigant Petrobras oznámil, že získal povolení k vrtání průzkumných ropných vrtů u ústí řeky Amazonky.

Toto rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku ze strany environmentalistů. Fanny Petitbon, ředitelka neziskové organizace 350.org, označila brazilské předsednictví COP30 za "pokrytecké". Uvedla, že Brazílie prohlašuje, že chce zvýšit klimatické ambice, ale současně uděluje licence na průzkum ropy své národní společnosti. Také brazilská nevládní organizace Climate Observatory označila schválení za "akt sabotáže proti COP".

Petrobras se o toto území, známé jako Ekvatoriální okraj, nacházející se zhruba 500 kilometrů od ústí Amazonky, zajímá desítky let. Úřady odhadují, že černé zlato pod těmito vodami by mohlo přinést zemi 46 miliard eur a vytvořit více než 350 000 nových pracovních míst. Brazilský institut pro životní prostředí (IBAMA) nakonec udělil povolení po "přísném procesu" a více než 65 technických konzultacích, ačkoli se projektu dlouho bránil.

Projekt však představuje značné riziko pro místní biodiverzitu a komunity žijící podél pobřeží. Technická zpráva IBAMA varovala, že těžba by mohla mít katastrofální dopad na ohrožené kapustňáky, rozsáhlé mangrovové porosty a také na domorodé komunity a rybářské vesnice. Ty by byly prvními oběťmi v případě úniku ropy.

Analytička Catherine Aubertin z francouzského Institutu pro udržitelný rozvoj označila situaci za "dvojakost brazilského prezidenta, který je chycen mezi ekonomickými a ekologickými zájmy". Lula tuto kontradikci v podstatě přiznává: "Je to rozporuplné? Je to tak," řekl v rozhlasovém rozhovoru. "Ale dokud energetická transformace neřeší náš problém, Brazílie potřebuje z této ropy vydělávat peníze."

Lulův vztah ke klimatu je však složitější. Země má vysokou míru udržitelnosti vnitřní spotřeby energie, přičemž osmdesát devět procent elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů. Hlavním úspěchem prezidenta je boj proti odlesňování. Lula obnovil Amazonský fond, posílil regulace a zpřísnil tresty, což vedlo k poklesu odlesňování na polovinu během pouhých dvou let.

Aubertin však dodává, že Lula "má svázané ruce" v Kongresu, kde dominují konzervativci, kteří prosazují investice do ropy a podporují vlivné agropodnikání. Právě zemědělský sektor, který je zodpovědný za více než 30 procent brazilských emisí, se zatím vyhnul environmentálním opatřením. Na summitu COP30 proto bude Lula klást hlavní důraz na ochranu lesů, například prostřednictvím nového finančního mechanismu Tropical Forest Forever Facilities, který má kompenzovat země za zachování jejich tropických lesů.

Související

COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.

Více souvisejících

COP30 Luiz Inácio Lula da Silva

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační fotografie.

Na D49 se otevřely další kilometry dálnice. Od tendru to trvalo 18 let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tento týden zprovoznilo 7,5 kilometru dlouhý úsek dálnice D49, druhou část stavby Hulín – Fryšták ve Zlínském kraji. Díky tomu je nyní v provozu celý téměř osmnáctikilometrový úsek této dálnice. Stavba narážela opakovaně na odpor aktivistů, brzdily ji dlouhé soudní procesy a na hlavní trase se tak mohlo začít pracovat až koncem roku 2021, přestože zhotovitel vzešel z tendru už v roce 2008. Náklady na realizaci stavby dosáhly včetně inflace 9,5 miliardy Kč bez DPH.

včera

včera

včera

Vláda České republiky

Česko se zapojí do projektu AI Gigafactory. Vláda schválila akční plán pro duševní zdraví

Česká republika bude v evropské soutěži usilovat o vybudování AI Gigafactory. Vláda Andreje Babiše (ANO) k tomu na pondělním zasedání učinila zásadní kroky, když odsouhlasila uzavření dohody o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking. Schválila také Národní akční plán pro duševní zdraví 2026-2030, který nastavuje priority státu v oblasti péče o duševní zdraví, nebo fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 a jmenovala Editu Stejskalovou novou vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny.

včera

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 

včera

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel nebude členem delegace na summitu NATO, rozhodla vláda

Prezident Petr Pavel nemá být podle rozhodnutí vlády součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. V čele delegace bude premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel dříve nevyloučil podání kompetenční žaloby, pokud nebude členem delegace. 

včera

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

včera

včera

včera

21. června 2026 21:17

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

21. června 2026 19:56

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

21. června 2026 18:37

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

21. června 2026 17:18

Křehké příměří dostalo další ránu. Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem

Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu tvrdým úderem, pokud Teherán okamžitě nezastaví své jím placené zástupné síly v Libanonu, které podle jeho slov způsobují potíže.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy