Navzdory velkým ambicím brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy vést boj proti klimatickým změnám a ničení amazonského pralesa, Brazílie i nadále spoléhá na ropný průmysl jako na klíčový zdroj budování národního bohatství. Prezident obhajuje svůj přístup argumentem, že příjmy z exportu ropy pomohou financovat zrychlující se přechod země k čistší energii. Tato vnitřní rozporuplnost se podle médií naplno ukáže, jakmile bude Brazílie hostit klimatický summit COP30 v amazonském přístavním městě Belém.
Lula si od svého nástupu do funkce v roce 2023 tvrdě buduje reputaci silného zastánce klimatu. Loni v říjnu dokonce míra odlesňování Amazonie klesla na nejnižší úroveň za posledních 11 let. Pouhé tři týdny před konáním COP30 však většinově státní ropný gigant Petrobras oznámil, že získal povolení k vrtání průzkumných ropných vrtů u ústí řeky Amazonky.
Toto rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku ze strany environmentalistů. Fanny Petitbon, ředitelka neziskové organizace 350.org, označila brazilské předsednictví COP30 za "pokrytecké". Uvedla, že Brazílie prohlašuje, že chce zvýšit klimatické ambice, ale současně uděluje licence na průzkum ropy své národní společnosti. Také brazilská nevládní organizace Climate Observatory označila schválení za "akt sabotáže proti COP".
Petrobras se o toto území, známé jako Ekvatoriální okraj, nacházející se zhruba 500 kilometrů od ústí Amazonky, zajímá desítky let. Úřady odhadují, že černé zlato pod těmito vodami by mohlo přinést zemi 46 miliard eur a vytvořit více než 350 000 nových pracovních míst. Brazilský institut pro životní prostředí (IBAMA) nakonec udělil povolení po "přísném procesu" a více než 65 technických konzultacích, ačkoli se projektu dlouho bránil.
Projekt však představuje značné riziko pro místní biodiverzitu a komunity žijící podél pobřeží. Technická zpráva IBAMA varovala, že těžba by mohla mít katastrofální dopad na ohrožené kapustňáky, rozsáhlé mangrovové porosty a také na domorodé komunity a rybářské vesnice. Ty by byly prvními oběťmi v případě úniku ropy.
Analytička Catherine Aubertin z francouzského Institutu pro udržitelný rozvoj označila situaci za "dvojakost brazilského prezidenta, který je chycen mezi ekonomickými a ekologickými zájmy". Lula tuto kontradikci v podstatě přiznává: "Je to rozporuplné? Je to tak," řekl v rozhlasovém rozhovoru. "Ale dokud energetická transformace neřeší náš problém, Brazílie potřebuje z této ropy vydělávat peníze."
Lulův vztah ke klimatu je však složitější. Země má vysokou míru udržitelnosti vnitřní spotřeby energie, přičemž osmdesát devět procent elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů. Hlavním úspěchem prezidenta je boj proti odlesňování. Lula obnovil Amazonský fond, posílil regulace a zpřísnil tresty, což vedlo k poklesu odlesňování na polovinu během pouhých dvou let.
Aubertin však dodává, že Lula "má svázané ruce" v Kongresu, kde dominují konzervativci, kteří prosazují investice do ropy a podporují vlivné agropodnikání. Právě zemědělský sektor, který je zodpovědný za více než 30 procent brazilských emisí, se zatím vyhnul environmentálním opatřením. Na summitu COP30 proto bude Lula klást hlavní důraz na ochranu lesů, například prostřednictvím nového finančního mechanismu Tropical Forest Forever Facilities, který má kompenzovat země za zachování jejich tropických lesů.
Související
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Dohoda na summitu COP30 schválena. Zachovává cíl 1,5°C a zahajuje plán konce fosilních paliv
COP30 , Luiz Inácio Lula da Silva
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
před 3 hodinami
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
před 3 hodinami
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
před 4 hodinami
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
před 5 hodinami
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
před 6 hodinami
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
před 7 hodinami
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
před 8 hodinami
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
před 8 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
včera
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
včera
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
včera
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel
včera
Lufthansa kvůli cenám paliva ruší 20 000 letů. Počítejte se zdražením, varují další aerolinky
včera
Rusku hrozí nová revoluce. A přijde už na podzim, varoval ve Státní dumě šéf komunistů
včera
Je potřeba sledovat kroky vlády, aby se veřejnoprávní média nestala závislá na politicích, vyzval Pavel
včera
Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Slovensko a Maďarsko daly zelenou dalším protiruským sankcím, státy souhlasí s půjčkou 90 miliard eur Ukrajině
včera
Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak
Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.
Zdroj: Libor Novák